Čínští odborníci prohlásili za vyhynulého veslonosa čínského, jednu z největších sladkovodních ryb světa. V minulosti žila v řece Jang-c'-ťiang, ale nebyla v ní pozorována od roku 2003. Experti si myslí, že poslední veslonos musel zemřít mezi roky 2005 a 2010.
Prvním vyhynulým tvorem roku 2020 je čínský veslonos. Jedna z největších ryb světa
Veslonos čínský byl jedním ze dvou zástupců pradávné linie, která vznikla už v době před asi pětasedmdesáti miliony let (tím druhým je veslonos americký). Jednalo se o jednu z vůbec největších říčních ryb, prokazatelně dorůstal délky 3,6 metru a vážil až 250 kilogramů, ale existují i velmi důvěryhodná svědectví, že ještě v nedávné minulosti žily i výrazně větší exempláře, jistě až sedmimetrové. Díky těmto rozměrům se veslonosům přezdívalo „králové řeky“.
Ryba byla neškodným zvířetem, živila se jen drobnými živočichy, kteří žijí na říčním dně, přičemž usazeniny rozrývala svým unikátním „nosem“. O životě veslonosa se ví jen málo, většinu ho trávil právě u bahnitého dna a k hladině se příliš nevynořoval. Kvůli tomu také chybí dostatek fotografií tohoto tvora.
Roku 2006 označil Červený seznam IUCN veslonosy čínské za kriticky ohrožené, což jim vyneslo i označení „pandy z Modré řeky“. Podle nové studie se stali veslonosové funkčně vyhynulými už roku 1993, v té době již neexistovalo dostatečné množství zvířat na to, aby se druh svedl rozmnožovat.
Poslední živý byl spatřen roku 2003 a od roku 2009 už nejsou ani žádné zprávy o pozorování, což nyní přivádí vědce k tomu, prohlásit velkou říční rybu za vyhynulou.
„Na základě 210 pozorování veslonosů čínských v letech 1981–2003 odhadujeme dobu vyhynutí na rok 2005, nejpozději 2010,“ uvádějí biologové ve studii pro odborný časopis Science of the Total Environment. „Respektujeme model vytvořený experty z IUCN,“ dodávají, „ale přijímáme je jen s těžkým srdcem.“
Veslonos čínský na obraze ze 17. století
Ničená řeka
Domovská řeka veslonosů je vůbec nejdelším tokem Asie a třetí nejdelší řekou planety, v posledních desetiletích čelí ale násobným hrozbám.
„Obří ekosystém této řeky byl v minulosti domovem různorodých vodních druhů velkých zvířat, ale je stále více negativně ovlivňován různými druhy stresu, jehož původcem jsou lidé. A ten vede k neustálému úbytku biodiverzity,“ uvádějí biologové s odkazem na stavbu přehrad, nadměrný rybolov i znečišťování toku.
Pro 6300 kilometrů dlouhý říční ekosystém je zmizení veslonosa další vážnou ránou. Jang-c'-ťiang sice stále představuje domov pro čtyři tisíce vodních druhů, vyhynutí velkého a ekologicky dominantního druhu ale mívá vždy zásadní a dlouhodobý dopad na celý zbytek ekosystému. Tím spíš, že není první; v roce 2006 nadobro zmizel sladkovodní delfín delfínovec čínský a roku 2015 ryba jménem „placka toli“.
Všechny faktory, které přispěly k vymření veslonosa, stále ohrožují další desítky a možná stovky říčních organismů. Kriticky ohrožení jsou v současnosti například delfín sviňucha hladkohřbetá nebo další obří ryba, až pětimetrový jeseter čínský.
Čínská snaha
Situace je tak vážná, že Peking oznámil, že od začátku ledna 2020 platí na celé řece desetiletý zákaz rybolovu – plně vstoupí v platnost od příštího roku. Ani to ale nemusí pomoci. Podle biologů je ale dnes větší hrozbou pro život stavba přehrad, které narušují fungování systému řeky mnohem více než rybaření.
Vedly i k vyhubení veslonosů, protože byli migrujícími rybami. Pluli proti proudu řeky a tam kladli vajíčka. V oblibě měli zejména místo, kde vyrostla obří přehrada Tři soutěsky. Poté, co tam byla roku 2003 spuštěna, všimli si místní, že se veslonosové snaží najít jiné vhodné místo, ale nepříliš úspěšně. A krátce poté zmizeli úplně.