Roušky mohou zabránit pandemickému šíření koronaviru, popisuje britská studie

Plošné nošení roušek spolu s omezením pohybu mohou snížit šíření koronaviru na kontrolovatelnou úroveň a také předejít dalším vlnám pandemie. Vyplývá to z nově zveřejněné studie britských univerzit v Cambridgi a Greenwichi v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society A, uvedla agentura Reuters.

Výzkumníci ve své práci naznačují, že pouze omezení pohybu koronaviru SARS-CoV-2 v šíření nezabrání. Pokud ale obyvatelstvo v co největší míře použije roušky, a to včetně těch podomácku vyrobených, dramaticky se může snížit přenos infekce.

„Naše analýzy podporují okamžité a všeobecné použití roušek veřejností,“ prohlásil Richard Stutt, který je jedním z vedoucích výzkumu na Cambridgeské univerzitě. Doplnil, že zjištění ukazují, že plošné nošení roušek spolu se sociálním odstupem a některými omezeními pohybu může být přijatelnou cestou ke zvládání pandemie a k obnovení hospodářského života.

Ve studii vědci porovnávali dynamiku šíření koronaviru s dopadem na reprodukční číslo, což je hodnota udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný. Pokud je nižší než jedna, znamená to, že infekce ustupuje. Ve výzkumu odborníci kombinovali různá omezující opatření  s nošením roušek. Zjistili, že když lidé tuto ochranu úst a nosu na veřejnosti vždy používají, má to až dvakrát větší účinek na snížení reprodukčního čísla než tehdy, když roušky nosí až po objevení symptomů.

Ve všech modelech, které studie ke covidu-19 posuzovala, sníží rutinní používání roušek nejméně polovinou populace reprodukční číslo pod hodnotu jedna; jeden nakažený člověk tedy nenakazí více než jednu další osobu. Roušky tak mohou přispět ke kontrole budoucích koronavirových vln a umožnit přijmout mírnější karanténní opatření.

„Plošným používáním roušek můžeme tratit jen málo, ale přínosy by mohly být značné,“ dodala Stuttova kolegyně Renata Retkuteová.

Svět je pro roušky

Plošné nošení roušek veřejností jako součást boje proti pandemii nově doporučuje také Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta se nejdříve k tomuto opatření stavěla zdráhavě, později názor začala měnit, vždy ale zahalování nosu a úst označovala za dobrovolný doplněk karanténních opatření. Minulý týden v pátek ale postoj změnila. WHO současně veřejnost nabádá, aby respirátory a profesionální roušky ponechala dostupné především pro zdravotníky.

Povinnost nosit roušky zavedla na počátku pandemie řada zemí. Česko bylo jedním ze států, které až na výjimky nařídilo obyvatelstvu povinné zakrytí úst a nosu na veřejnosti. Nyní v Česku platí nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy či v obchodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 13 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.