Šíření požárů v Kanadě bylo pravděpodobnější kvůli klimatické změně

Klimatická změna nejméně dvakrát zvýšila pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Vyplývá to ze studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA).

Mezinárodní tým klimatologů se zabýval počasím, které bylo v kanadském Québecu v období od května do června letošního roku. Měnící se klima tam podle odborníků také způsobilo, že horké, suché a větrné počasí ideální pro šíření požárů bylo o 20 až 50 procent intenzivnější. 

„Zatím zkoumalo vliv změny klimatu na počasí při požárech pouze několik atribučních studií. A zatímco vliv změny klimatu na jiné extrémní povětrnostní jevy je atribuční vědou dobře popsán, jedinečné vlastnosti požárního počasí v různých oblastech světa znamenají, že studium lesních požárů je složitější. Nicméně i z omezeného počtu dostupných studií je zřejmé, že suché a teplé podmínky vedoucí k lesním požárům jsou po celém světě v důsledku změny klimatu stále běžnější a intenzivnější,“ řekla Clair Barnesová z Granthamského institutu pro změnu klimatu a životní prostředí v Londýně.

Nahrávám video

Pro hodnocení vlivu klimatické změny na vznik požárů využil tým vědců Fire Weather Index (FWI), tedy hodnocení rizika vzniku požáru na základě kombinace teploty, rychlosti větru, vlhkosti a srážek. Vědci rovněž zjišťovali, jak horké a suché povětrnostní podmínky byly v provincii od ledna do července tohoto roku.

Horší požáry Kanada nezažila

Letošní sezona lesních požárů v Kanadě je podle odborníků nejničivější zaznamenaná v zemi. Dosud bylo spáleno více než 15,3 milionu hektarů lesů, od začátku roku bylo zaznamenáno zhruba 5500 požárů. Požární sezona skončí zřejmě nejdříve na přelomu srpna a září, pravděpodobně ale později. Největší lesní požáry byly podle expertů v Kanadě dříve v roce 1989, tehdy jim podlehlo 7,6 milionu hektarů.

Ačkoliv byly povětrnostní podmínky náchylné k požárům podle odborníků bezprecedentní, nejsou už extrémně neobvyklé. V současném klimatu je podle nich možné očekávat, že podobné povětrnostní podmínky nastanou jednou za 25 let. To znamená, že existuje čtyřprocentní šance, že se vyskytnou každý rok. Ze studie zároveň vyplývá, že pokud se bude planeta nadále oteplovat, poroste riziko požárů a může se zvýšit i jejich rozsah.

„Počasí, které vede k požárům, v současnosti přibývá na všech kontinentech. Zřetelně přitom lze pozorovat nárůst pravděpodobnosti i celkové zasažené plochy v jižní Evropě, severní Eurasii, USA a Austrálii a podle některých důkazů existuje podobný trend také na jihu Číny. Platí to i pro Českou republiku, kde průměrná teplota stoupla od roku 1961 o celé dva stupně Celsia,“ komentoval výsledky teoretický fyzik Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu.

„Většina českého území v posledních šedesáti letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.