Rodinný kanibalismus není projevem krutosti, ale rodičovské péče, zjistili biologové z Oxfordu

Lidé ve městech už odvykli „přirozené krutosti přírody“ a mnohdy zapomněli, co všechno si provádí zvířata. Například králíci si velmi často žerou potomstvo, podobně i slepice si požírají vejce. Nyní biologové poprvé popsali, jaký je evoluční smysl tohoto rodinného kanibalismu. Vedle prostého hladu a kontroly kvality populace jde v některých případech i o zvláštní způsob rodičovské péče.

V odborném časopise Frontiers in Ecology and Evolution publikovali přírodovědci z univerzit v Oxfordu a Tennessee matematický model, který ukazuje, že obětováním části mláďat mohou rodiče zvýšit šance na úspěch těch ostatních.

Podle modelu to funguje především v situacích, kdy je nedostatek zdrojů, nebo když se v populaci zvířat rychle šíří infekce. Obětování mláďat je pak maximální formou rodičovské lásky.

Všechna vejce v jednom košíku

Aby vědci lépe pochopili, jak tyto situace fungují, soustředili se jen na tvory, kteří kladou vejce. „Hromadné snášení vajec je běžné u mnoha druhů ryb, hmyzu, plazů i obojživelníků,“ uvedla jedna z autorek práce, profesorka Hope Klugová.

„Pak je pro ně snazší chránit, čistit a starat se o vejce, ale současně to zvyšuje pravděpodobnost přenosu chorob a boje o zdroje, jako je kyslík,“ dodala.

Ukázalo se, že existuje přímá souvislost mezi hustotou nakladených vajec a pravděpodobností jejich přežití. Silným indikátorem je také to, že dojde ke vnitrodruhovému kanibalismu. „Tak například u rybek jménem sapín žlutošupinný otcové požírají vlastní vajíčka mnohem pravděpodobněji, pokud je ve vodě málo kyslíku,“ upozorňuje profesorka.

„Takové případy nás vedou k hypotéze, že požírání nebo opouštění potomků může být adaptací, která pomáhá přežití potomstva tím, že se sníží jeho hustota,“ upřesňuje.

Nejlepší rodiče se živí vlastními mláďaty

Klugová a její kolegové si ověřovali hypotézu na matematickém modelu, v reálném světě by to bylo příliš náročné. Vytvořili model jedince, který má sklony ke kanibalismu, a zasadili ho do populace stejných tvorů bez kanibalismu.

Ukázalo se, že hypotéza funguje – gen kanibalismu se populací šířil, mláďata, která se s ním rodila, měla více kalorií a také lepší fyzičku. „Za těchto podmínek byli mutanti s kanibalskými geny schopní nahradit původní populaci,“ zjistili vědci. „Náš výzkum naznačuje, že rodinný kanibalismus může překvapivě fungovat jako forma rodičovské péče, protože zvyšuje celkové přežití mláďat,“ uzvírá profesorka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 18 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 20 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...