Šest a půl minuty hrůzy. Americkou sondu InSight čeká přistání na Marsu

Americkou sondu InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, čeká po více než půlroční cestě přistání na rudé planetě. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nezastírá, že přistání patří k nejnáročnějším manévrům mise. Pracovníci vesmírné agentury v této souvislosti dokonce používají termín šest a půl minuty hrůzy.

Dosednutí sondy InSight je naplánováno na severní polokouli na planině Elysium Planitia v blízkosti rovníku krátce před 21:00 SEČ. Sonda vstoupí do atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a během nadcházejících šesti a půl minuty musí s pomocí tepelného štítu a padáku zpomalit na osm kilometrů v hodině.

Sledujte přenos od 20.00 živě zde:

Zda InSight na povrchu přistála hladce a neroztříštila se, bude NASA vědět již po několika minutách, přes pět hodin ale bude čekat na potvrzení, jestli se solární panely správně rozvinuly. Pokud tato operace selže, nebude mít InSight energii ke své práci.

Úkolem sondy je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.

Náročné přípravy

Tým vědců amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) už dokončil poslední úpravu trajektorie sondy a pravděpodobně i drobné finální úpravy algoritmu, který zařízení bezpečně dovede na vybrané místo na povrchu rudé planety. Pokud InSight v pondělí přistane podle plánu, úspěšně tak skončí její sedmiměsíční cesta dlouhá přes 484 milionů kilometrů.

Člen týmu připravujícího misi nové marsovské sondy Bruce Banerdt nicméně na nedělní tiskové konferenci připomněl, že ačkoli se může přistání jevit jako vyvrcholení, jde pouze o začátek mise. „I po přistání budeme muset trpělivě čekat, než se začne dělat věda,“ řekl.

InSight se má stát první sondou, která bude zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety. Cílem projektu je „zmapovat vnitřek Marsu ve třech dimenzích“. „Vracíme se zpět ke kořenům sluneční soustavy,“ komentoval potenciál mise Banerdt.

„Studovali jsme Mars z oběžné dráhy a z povrchu od roku 1965. Nyní se konečně podíváme dovnitř Marsu a posílíme tak naše znalosti této sousední planety, zatímco NASA připravuje vyslání lidských průzkumníků do vzdálenějších koutů sluneční soustavy,“ řekla Lori Glazeová z oddělení planetárních věd NASA.

Jak ale připomněl i manažer mise InSight Tom Hoffman, úspěšné přistání na Marsu není samozřejmostí. V okamžiku, kdy hovořil na tiskové konferenci, měli stále inženýři NASA před sebou provedení poslední korekce letové dráhy, která měla zajistit, že InSight dosedne na povrch Marsu na předem stanoveném místě v rovinaté oblasti Elisium Planitia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěArtemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 13 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 16 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 20 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...