Sloni za horkého dne přijdou o dvě plné vany vody, spočítali vědci. Oteplování pro ně znamená hrozbu

Podle nové studie publikované v Royal Society Open Science mohou sloni za teplého počasí přijít až o deset procent veškeré vody, kterou mají v těle. To odpovídá téměř dvěma naplněným vanám a jde tak o nejvyšší ztrátu vody, kterou kdy vědci u suchozemského zvířete zaznamenali.

V rámci výzkumu tým pod vedením bioložky Corinne Kendallové pozoroval v zoologické zahradě v Severní Karolíně pět slonů afrických.

Během tří let jim celkem šestkrát podali deuterium – neškodnou těžší formu vodíku, kterou lze běžně najít v tělesných tekutinách zvířat. Několik dní poté vědci slonům odebírali krev, aby zjistili, kolik deuteria jim v těle ještě zbývá. Díky tomu získali představu, jak rychle zvířata vodu z těla vylučují.

Až sedm a půl procenta tělesné hmotnosti

Výsledky byly podle Kendallové nečekané. Při nízkých teplotách, které se pohybovaly v rozmezí od šesti do 14 stupňů Celsia, přišli sloni v průměru o 325 litrů vody denně. Když ale teploměr ukazoval kolem 24 stupňů, ztráta byla průměrně 427 litrů, a někdy dokonce dosáhla až 516 litrů.

To představuje až deset procent veškeré vody, kterou má slon v těle, a až sedm a půl procenta jeho celkové hmotnosti. Jedno ze zvířat přitom podle spoluautorky studie Rebeccy Rimbachové z Duke University  ztratilo během tohoto krátkého období téměř devět procent své hmotnosti. 

Hrozba konfliktů o zdroje

Protože zvířata neustále doplňují ztracené tekutiny pitím, jídlem a metabolickými procesy, jejich čistá denní ztráta by byla nižší. Celkově musí sloni pít alespoň každé dva až tři dny, aby se vyhnuli „potenciálně nebezpečné úrovni dehydratace,“ dodala Rimbachová.

Podle Kendallové jsou výsledky překvapivé. „A to především když vezmeme v potaz, že se jedná o zvířata, která se přizpůsobila životu v africké savaně,“ řekla. 

Spolu s rostoucí globální teplotou budou divocí sloni potřebovat stále větší množství vody, upozorňují odborníci. Ta ale současně kvůli stejným příčinám bude mnohem vzácnější. Experti očekávají, že by v budoucnu mohlo docházet k častějším a silnějším konfliktům o vodu mezi divokými slony a lidmi.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum českých vědců z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle nich vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 23 mminutami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 16 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 17 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 20 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 23 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026
Načítání...