S péčí o seniory pomohou v budoucnu roboti

Roboti od svého vzniku ušli už dlouhou cestu. Roky již podporují lidskou činnost v mnoha oborech – umožňují průzkum v nebezpečných a nedostupných prostředích, například ve vesmíru nebo v hlubinách oceánů. Nová generace robotů je ale navržena tak, aby zůstala blíže k domovu a pečovala o malé děti nebo seniory.

V nepříliš vzdálené budoucnosti bude možná starším lidem, kteří žijí sami, robot připomínat, aby si vzali léky nebo jim bude předčítat knihy.

Podíl starších lidí v evropské populaci v příštích desetiletích výrazně vzroste, to jasně ukazují demografické údaje. Vzhledem k tomu, že takto stárnoucí pulace klade stále větší nároky na zdravotnické služby, mohli by roboti představovat užitečné řešení.

V současné době se vyvíjí několik robotů, kteří mají pomáhat starým lidem žít déle samostatně.

„Robotika je dnes pro zdravotnictví a starší lidi nezbytná, protože za dvacet až třicet let nebude prostě dostatek lidí, kteří by se o stárnoucí populaci postarali,“ uvedla pro časopis Horizon Estibaliz Arzoz-Fernandezová, zástupkyně koordinátora společného projektu EU a Japonska s názvem ACCRA.

Seznamte se s Astrou a BUDDY

Jedním z robotů, kteří mají pomoci s nezávislým životem, je BUDDY (kámoš). Je vysoký jako středně velký pes, má výrazný obličej a dokáže se pohybovat a mluvit. Výzkumníci v rámci projektu ACCRA se spojili se staršími lidmi a jejich pečovateli, aby pomohli tohoto robota navrhnout. „Starší lidé s ním měli pocit, že zažívají něco důležitého a necítí se osaměle,“ řekla Arzoz-Fernandezová. „Myslíme si, že tento robot zlepšil jejich pocit kvalitního života.“

BUDDY umí seniorům připomínat schůzky, číst jim nahlas elektronické knihy, ale také jim zlepšuje duševní schopnosti – například pomocí matematických hádanek. Navíc jim umí i pomoci třeba s navazováním videohovorů s přáteli nebo rodinou, zapínat a vypínat spotřebiče a hlídat bezpečnost v domácnosti.

Tyto funkce by mohly pomoci lidem s prvními příznaky senility žít déle samostatně, uvedla Arzoz-Fernandezová. Podle ní jsou dva nejdůležitější aspekty BUDDYho jeho schopnost emocionální a kognitivní interakce. To znamená, že roboti jsou schopní reagovat na emoce člověka chováním, které samo emoce naznačuje a současně je komunikace s nimi dostatečně jednoduchá. Právě na zlepšení těchto schopností se také vývojáři v dalších letech zaměří, poznamenala Arzoz-Fernandezová.

Lidem se například líbilo, že BUDDY vyjadřuje potěšení, když robota pohladí po „hlavě“, a podráždění, když se mu dlouho dívají do „očí“.

Dalším robotem, na kterém projekt ACCRA pracoval, byl Astro. Jedná se o pohyblivého robota, který byl navržen tak, aby pomáhal lidem zotavit se z operací a zlepšoval jejich pohyblivost. Lidé se o něj mohou opírat při chůzi a on je může vést při cvičeních předepsaných zdravotníky.

Pečovatelé a starší účastníci projektu uvedli, že robot se musí pohybovat plynuleji a musí umožnit lidem odpovídat na jeho otázky slovně.

Tento druh spolupráce seniorů s vývojáři je podle Arzoz-Fernandezové nezbytný „pro vývoj robota, který by odpovídal potřebám a očekáváním uživatelů“. Konstruktéři si podle ní mohou sice myslet, že vědí, co koncoví uživatelé chtějí, ale „často tomu tak není“. „Starší lidé čekali od robotů komunikační schopnosti, jaké mají lidé – jenže technologie v takové fázi ještě není,“ doplnila Arzoz-Fernandezová.

Vývoj robotů, kteří se budou schopní sami učit z konverzace s lidmi a vést s nimi smysluplnou diskuzi, podle ní bude trvat ještě hodně dlouho a bude drahý.

Přichází Pepper a Cozmo

Na to, aby sociální roboti vypadali a chovali se co nejlidštěji, se vynakládá spousta času a peněz – výzkumy ale ukazují, že tyto drahé vlastnosti vlastně moc nepotřebují, aby byli pro člověka dostatečně atraktivní, uvedla profesorka sociální robotiky na univerzitě v Glasgow Emily Crossová. „Probíhají tady jakési intenzivní závody ve zbrojení, aby roboti vypadali a chovali se stále více lidsky, sociálně nebo atraktivně,“ říká.

Profesorka Crossová vede projekt nazvaný Sociální roboti, který porovnává reakce lidí na různé roboty pomocí zobrazování mozku a sledování jejich srdečního tepu, rozšíření zornic a reakcí kůže. Tato měření se ukazují jako přesnější a užitečnější než odpovědi lidí na otázky v průzkumu.

„Skutečné pochopení lidské stránky interakce mezi člověkem a robotem nám umožní urychlit pokrok v oblasti vývoje robotů, kteří jsou opravdu efektivní,“ popisuje smysl své práce.

V jedné studii vědci porovnávali reakce lidí na robota Peppera, který vypadá jako člověk, a na dětského robota Cozmo, který je velký jako dlaň a nemá humanoidní postavu.

Pepper dokáže vést rozhovor a pohybovat se. Cozmo sice nemluví, ale má výrazné „oči“ a vydává zvuky, kterými vyjadřuje emoce.  Vědci zjistili, že Cozmo aktivuje u lidí oblasti mozku a kognitivní procesy způsobem, který je „mnohem bohatší“, než když lidé komunikují s Pepperem.

„Množství peněz a vývoje, které bylo vynaloženo na tohoto robota velmi podobného člověku, je řádově větší než na dětského robota na hraní,“ popisuje Crossová. „Ale Cozmo přitom může mít mnohem větší vliv na sociální poznávání dětí i dospělých,“ dodává. „Je to v jistém ohledu dost překvapivé.“

Projekt Sociální roboti přinesl další překvapivý objev. To, jakým způsobem se člověk s robotem seznámí, má vliv jako to, jak robot vypadá a co umí. Tento jev je známý jako haló efekt. Pokud danému člověku někdo řekne, že robot je poměrně pomalý nebo že potřebuje, aby lidé mluvili pomalu, řídí se pak tímto očekáváním a může přizpůsobit své chování tak, aby z této zkušenosti získal více – například tím, že bude mluvit pomaleji.

Pochopení této dynamiky mezi člověkem a robotem je zásadní. „V sázce není nic menšího než budoucnost prosperity, pohodlí a radosti ze života lidstva,“ dodává Crossová.

A země se stárnoucí populací potřebují účinné a cenově dostupné „sociální roboty“ co nejdříve, říkají vědci. Dobrou zprávou je, že během příštího desetiletí – možná i dříve – by mohli být k dispozici ke koupi roboti, kteří rozšíří schopnost starších lidí žít samostatně, uvedla Arzoz-Fernandezová. „Přinese to prospěch starším lidem, jejich pečovatelům i celému zdravotnickému systému,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 1 hhodinou

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 3 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 4 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 6 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
včera v 13:31‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.