Roušky mohou zabránit pandemickému šíření koronaviru, popisuje britská studie

Plošné nošení roušek spolu s omezením pohybu mohou snížit šíření koronaviru na kontrolovatelnou úroveň a také předejít dalším vlnám pandemie. Vyplývá to z nově zveřejněné studie britských univerzit v Cambridgi a Greenwichi v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society A, uvedla agentura Reuters.

Výzkumníci ve své práci naznačují, že pouze omezení pohybu koronaviru SARS-CoV-2 v šíření nezabrání. Pokud ale obyvatelstvo v co největší míře použije roušky, a to včetně těch podomácku vyrobených, dramaticky se může snížit přenos infekce.

„Naše analýzy podporují okamžité a všeobecné použití roušek veřejností,“ prohlásil Richard Stutt, který je jedním z vedoucích výzkumu na Cambridgeské univerzitě. Doplnil, že zjištění ukazují, že plošné nošení roušek spolu se sociálním odstupem a některými omezeními pohybu může být přijatelnou cestou ke zvládání pandemie a k obnovení hospodářského života.

Ve studii vědci porovnávali dynamiku šíření koronaviru s dopadem na reprodukční číslo, což je hodnota udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný. Pokud je nižší než jedna, znamená to, že infekce ustupuje. Ve výzkumu odborníci kombinovali různá omezující opatření  s nošením roušek. Zjistili, že když lidé tuto ochranu úst a nosu na veřejnosti vždy používají, má to až dvakrát větší účinek na snížení reprodukčního čísla než tehdy, když roušky nosí až po objevení symptomů.

Ve všech modelech, které studie ke covidu-19 posuzovala, sníží rutinní používání roušek nejméně polovinou populace reprodukční číslo pod hodnotu jedna; jeden nakažený člověk tedy nenakazí více než jednu další osobu. Roušky tak mohou přispět ke kontrole budoucích koronavirových vln a umožnit přijmout mírnější karanténní opatření.

„Plošným používáním roušek můžeme tratit jen málo, ale přínosy by mohly být značné,“ dodala Stuttova kolegyně Renata Retkuteová.

Svět je pro roušky

Plošné nošení roušek veřejností jako součást boje proti pandemii nově doporučuje také Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta se nejdříve k tomuto opatření stavěla zdráhavě, později názor začala měnit, vždy ale zahalování nosu a úst označovala za dobrovolný doplněk karanténních opatření. Minulý týden v pátek ale postoj změnila. WHO současně veřejnost nabádá, aby respirátory a profesionální roušky ponechala dostupné především pro zdravotníky.

Povinnost nosit roušky zavedla na počátku pandemie řada zemí. Česko bylo jedním ze států, které až na výjimky nařídilo obyvatelstvu povinné zakrytí úst a nosu na veřejnosti. Nyní v Česku platí nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy či v obchodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 16 mminutami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 15 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 17 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 18 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 18 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 20 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 21 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled