Slavný radioteleskop portorické observatoře Arecibo se rozpadl

Již dříve poškozený obří radioteleskop u portorického města Arecibo se v úterý zřítil, informuje agentura AP. Zařízení před půl stoletím hrálo zásadní roli na poli vesmírného výzkumu. Plošina s anténami o váze 900 tun spadla z asi 120metrové výšky na hlavní odrazovou plochu ve tvaru talíře, známého například z bondovky Zlaté oko nebo ze sci-fi snímku Kontakt.

Již dříve americká Národní vědecká nadace oznámila, že observatoř bude zavřená. V srpnu praskl pomocný ukotvovací kabel, spadl na disk o průměru 305 metrů a vytvořil v něm 30 metrů dlouhou trhlinu. Poškodila se i plošina visící nad talířem. Začátkem listopadu se pak přetrhlo jedno z hlavních lan, která poutala plošinu k jednomu ze tří podpůrných sloupů. Radioteleskop přitom za 57 let své existence vydržel řádění hurikánů, působení tropické vlhkosti i řadu zemětřesení.

Nepohyblivý radioteleskop byl vybudován v letech 1959 až 1963 ve velké terénní proláklině. Jeho výstavbu financovalo americké ministerstvo obrany v rámci snah o rozvoj ochrany proti balistickým střelám. Využíval se například ke zkoumání změn v atmosféře, sledování dráhy asteroidů blížících se k Zemi a k serióznímu hledání informací o možné existenci mimozemských civilizací.

Američtí astronomové Russell Hulse a Joseph Taylor s pomocí tohoto radioteleskopu v roce 1974 objevili nový typ pulsaru, za což v roce 1993 obdrželi Nobelovu cenu za fyziku.

Mediálně proslavené zařízení

Zařízení bylo také hlavní částí projektu SETI@home, který se zaměřuje na hledání známek mimozemské inteligence, a posloužilo jako kulisa v jedné ze závěrečných scén filmu Zlaté oko ze série o agentu Jamesi Bondovi. Hlavní záporný hrdina filmu pomocí teleskopu ovládal smrtící zbraň na oběžné dráze.

V srpnu, kdy byl radioteleskop poškozen, ho využívalo asi 250 vědců. Jeho zkáza mnoho odborníků šokovala a badatelé z celého světa vyzývali americké představitele, aby se proti rozhodnutí Národní vědecké nadace postavili. „Je to velká ztráta. Byla to kapitola mého života,“ uvedla Carmen Pantojaová, astronomka působící na Portorické univerzitě. Radioteleskop využila k výzkumu během své doktorandské práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 45 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...