Okrasné třešně sakury letos v mnoha částech Japonska plně rozkvetly nejdříve za skoro 70 let, kdy se data rozkvětu začala formálně zapisovat, napsala agentura AP. Rekordně brzký rozkvět odborníci přičítají změnám klimatu.
V minulosti sakury v Japonsku plně rozkvétaly v dubnu, kdy v zemi začíná nový školní rok. V posledních letech ale kvetly čím dál dříve a v první školní den už květy byly často pryč.
V Kjótu sakury letos plně rozkvetly 26. března, což je nejdříve od roku 1953, kdy japonský meteorologický ústav začal tato data shromažďovat, a o deset dní dříve, než byl průměr za posledních 30 let. Podobné rekordy letos zaznamenala více než desítka japonských měst.
Někteří vědci se domnívají, že plného rozkvětu sakury v Japonsku letos dosáhly nejdříve v historii. Odkazují přitom na historické dokumenty, deníky a poezii z Kjóta.
Environmentální vědec Jasujuki Aono, který působí na univerzitě v prefektuře Ósaka, uvedl, že nejranější rozkvět do letošního roku byl podle historických dokumentů zaznamenán 27. března v letech 1612, 1409 a 1236. Doplnil však, že za některé roky záznamy nejsou.
Šundži Anbe z japonského meteorologického ústavu se domnívá, že brzký rozkvět okrasných třešní s největší pravděpodobností zapříčinilo globální oteplování. Dodal, že třešeň je na změny teplot citlivá a její rozkvět může poskytnout cenná data pro studie klimatu.
Japonsko se otepluje
Meteorologický ústav v Japonsku sleduje 58 „kontrolních“ sakur, z nichž 40 už letos plně rozkvetlo, z toho 14 rekordně rychle. Sakury většinou od prvního rozvinutého poupěte do opadání kvetou dva týdny.
Průměrná březnová teplota v Kjótu podle japonského meteorologického ústavu vystoupila z 8,6 stupně Celsia v roce 1953 na 10,6 stupně Celsia v roce 2020. Letošní březnový průměr zatím dosahuje 12,4 stupně.
Sakury po staletí hluboce ovlivňují japonskou kulturu a jsou pravidelně zmiňovány v poezii a literatuře. Křehkost jejich květů bývá označována za symbol života, smrti a znovuzrození.
