Americkou sondu InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, čeká po více než půlroční cestě přistání na rudé planetě. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nezastírá, že přistání patří k nejnáročnějším manévrům mise. Pracovníci vesmírné agentury v této souvislosti dokonce používají termín šest a půl minuty hrůzy.
Šest a půl minuty hrůzy. Americkou sondu InSight čeká přistání na Marsu
Dosednutí sondy InSight je naplánováno na severní polokouli na planině Elysium Planitia v blízkosti rovníku krátce před 21:00 SEČ. Sonda vstoupí do atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a během nadcházejících šesti a půl minuty musí s pomocí tepelného štítu a padáku zpomalit na osm kilometrů v hodině.
Sledujte přenos od 20.00 živě zde:
Zda InSight na povrchu přistála hladce a neroztříštila se, bude NASA vědět již po několika minutách, přes pět hodin ale bude čekat na potvrzení, jestli se solární panely správně rozvinuly. Pokud tato operace selže, nebude mít InSight energii ke své práci.
Úkolem sondy je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.
Náročné přípravy
Tým vědců amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) už dokončil poslední úpravu trajektorie sondy a pravděpodobně i drobné finální úpravy algoritmu, který zařízení bezpečně dovede na vybrané místo na povrchu rudé planety. Pokud InSight v pondělí přistane podle plánu, úspěšně tak skončí její sedmiměsíční cesta dlouhá přes 484 milionů kilometrů.
Člen týmu připravujícího misi nové marsovské sondy Bruce Banerdt nicméně na nedělní tiskové konferenci připomněl, že ačkoli se může přistání jevit jako vyvrcholení, jde pouze o začátek mise. „I po přistání budeme muset trpělivě čekat, než se začne dělat věda,“ řekl.
InSight se má stát první sondou, která bude zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety. Cílem projektu je „zmapovat vnitřek Marsu ve třech dimenzích“. „Vracíme se zpět ke kořenům sluneční soustavy,“ komentoval potenciál mise Banerdt.
„Studovali jsme Mars z oběžné dráhy a z povrchu od roku 1965. Nyní se konečně podíváme dovnitř Marsu a posílíme tak naše znalosti této sousední planety, zatímco NASA připravuje vyslání lidských průzkumníků do vzdálenějších koutů sluneční soustavy,“ řekla Lori Glazeová z oddělení planetárních věd NASA.
Jak ale připomněl i manažer mise InSight Tom Hoffman, úspěšné přistání na Marsu není samozřejmostí. V okamžiku, kdy hovořil na tiskové konferenci, měli stále inženýři NASA před sebou provedení poslední korekce letové dráhy, která měla zajistit, že InSight dosedne na povrch Marsu na předem stanoveném místě v rovinaté oblasti Elisium Planitia.
