Robotický průzkumník Perseverance už jezdí po Marsu. Zatím urazil šest a půl metru

Robotický průzkumník Perseverance se dal v pátek poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA. První testovací cesta roveru sice nebyla nijak dlouhá, dohromady urazil asi 6,5 metru, šlo však jen o test schopností vozítka.

Během čtvrtečního manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Při pohybu nazpátek Perseverance vyfotografoval koleje, které vyjel na marsovském povrchu. Jeho manévry trvaly 33 minut.

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla Zarifianová.

Rover bude schopný v plném provozu urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se tak pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí americké vozítko na Marsu. 

Zkušební jízda sloužila jako test mobility, který je jen jedním z mnoha milníků mise –⁠ členové týmu prověřují a kalibrují každý systém, subsystém a přístroj na Perseverance. „Pokud jde o kolová vozidla na jiných planetách, existuje jen málo věcí, které by měly větší význam než první jízda,“ řekla Zarifianová. „Tohle byla naše první šance nakopnout to a vyrazit s Perseverance na projížďku. Šestikolový pohon vozítka reagoval skvěle. Jsme přesvědčeni, že náš pohonný systém je v pořádku, že nás dokáže dovést tam, kam nás věda v příštích dvou letech zavede.“

Mise na rudé planetě

Rover Perseverance přistál na Marsu 18. února v kráteru Jezero. Vědci předpokládají, že kráter byl před více než třemi miliardami let zaplaven vodou. Jedním z cílů Perseverance je sesbírat na místě vzorky hornin, které budou při další misi převezeny na Zemi. Vzorky pak mají posloužit k prozkoumání případného někdejšího života na rudé planetě.

NASA současně oznámila, že má konečně jméno pro místo, kde Perseverance přistál. Pojmenovala ho Místo přistání Octavie E. Butlerové –⁠ podle slavné afroamerické spisovatelky vědecko-fantastických románů.

Kráter Octavie Butlerové
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...