Rostoucí hladiny oxidu uhličitého přinesly Austrálii častější horka a požáry, varují vědci

Roky stoupající hladiny oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře způsobily v Austrálii stále častější vlny veder, varovala nová zpráva dvou vládních agentur. Rostoucí teploty přitom mají za následek například větší počet nebezpečných lesních požárů.

Podle nejnovější zprávy o klimatu, kterou vypracovaly australský Meteorologický úřad a Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), Austrálie vstoupila do nové éry, která se ponese ve znamení extrémních veder či nebezpečných lesních požárů.

„To, co nyní vidíme, je za hranicemi toho, co bylo dříve možné,“ uvedla podle serveru Guardian ředitelka Centra pro vědu o klimatu na CSIRO Jaci Brownová. 

Nový dokument mimo jiné uvádí, že australské klima se od roku 1910 oteplilo průměrně o 1,44 stupně Celsia. V souvislosti s tím se současně prodloužily sezony lesních požárů, které jsou nyní nebezpečnější.

Voda v oceánech, které Austrálii omývají, se za tu dobu ohřála o jeden stupeň Celsia a okyselila. Zatímco mezi lety 1960 až 2018 Australané v průměru zažili 24 dní, kdy teploty dosáhly nejméně 39 stupňů Celsia, rok 2019 jich přinesl dokonce 33.

Karl Braganza z Meteorologického úřadu uvedl, že současné klimatické podmínky  v Austrálii jsou v souladu s prognózami posledních desetiletí. „Začínáme však pociťovat dopady, které má toto průměrné oteplení na výskyt extrémních klimatických jevů,“ poznamenal.

Růst emisí

Počet částic CO2 v atmosféře přitom podle zprávy v posledních letech roste stále rychleji. Dominantní podíl – přibližně 85procentní – na tom mezi lety 2009 až 2018 měly emise z fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či zemní plyn. 

I když současná pandemie koronaviru, jak se zdá, růst emisí mírně zpomalila, podle expertů není vyhráno. „Je to jako byste po deseti letech nezdravého stravování jeden den drželi dietu a čekali jste, že se vejdete do menšího oblečení,“ vysvětlila Brownová. „Není to tak jednoduché,“ dodala.

Zvyšování průměrné teploty má přitom za následek také úbytek vody v řekách a negativně působí na zemědělství.

„Tyto dopady jsou velmi rozsáhlé a ovlivňují výrobu potravin, dodavatelské řetězce, lokální komunity i spotřebitelské ceny. Naši zemědělci jsou odolní a schopní, ale změna klimatu je staví před významná rizika,“ upozorňuje Michael Battaglia, ředitel výzkumu zemědělství a potravinářství na CSIRO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 52 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...