Robotický průzkumník Perseverance už jezdí po Marsu. Zatím urazil šest a půl metru

Robotický průzkumník Perseverance se dal v pátek poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA. První testovací cesta roveru sice nebyla nijak dlouhá, dohromady urazil asi 6,5 metru, šlo však jen o test schopností vozítka.

Během čtvrtečního manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Při pohybu nazpátek Perseverance vyfotografoval koleje, které vyjel na marsovském povrchu. Jeho manévry trvaly 33 minut.

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla Zarifianová.

Rover bude schopný v plném provozu urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se tak pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí americké vozítko na Marsu. 

Zkušební jízda sloužila jako test mobility, který je jen jedním z mnoha milníků mise –⁠ členové týmu prověřují a kalibrují každý systém, subsystém a přístroj na Perseverance. „Pokud jde o kolová vozidla na jiných planetách, existuje jen málo věcí, které by měly větší význam než první jízda,“ řekla Zarifianová. „Tohle byla naše první šance nakopnout to a vyrazit s Perseverance na projížďku. Šestikolový pohon vozítka reagoval skvěle. Jsme přesvědčeni, že náš pohonný systém je v pořádku, že nás dokáže dovést tam, kam nás věda v příštích dvou letech zavede.“

Mise na rudé planetě

Rover Perseverance přistál na Marsu 18. února v kráteru Jezero. Vědci předpokládají, že kráter byl před více než třemi miliardami let zaplaven vodou. Jedním z cílů Perseverance je sesbírat na místě vzorky hornin, které budou při další misi převezeny na Zemi. Vzorky pak mají posloužit k prozkoumání případného někdejšího života na rudé planetě.

NASA současně oznámila, že má konečně jméno pro místo, kde Perseverance přistál. Pojmenovala ho Místo přistání Octavie E. Butlerové –⁠ podle slavné afroamerické spisovatelky vědecko-fantastických románů.

Kráter Octavie Butlerové
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 7 mminutami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 1 hhodinou

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 2 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 5 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 6 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 6 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 22 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
včera v 12:11
Načítání...