Roušky mohou zabránit pandemickému šíření koronaviru, popisuje britská studie

Plošné nošení roušek spolu s omezením pohybu mohou snížit šíření koronaviru na kontrolovatelnou úroveň a také předejít dalším vlnám pandemie. Vyplývá to z nově zveřejněné studie britských univerzit v Cambridgi a Greenwichi v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society A, uvedla agentura Reuters.

Výzkumníci ve své práci naznačují, že pouze omezení pohybu koronaviru SARS-CoV-2 v šíření nezabrání. Pokud ale obyvatelstvo v co největší míře použije roušky, a to včetně těch podomácku vyrobených, dramaticky se může snížit přenos infekce.

„Naše analýzy podporují okamžité a všeobecné použití roušek veřejností,“ prohlásil Richard Stutt, který je jedním z vedoucích výzkumu na Cambridgeské univerzitě. Doplnil, že zjištění ukazují, že plošné nošení roušek spolu se sociálním odstupem a některými omezeními pohybu může být přijatelnou cestou ke zvládání pandemie a k obnovení hospodářského života.

Ve studii vědci porovnávali dynamiku šíření koronaviru s dopadem na reprodukční číslo, což je hodnota udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný. Pokud je nižší než jedna, znamená to, že infekce ustupuje. Ve výzkumu odborníci kombinovali různá omezující opatření  s nošením roušek. Zjistili, že když lidé tuto ochranu úst a nosu na veřejnosti vždy používají, má to až dvakrát větší účinek na snížení reprodukčního čísla než tehdy, když roušky nosí až po objevení symptomů.

Ve všech modelech, které studie ke covidu-19 posuzovala, sníží rutinní používání roušek nejméně polovinou populace reprodukční číslo pod hodnotu jedna; jeden nakažený člověk tedy nenakazí více než jednu další osobu. Roušky tak mohou přispět ke kontrole budoucích koronavirových vln a umožnit přijmout mírnější karanténní opatření.

„Plošným používáním roušek můžeme tratit jen málo, ale přínosy by mohly být značné,“ dodala Stuttova kolegyně Renata Retkuteová.

Svět je pro roušky

Plošné nošení roušek veřejností jako součást boje proti pandemii nově doporučuje také Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta se nejdříve k tomuto opatření stavěla zdráhavě, později názor začala měnit, vždy ale zahalování nosu a úst označovala za dobrovolný doplněk karanténních opatření. Minulý týden v pátek ale postoj změnila. WHO současně veřejnost nabádá, aby respirátory a profesionální roušky ponechala dostupné především pro zdravotníky.

Povinnost nosit roušky zavedla na počátku pandemie řada zemí. Česko bylo jedním ze států, které až na výjimky nařídilo obyvatelstvu povinné zakrytí úst a nosu na veřejnosti. Nyní v Česku platí nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy či v obchodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...