Rodinný kanibalismus není projevem krutosti, ale rodičovské péče, zjistili biologové z Oxfordu

Lidé ve městech už odvykli „přirozené krutosti přírody“ a mnohdy zapomněli, co všechno si provádí zvířata. Například králíci si velmi často žerou potomstvo, podobně i slepice si požírají vejce. Nyní biologové poprvé popsali, jaký je evoluční smysl tohoto rodinného kanibalismu. Vedle prostého hladu a kontroly kvality populace jde v některých případech i o zvláštní způsob rodičovské péče.

V odborném časopise Frontiers in Ecology and Evolution publikovali přírodovědci z univerzit v Oxfordu a Tennessee matematický model, který ukazuje, že obětováním části mláďat mohou rodiče zvýšit šance na úspěch těch ostatních.

Podle modelu to funguje především v situacích, kdy je nedostatek zdrojů, nebo když se v populaci zvířat rychle šíří infekce. Obětování mláďat je pak maximální formou rodičovské lásky.

Všechna vejce v jednom košíku

Aby vědci lépe pochopili, jak tyto situace fungují, soustředili se jen na tvory, kteří kladou vejce. „Hromadné snášení vajec je běžné u mnoha druhů ryb, hmyzu, plazů i obojživelníků,“ uvedla jedna z autorek práce, profesorka Hope Klugová.

„Pak je pro ně snazší chránit, čistit a starat se o vejce, ale současně to zvyšuje pravděpodobnost přenosu chorob a boje o zdroje, jako je kyslík,“ dodala.

Ukázalo se, že existuje přímá souvislost mezi hustotou nakladených vajec a pravděpodobností jejich přežití. Silným indikátorem je také to, že dojde ke vnitrodruhovému kanibalismu. „Tak například u rybek jménem sapín žlutošupinný otcové požírají vlastní vajíčka mnohem pravděpodobněji, pokud je ve vodě málo kyslíku,“ upozorňuje profesorka.

„Takové případy nás vedou k hypotéze, že požírání nebo opouštění potomků může být adaptací, která pomáhá přežití potomstva tím, že se sníží jeho hustota,“ upřesňuje.

Nejlepší rodiče se živí vlastními mláďaty

Klugová a její kolegové si ověřovali hypotézu na matematickém modelu, v reálném světě by to bylo příliš náročné. Vytvořili model jedince, který má sklony ke kanibalismu, a zasadili ho do populace stejných tvorů bez kanibalismu.

Ukázalo se, že hypotéza funguje – gen kanibalismu se populací šířil, mláďata, která se s ním rodila, měla více kalorií a také lepší fyzičku. „Za těchto podmínek byli mutanti s kanibalskými geny schopní nahradit původní populaci,“ zjistili vědci. „Náš výzkum naznačuje, že rodinný kanibalismus může překvapivě fungovat jako forma rodičovské péče, protože zvyšuje celkové přežití mláďat,“ uzvírá profesorka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 54 mminutami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 20 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 22 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 23 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled