Ruská invaze na území Ukrajiny ničí majetek, zabíjí lidi i zvířata, poškozuje přírodu – a podle nové zprávy evropských expertů také zhoršuje oteplování planety.
Rusko způsobuje na Ukrajině extrémní klimatické škody, říká zpráva
„Zatímco se svět snaží snížit emise uhlíku, aby se vyhnul klimatické krizi, ruská agrese vede k výraznému zvýšení emisí. A více než třetina jich vznikla mimo hranice Ukrajiny, což dokazuje, že dopad této války na životní prostředí nemá hranice,“ říká hlavní autor zprávy o klimatických dopadech ruské invaze na Ukrajinu Lennard de Klerk.
Report vyšel 13. května, navazuje na tři starší zprávy o environmentálních důsledcích ruské agrese a věnuje se tentokrát čistě uhlíkové stopě této války.
Celkové škody na klimatu způsobené Ruskou federací za více než dva roky, co plnohodnotně útočí na Ukrajinu, dosahují 32 miliard dolarů (asi 740 miliard korun), konstatuje zpráva představená na nedávné konferenci o obnově Ukrajiny v Berlíně. Podle této studie vedlo prvních 12 měsíců ruské invaze na Ukrajinu k emisím 120 milionů tun oxidu uhličitého. Za 24 měsíců od začátku invaze se emise zvýšily na celkem 175 milionů tun oxidu uhličitého. Tato čísla jsou bez kontextu nicneříkající, ale přesahují roční emise vysoce průmyslově vyspělé země, jakou je například Nizozemsko, nebo emise 90 milionů nových aut s benzínovým pohonem, případně postavení 260 bloků uhelných elektráren o výkonu po 200 megawattech.
Pro srovnání – Česko vyprodukuje za rok asi 119 milionů tun uhlíkových emisí.
Válka a emise
Podle odborníků, kteří za touto zprávou stojí, se vliv války na klima každý měsíc stupňuje v důsledku vojenských akcí, požárů, ničení infrastruktury a dalších přímých i nepřímých dopadů. Rozsáhlé útoky na ukrajinskou elektrickou síť vedly také k mnoha nekontrolovatelným únikům skleníkového plynu SF6, který je pro klima planety ještě škodlivější než oxid uhličitý, metan i oxid dusný.
Tyto dopady nejsou dočasné, budou pokračovat také po konci války, ať už dopadne jakkoliv. Rusko tak bude klimatu Země podle autorů „škodit i po skončení bojů“, protože významným zdrojem emisí bude samozřejmě v mnoha dalších letech a desetiletích i obnova poškozené a zničené infrastruktury. Tyto emise jsou z velké části spojeny s výrobou cementu a oceli a očekává se, že dosáhnou až 56 milionů tun oxidu uhličitého.
Co působí největší škody
„Válečné operace přispívají k téměř třetině odhadovaných škod na klimatu, protože vyžadují obrovské objemy vybavení, munice a výbušnin, jejichž výroba je velmi náročná na emise uhlíku. A také se pálí velké objemy pohonných hmot, což vede k nepřímým a přímým emisím skleníkových plynů,“ doplňuje Mykola Shlapak, který na zprávě spolupracoval.
Další třetina škod je přímým důsledkem válečných operací, přičemž největší podíl na tom má právě výše popsané používání paliv. A přibližně 14 procent je způsobeno leteckou dopravou – aerolinky totiž musely přesměrovat lety, aby se vyhnuly právě Rusku a Ukrajině. Například spoje z Tokia do Londýna nyní přelétávají nad Kanadou místo nad Ruskem, čímž se doba letu prodlouží z jedenácti na 15 hodin.
A konečně asi 13 procent připadá na nárůst požárů v krajině, jak je zaznamenávají satelity. Podle hodnocení to není způsobeno pouze zbraněmi, které ohně způsobují, ale také tím, že v okupovaných oblastech není nikdo, kdo by mohl řešit požáry přirozené.
„Dopad vojenských dodavatelských řetězců na klima je nedostatečně prozkoumán a skutečné škody na klimatu mohou být ještě vyšší,“ dodává Shlapak. Pro autory zprávy bylo podle vědeckého žurnálu New Scientist složité najít nějaké věrohodné údaje, protože ve většině případů neexistují oficiální čísla, o která by se bylo možné opřít. Místo toho autorská skupina musela využít podobná hodnocení z otevřených zdrojů nebo se obrátit na údaje z předchozích konfliktů, s nimiž pak aktuální situaci srovnávala.
Kdo stojí za studií
Jedná se o čtvrté pokračování studie o dopadu války na klima, kterou provedla Iniciativa pro zúčtování emisí skleníkových plynů z války ve spolupráci s Ministerstvem ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ukrajiny a nevládní organizací Ecoaction.
