Sloni za horkého dne přijdou o dvě plné vany vody, spočítali vědci. Oteplování pro ně znamená hrozbu

Podle nové studie publikované v Royal Society Open Science mohou sloni za teplého počasí přijít až o deset procent veškeré vody, kterou mají v těle. To odpovídá téměř dvěma naplněným vanám a jde tak o nejvyšší ztrátu vody, kterou kdy vědci u suchozemského zvířete zaznamenali.

V rámci výzkumu tým pod vedením bioložky Corinne Kendallové pozoroval v zoologické zahradě v Severní Karolíně pět slonů afrických.

Během tří let jim celkem šestkrát podali deuterium – neškodnou těžší formu vodíku, kterou lze běžně najít v tělesných tekutinách zvířat. Několik dní poté vědci slonům odebírali krev, aby zjistili, kolik deuteria jim v těle ještě zbývá. Díky tomu získali představu, jak rychle zvířata vodu z těla vylučují.

Až sedm a půl procenta tělesné hmotnosti

Výsledky byly podle Kendallové nečekané. Při nízkých teplotách, které se pohybovaly v rozmezí od šesti do 14 stupňů Celsia, přišli sloni v průměru o 325 litrů vody denně. Když ale teploměr ukazoval kolem 24 stupňů, ztráta byla průměrně 427 litrů, a někdy dokonce dosáhla až 516 litrů.

To představuje až deset procent veškeré vody, kterou má slon v těle, a až sedm a půl procenta jeho celkové hmotnosti. Jedno ze zvířat přitom podle spoluautorky studie Rebeccy Rimbachové z Duke University  ztratilo během tohoto krátkého období téměř devět procent své hmotnosti. 

Hrozba konfliktů o zdroje

Protože zvířata neustále doplňují ztracené tekutiny pitím, jídlem a metabolickými procesy, jejich čistá denní ztráta by byla nižší. Celkově musí sloni pít alespoň každé dva až tři dny, aby se vyhnuli „potenciálně nebezpečné úrovni dehydratace,“ dodala Rimbachová.

Podle Kendallové jsou výsledky překvapivé. „A to především když vezmeme v potaz, že se jedná o zvířata, která se přizpůsobila životu v africké savaně,“ řekla. 

Spolu s rostoucí globální teplotou budou divocí sloni potřebovat stále větší množství vody, upozorňují odborníci. Ta ale současně kvůli stejným příčinám bude mnohem vzácnější. Experti očekávají, že by v budoucnu mohlo docházet k častějším a silnějším konfliktům o vodu mezi divokými slony a lidmi.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 15 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 16 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 18 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.