Šest set kilogramů cukru. Dřevěnou studnu z pravěku zachraňují vědci speciální lázní

Nahrávám video
Události: Vědci zachraňují studnu cukrem
Zdroj: ČT24

Odborníci z Univerzity Pardubice zachraňují nejstarší dřevěnou studnu v Evropě pomocí cukru. Archeologové unikátní památku odkryli loni při stavbě dálnice D35 a podle použitých stromů je stará přes sedm tisíc let. Chybějící buněčnou strukturu dřeva teď díky restaurátorům nahradí sacharóza.

Pro speciální lázeň, ve které se máčí kusy dubů z mladší doby kamenné, použijí restaurátoři celkem šest set kilogramů cukru krystalu. Jeho chemické složení je totiž  podobné celulóze ve dřevě.

„Proto jsme zvolili metodu, která umožňuje, aby se voda – která se nachází v poškozeném dřevě – postupně nahradila cukrem,“ vysvětlil Karol Bayer, proděkan Fakulty restaurování z Univerzity Pardubice. „Cukr dopomůže, aby se to nerozpadlo,“ dodal restaurátor Marek Laška. 

Studnu archeologové objevili před stavbou dálnice D35 u Ostrova na Chrudimsku. Zachovala se díky vysoké hladině podzemní vody. Pomocí databanky letokruhů pak určili, že použité duby byly pokáceny v roce 5255 před naším letopočtem. 

„Znamená to, že se rozhodně jedná o nejstarší studnu dendrochronologicky datovanou v České republice a velmi pravděpodobně i v celé Evropě,“ uvedl dříve archeolog Radko Sedláček z Archeologického muzea Olomouc. 

Kusy studny budou v cukru naložené v průměru ještě rok

Restaurátoři chtějí nyní konstrukci zachránit i jako ukázku stavební preciznosti tehdejších lidí. „S těmi nástroji, které měli k dispozici, jak přesně byli schopni tu studnu opracovat,“ řekl Karol Bayer. 

Jednotlivé kusy pravěké studny budou podle své velikosti ještě v průměru rok naložené v roztoku sacharózy, pak budou další půlrok vysychat. Spolu s dalšími archeologickými nálezy ze stavby dálnice D35 pak studnu po opětovném složení vystaví v pardubickém muzeu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 16 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 18 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...