Šest a půl minuty hrůzy. Americkou sondu InSight čeká přistání na Marsu

Americkou sondu InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, čeká po více než půlroční cestě přistání na rudé planetě. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nezastírá, že přistání patří k nejnáročnějším manévrům mise. Pracovníci vesmírné agentury v této souvislosti dokonce používají termín šest a půl minuty hrůzy.

Dosednutí sondy InSight je naplánováno na severní polokouli na planině Elysium Planitia v blízkosti rovníku krátce před 21:00 SEČ. Sonda vstoupí do atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a během nadcházejících šesti a půl minuty musí s pomocí tepelného štítu a padáku zpomalit na osm kilometrů v hodině.

Sledujte přenos od 20.00 živě zde:

Zda InSight na povrchu přistála hladce a neroztříštila se, bude NASA vědět již po několika minutách, přes pět hodin ale bude čekat na potvrzení, jestli se solární panely správně rozvinuly. Pokud tato operace selže, nebude mít InSight energii ke své práci.

Úkolem sondy je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.

Náročné přípravy

Tým vědců amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) už dokončil poslední úpravu trajektorie sondy a pravděpodobně i drobné finální úpravy algoritmu, který zařízení bezpečně dovede na vybrané místo na povrchu rudé planety. Pokud InSight v pondělí přistane podle plánu, úspěšně tak skončí její sedmiměsíční cesta dlouhá přes 484 milionů kilometrů.

Člen týmu připravujícího misi nové marsovské sondy Bruce Banerdt nicméně na nedělní tiskové konferenci připomněl, že ačkoli se může přistání jevit jako vyvrcholení, jde pouze o začátek mise. „I po přistání budeme muset trpělivě čekat, než se začne dělat věda,“ řekl.

InSight se má stát první sondou, která bude zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety. Cílem projektu je „zmapovat vnitřek Marsu ve třech dimenzích“. „Vracíme se zpět ke kořenům sluneční soustavy,“ komentoval potenciál mise Banerdt.

„Studovali jsme Mars z oběžné dráhy a z povrchu od roku 1965. Nyní se konečně podíváme dovnitř Marsu a posílíme tak naše znalosti této sousední planety, zatímco NASA připravuje vyslání lidských průzkumníků do vzdálenějších koutů sluneční soustavy,“ řekla Lori Glazeová z oddělení planetárních věd NASA.

Jak ale připomněl i manažer mise InSight Tom Hoffman, úspěšné přistání na Marsu není samozřejmostí. V okamžiku, kdy hovořil na tiskové konferenci, měli stále inženýři NASA před sebou provedení poslední korekce letové dráhy, která měla zajistit, že InSight dosedne na povrch Marsu na předem stanoveném místě v rovinaté oblasti Elisium Planitia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 1 hhodinou

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 17 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 20 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...