Šest set kilogramů cukru. Dřevěnou studnu z pravěku zachraňují vědci speciální lázní

Nahrávám video

Odborníci z Univerzity Pardubice zachraňují nejstarší dřevěnou studnu v Evropě pomocí cukru. Archeologové unikátní památku odkryli loni při stavbě dálnice D35 a podle použitých stromů je stará přes sedm tisíc let. Chybějící buněčnou strukturu dřeva teď díky restaurátorům nahradí sacharóza.

Pro speciální lázeň, ve které se máčí kusy dubů z mladší doby kamenné, použijí restaurátoři celkem šest set kilogramů cukru krystalu. Jeho chemické složení je totiž  podobné celulóze ve dřevě.

„Proto jsme zvolili metodu, která umožňuje, aby se voda – která se nachází v poškozeném dřevě – postupně nahradila cukrem,“ vysvětlil Karol Bayer, proděkan Fakulty restaurování z Univerzity Pardubice. „Cukr dopomůže, aby se to nerozpadlo,“ dodal restaurátor Marek Laška. 

Studnu archeologové objevili před stavbou dálnice D35 u Ostrova na Chrudimsku. Zachovala se díky vysoké hladině podzemní vody. Pomocí databanky letokruhů pak určili, že použité duby byly pokáceny v roce 5255 před naším letopočtem. 

„Znamená to, že se rozhodně jedná o nejstarší studnu dendrochronologicky datovanou v České republice a velmi pravděpodobně i v celé Evropě,“ uvedl dříve archeolog Radko Sedláček z Archeologického muzea Olomouc. 

Kusy studny budou v cukru naložené v průměru ještě rok

Restaurátoři chtějí nyní konstrukci zachránit i jako ukázku stavební preciznosti tehdejších lidí. „S těmi nástroji, které měli k dispozici, jak přesně byli schopni tu studnu opracovat,“ řekl Karol Bayer. 

Jednotlivé kusy pravěké studny budou podle své velikosti ještě v průměru rok naložené v roztoku sacharózy, pak budou další půlrok vysychat. Spolu s dalšími archeologickými nálezy ze stavby dálnice D35 pak studnu po opětovném složení vystaví v pardubickém muzeu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 11 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 14 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 14 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 16 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 18 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...