Rostoucí hladiny oxidu uhličitého přinesly Austrálii častější horka a požáry, varují vědci

Roky stoupající hladiny oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře způsobily v Austrálii stále častější vlny veder, varovala nová zpráva dvou vládních agentur. Rostoucí teploty přitom mají za následek například větší počet nebezpečných lesních požárů.

Podle nejnovější zprávy o klimatu, kterou vypracovaly australský Meteorologický úřad a Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), Austrálie vstoupila do nové éry, která se ponese ve znamení extrémních veder či nebezpečných lesních požárů.

„To, co nyní vidíme, je za hranicemi toho, co bylo dříve možné,“ uvedla podle serveru Guardian ředitelka Centra pro vědu o klimatu na CSIRO Jaci Brownová. 

Nový dokument mimo jiné uvádí, že australské klima se od roku 1910 oteplilo průměrně o 1,44 stupně Celsia. V souvislosti s tím se současně prodloužily sezony lesních požárů, které jsou nyní nebezpečnější.

Voda v oceánech, které Austrálii omývají, se za tu dobu ohřála o jeden stupeň Celsia a okyselila. Zatímco mezi lety 1960 až 2018 Australané v průměru zažili 24 dní, kdy teploty dosáhly nejméně 39 stupňů Celsia, rok 2019 jich přinesl dokonce 33.

Karl Braganza z Meteorologického úřadu uvedl, že současné klimatické podmínky  v Austrálii jsou v souladu s prognózami posledních desetiletí. „Začínáme však pociťovat dopady, které má toto průměrné oteplení na výskyt extrémních klimatických jevů,“ poznamenal.

Růst emisí

Počet částic CO2 v atmosféře přitom podle zprávy v posledních letech roste stále rychleji. Dominantní podíl – přibližně 85procentní – na tom mezi lety 2009 až 2018 měly emise z fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či zemní plyn. 

I když současná pandemie koronaviru, jak se zdá, růst emisí mírně zpomalila, podle expertů není vyhráno. „Je to jako byste po deseti letech nezdravého stravování jeden den drželi dietu a čekali jste, že se vejdete do menšího oblečení,“ vysvětlila Brownová. „Není to tak jednoduché,“ dodala.

Zvyšování průměrné teploty má přitom za následek také úbytek vody v řekách a negativně působí na zemědělství.

„Tyto dopady jsou velmi rozsáhlé a ovlivňují výrobu potravin, dodavatelské řetězce, lokální komunity i spotřebitelské ceny. Naši zemědělci jsou odolní a schopní, ale změna klimatu je staví před významná rizika,“ upozorňuje Michael Battaglia, ředitel výzkumu zemědělství a potravinářství na CSIRO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 2 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 3 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 10 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 18 hhodinami
Načítání...