Robotický průzkumník Perseverance už jezdí po Marsu. Zatím urazil šest a půl metru

Robotický průzkumník Perseverance se dal v pátek poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA. První testovací cesta roveru sice nebyla nijak dlouhá, dohromady urazil asi 6,5 metru, šlo však jen o test schopností vozítka.

Během čtvrtečního manévru, který měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Při pohybu nazpátek Perseverance vyfotografoval koleje, které vyjel na marsovském povrchu. Jeho manévry trvaly 33 minut.

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženýrka, která má ve středisku NASA pro výzkum a vývoj proudových motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla Zarifianová.

Rover bude schopný v plném provozu urazit 200 metrů za jeden marsovský den, který je o něco delší než ten pozemský. Průzkumník se tak pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí americké vozítko na Marsu. 

Zkušební jízda sloužila jako test mobility, který je jen jedním z mnoha milníků mise –⁠ členové týmu prověřují a kalibrují každý systém, subsystém a přístroj na Perseverance. „Pokud jde o kolová vozidla na jiných planetách, existuje jen málo věcí, které by měly větší význam než první jízda,“ řekla Zarifianová. „Tohle byla naše první šance nakopnout to a vyrazit s Perseverance na projížďku. Šestikolový pohon vozítka reagoval skvěle. Jsme přesvědčeni, že náš pohonný systém je v pořádku, že nás dokáže dovést tam, kam nás věda v příštích dvou letech zavede.“

Mise na rudé planetě

Rover Perseverance přistál na Marsu 18. února v kráteru Jezero. Vědci předpokládají, že kráter byl před více než třemi miliardami let zaplaven vodou. Jedním z cílů Perseverance je sesbírat na místě vzorky hornin, které budou při další misi převezeny na Zemi. Vzorky pak mají posloužit k prozkoumání případného někdejšího života na rudé planetě.

NASA současně oznámila, že má konečně jméno pro místo, kde Perseverance přistál. Pojmenovala ho Místo přistání Octavie E. Butlerové –⁠ podle slavné afroamerické spisovatelky vědecko-fantastických románů.

Kráter Octavie Butlerové
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 8 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 9 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 10 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.