Rostoucí hladiny oxidu uhličitého přinesly Austrálii častější horka a požáry, varují vědci

Roky stoupající hladiny oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře způsobily v Austrálii stále častější vlny veder, varovala nová zpráva dvou vládních agentur. Rostoucí teploty přitom mají za následek například větší počet nebezpečných lesních požárů.

Podle nejnovější zprávy o klimatu, kterou vypracovaly australský Meteorologický úřad a Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), Austrálie vstoupila do nové éry, která se ponese ve znamení extrémních veder či nebezpečných lesních požárů.

„To, co nyní vidíme, je za hranicemi toho, co bylo dříve možné,“ uvedla podle serveru Guardian ředitelka Centra pro vědu o klimatu na CSIRO Jaci Brownová. 

Nový dokument mimo jiné uvádí, že australské klima se od roku 1910 oteplilo průměrně o 1,44 stupně Celsia. V souvislosti s tím se současně prodloužily sezony lesních požárů, které jsou nyní nebezpečnější.

Voda v oceánech, které Austrálii omývají, se za tu dobu ohřála o jeden stupeň Celsia a okyselila. Zatímco mezi lety 1960 až 2018 Australané v průměru zažili 24 dní, kdy teploty dosáhly nejméně 39 stupňů Celsia, rok 2019 jich přinesl dokonce 33.

Karl Braganza z Meteorologického úřadu uvedl, že současné klimatické podmínky  v Austrálii jsou v souladu s prognózami posledních desetiletí. „Začínáme však pociťovat dopady, které má toto průměrné oteplení na výskyt extrémních klimatických jevů,“ poznamenal.

Růst emisí

Počet částic CO2 v atmosféře přitom podle zprávy v posledních letech roste stále rychleji. Dominantní podíl – přibližně 85procentní – na tom mezi lety 2009 až 2018 měly emise z fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či zemní plyn. 

I když současná pandemie koronaviru, jak se zdá, růst emisí mírně zpomalila, podle expertů není vyhráno. „Je to jako byste po deseti letech nezdravého stravování jeden den drželi dietu a čekali jste, že se vejdete do menšího oblečení,“ vysvětlila Brownová. „Není to tak jednoduché,“ dodala.

Zvyšování průměrné teploty má přitom za následek také úbytek vody v řekách a negativně působí na zemědělství.

„Tyto dopady jsou velmi rozsáhlé a ovlivňují výrobu potravin, dodavatelské řetězce, lokální komunity i spotřebitelské ceny. Naši zemědělci jsou odolní a schopní, ale změna klimatu je staví před významná rizika,“ upozorňuje Michael Battaglia, ředitel výzkumu zemědělství a potravinářství na CSIRO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.