Raketa s vesmírnou lodí Starliner od Boeingu odstartovala k ISS. Má lehké problémy

Z amerického mysu Canaveral po dlouhých odkladech odstartovala kosmická loď Starliner od společnosti Boeing. Modul vynesený raketou Atlas V by měl přibližně po 24 hodinách dorazit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jíž veze zásoby.

Jedná se o druhý testovací let modulu CST-100 Starliner, který má prokázat, že je bezpečný pro přepravu osob. Podle posledních informací má loď zatím drobné komplikace, dva z dvanácti motorků už nefungují. Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře se navíc objevil další problém s pomalejším náběhem systému pro chlazení vnitřku kosmické lodi.

První testovací let se uskutečnil již v roce 2019, tehdy se však loď kvůli závadě musela předčasně vrátit na Zemi, aniž by dosáhla ISS. V srpnu 2021 pak musel být test chvíli před startem zrušen kvůli problému s ventily.

Boeing věří, že se po firmě SpaceX miliardáře Elona Muska stane druhou společností, která bude fungovat jako „taxi“ pro astronauty Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). SpaceX ve svém vlastním modulu Dragon již přepravila na oběžnou dráhu 18 astronautů a osm vesmírných turistů.

Mise

Starliner veze na 230 kilogramů zásob pro ISS, která obíhá kolem Země ve výšce asi čtyři sta kilometrů. Ke stanici by měl dorazit v sobotu kolem 01:00 SEČ.

Zůstane u ní asi pět dní, než se vydá zpět na Zemi a přistane na letecké základně White Sands ve státě Nové Mexiko.

Nahrávám video

V prosinci roku 2019 při prvním testu této kosmické lodi se ale připojení nezdařilo. Loď sice úspěšně odstartovala, ale nedokázala se už dostat na stanovenou oběžnou dráhu, takže se nemohla k ISS přiblížit. O dva dny později alespoň zdárně přistála v poušti v Novém Mexiku. Neúspěch tehdy podle sdělení společnosti Boeing způsobily chyby v softwaru.

První let kosmické lodi s posádkou chce Boeing uskutečnit do konce tohoto roku. Přesný časový harmonogram však bude záviset na tom, jak se modul tento týden osvědčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 7 hhodinami

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 12 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
30. 8. 2026

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
30. 8. 2026

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
30. 8. 2026

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.