Rodinný kanibalismus není projevem krutosti, ale rodičovské péče, zjistili biologové z Oxfordu

Lidé ve městech už odvykli „přirozené krutosti přírody“ a mnohdy zapomněli, co všechno si provádí zvířata. Například králíci si velmi často žerou potomstvo, podobně i slepice si požírají vejce. Nyní biologové poprvé popsali, jaký je evoluční smysl tohoto rodinného kanibalismu. Vedle prostého hladu a kontroly kvality populace jde v některých případech i o zvláštní způsob rodičovské péče.

V odborném časopise Frontiers in Ecology and Evolution publikovali přírodovědci z univerzit v Oxfordu a Tennessee matematický model, který ukazuje, že obětováním části mláďat mohou rodiče zvýšit šance na úspěch těch ostatních.

Podle modelu to funguje především v situacích, kdy je nedostatek zdrojů, nebo když se v populaci zvířat rychle šíří infekce. Obětování mláďat je pak maximální formou rodičovské lásky.

Všechna vejce v jednom košíku

Aby vědci lépe pochopili, jak tyto situace fungují, soustředili se jen na tvory, kteří kladou vejce. „Hromadné snášení vajec je běžné u mnoha druhů ryb, hmyzu, plazů i obojživelníků,“ uvedla jedna z autorek práce, profesorka Hope Klugová.

„Pak je pro ně snazší chránit, čistit a starat se o vejce, ale současně to zvyšuje pravděpodobnost přenosu chorob a boje o zdroje, jako je kyslík,“ dodala.

Ukázalo se, že existuje přímá souvislost mezi hustotou nakladených vajec a pravděpodobností jejich přežití. Silným indikátorem je také to, že dojde ke vnitrodruhovému kanibalismu. „Tak například u rybek jménem sapín žlutošupinný otcové požírají vlastní vajíčka mnohem pravděpodobněji, pokud je ve vodě málo kyslíku,“ upozorňuje profesorka.

„Takové případy nás vedou k hypotéze, že požírání nebo opouštění potomků může být adaptací, která pomáhá přežití potomstva tím, že se sníží jeho hustota,“ upřesňuje.

Nejlepší rodiče se živí vlastními mláďaty

Klugová a její kolegové si ověřovali hypotézu na matematickém modelu, v reálném světě by to bylo příliš náročné. Vytvořili model jedince, který má sklony ke kanibalismu, a zasadili ho do populace stejných tvorů bez kanibalismu.

Ukázalo se, že hypotéza funguje – gen kanibalismu se populací šířil, mláďata, která se s ním rodila, měla více kalorií a také lepší fyzičku. „Za těchto podmínek byli mutanti s kanibalskými geny schopní nahradit původní populaci,“ zjistili vědci. „Náš výzkum naznačuje, že rodinný kanibalismus může překvapivě fungovat jako forma rodičovské péče, protože zvyšuje celkové přežití mláďat,“ uzvírá profesorka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 15 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...