Šest a půl minuty hrůzy. Americkou sondu InSight čeká přistání na Marsu

Americkou sondu InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, čeká po více než půlroční cestě přistání na rudé planetě. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nezastírá, že přistání patří k nejnáročnějším manévrům mise. Pracovníci vesmírné agentury v této souvislosti dokonce používají termín šest a půl minuty hrůzy.

Dosednutí sondy InSight je naplánováno na severní polokouli na planině Elysium Planitia v blízkosti rovníku krátce před 21:00 SEČ. Sonda vstoupí do atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a během nadcházejících šesti a půl minuty musí s pomocí tepelného štítu a padáku zpomalit na osm kilometrů v hodině.

Sledujte přenos od 20.00 živě zde:

Zda InSight na povrchu přistála hladce a neroztříštila se, bude NASA vědět již po několika minutách, přes pět hodin ale bude čekat na potvrzení, jestli se solární panely správně rozvinuly. Pokud tato operace selže, nebude mít InSight energii ke své práci.

Úkolem sondy je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.

Náročné přípravy

Tým vědců amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) už dokončil poslední úpravu trajektorie sondy a pravděpodobně i drobné finální úpravy algoritmu, který zařízení bezpečně dovede na vybrané místo na povrchu rudé planety. Pokud InSight v pondělí přistane podle plánu, úspěšně tak skončí její sedmiměsíční cesta dlouhá přes 484 milionů kilometrů.

Člen týmu připravujícího misi nové marsovské sondy Bruce Banerdt nicméně na nedělní tiskové konferenci připomněl, že ačkoli se může přistání jevit jako vyvrcholení, jde pouze o začátek mise. „I po přistání budeme muset trpělivě čekat, než se začne dělat věda,“ řekl.

InSight se má stát první sondou, která bude zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety. Cílem projektu je „zmapovat vnitřek Marsu ve třech dimenzích“. „Vracíme se zpět ke kořenům sluneční soustavy,“ komentoval potenciál mise Banerdt.

„Studovali jsme Mars z oběžné dráhy a z povrchu od roku 1965. Nyní se konečně podíváme dovnitř Marsu a posílíme tak naše znalosti této sousední planety, zatímco NASA připravuje vyslání lidských průzkumníků do vzdálenějších koutů sluneční soustavy,“ řekla Lori Glazeová z oddělení planetárních věd NASA.

Jak ale připomněl i manažer mise InSight Tom Hoffman, úspěšné přistání na Marsu není samozřejmostí. V okamžiku, kdy hovořil na tiskové konferenci, měli stále inženýři NASA před sebou provedení poslední korekce letové dráhy, která měla zajistit, že InSight dosedne na povrch Marsu na předem stanoveném místě v rovinaté oblasti Elisium Planitia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...