Roky stoupající hladiny oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře způsobily v Austrálii stále častější vlny veder, varovala nová zpráva dvou vládních agentur. Rostoucí teploty přitom mají za následek například větší počet nebezpečných lesních požárů.
Rostoucí hladiny oxidu uhličitého přinesly Austrálii častější horka a požáry, varují vědci
Podle nejnovější zprávy o klimatu, kterou vypracovaly australský Meteorologický úřad a Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), Austrálie vstoupila do nové éry, která se ponese ve znamení extrémních veder či nebezpečných lesních požárů.
„To, co nyní vidíme, je za hranicemi toho, co bylo dříve možné,“ uvedla podle serveru Guardian ředitelka Centra pro vědu o klimatu na CSIRO Jaci Brownová.
Nový dokument mimo jiné uvádí, že australské klima se od roku 1910 oteplilo průměrně o 1,44 stupně Celsia. V souvislosti s tím se současně prodloužily sezony lesních požárů, které jsou nyní nebezpečnější.
Voda v oceánech, které Austrálii omývají, se za tu dobu ohřála o jeden stupeň Celsia a okyselila. Zatímco mezi lety 1960 až 2018 Australané v průměru zažili 24 dní, kdy teploty dosáhly nejméně 39 stupňů Celsia, rok 2019 jich přinesl dokonce 33.
Karl Braganza z Meteorologického úřadu uvedl, že současné klimatické podmínky v Austrálii jsou v souladu s prognózami posledních desetiletí. „Začínáme však pociťovat dopady, které má toto průměrné oteplení na výskyt extrémních klimatických jevů,“ poznamenal.
Růst emisí
Počet částic CO2 v atmosféře přitom podle zprávy v posledních letech roste stále rychleji. Dominantní podíl – přibližně 85procentní – na tom mezi lety 2009 až 2018 měly emise z fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či zemní plyn.
I když současná pandemie koronaviru, jak se zdá, růst emisí mírně zpomalila, podle expertů není vyhráno. „Je to jako byste po deseti letech nezdravého stravování jeden den drželi dietu a čekali jste, že se vejdete do menšího oblečení,“ vysvětlila Brownová. „Není to tak jednoduché,“ dodala.
Zvyšování průměrné teploty má přitom za následek také úbytek vody v řekách a negativně působí na zemědělství.
„Tyto dopady jsou velmi rozsáhlé a ovlivňují výrobu potravin, dodavatelské řetězce, lokální komunity i spotřebitelské ceny. Naši zemědělci jsou odolní a schopní, ale změna klimatu je staví před významná rizika,“ upozorňuje Michael Battaglia, ředitel výzkumu zemědělství a potravinářství na CSIRO.
