Robotický průzkumník Perseverance už jezdí po Marsu. Zatím urazil šest a půl metru

Robotický průzkumník Perseverance se dal v pátek poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA. První testovací cesta roveru sice nebyla nijak dlouhá, dohromady urazil asi 6,5 metru, šlo však jen o test schopností vozítka.

Během čtvrtečního manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Při pohybu nazpátek Perseverance vyfotografoval koleje, které vyjel na marsovském povrchu. Jeho manévry trvaly 33 minut.

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla Zarifianová.

Rover bude schopný v plném provozu urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se tak pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí americké vozítko na Marsu. 

Zkušební jízda sloužila jako test mobility, který je jen jedním z mnoha milníků mise –⁠ členové týmu prověřují a kalibrují každý systém, subsystém a přístroj na Perseverance. „Pokud jde o kolová vozidla na jiných planetách, existuje jen málo věcí, které by měly větší význam než první jízda,“ řekla Zarifianová. „Tohle byla naše první šance nakopnout to a vyrazit s Perseverance na projížďku. Šestikolový pohon vozítka reagoval skvěle. Jsme přesvědčeni, že náš pohonný systém je v pořádku, že nás dokáže dovést tam, kam nás věda v příštích dvou letech zavede.“

Mise na rudé planetě

Rover Perseverance přistál na Marsu 18. února v kráteru Jezero. Vědci předpokládají, že kráter byl před více než třemi miliardami let zaplaven vodou. Jedním z cílů Perseverance je sesbírat na místě vzorky hornin, které budou při další misi převezeny na Zemi. Vzorky pak mají posloužit k prozkoumání případného někdejšího života na rudé planetě.

NASA současně oznámila, že má konečně jméno pro místo, kde Perseverance přistál. Pojmenovala ho Místo přistání Octavie E. Butlerové –⁠ podle slavné afroamerické spisovatelky vědecko-fantastických románů.

Kráter Octavie Butlerové
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 19 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 20 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...