Průběh nákazy koronavirem u dětí bývá v Evropě mírný, ukazuje rozsáhlá studie

Průběh koronavirové nákazy u většiny dětí v Evropě je mírný, úmrtí jsou velmi vzácná. Významná část infikovaných dětí ale potřebuje intenzivní lékařskou péči. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil odborný časopis zaměřený na lékařskou vědu The Lancet a na niž upozornila stanice BBC.

Výzkumníci vedení týmem z londýnské nemocnice Great Ormond Street zkoumali 582 dětí z 25 evropských zemí ve věku od tří dnů do 18 let. Všechny byly pozitivně testovány v dubnu, tedy na vrcholu koronavirové pandemie v Evropě. Čtvrtina z nich měla skryté lékařské potíže.

Příznaky nemoci covid-19 u dětí jsou podle autorů studie obecně mírné a část dětí pozitivně testovaných na koronavirus (16 procent) dokonce neměla žádné – test podstoupily kvůli tomu, že se dostaly do kontaktu s nakaženým. Více než polovina ze zkoumaných dětí byla přijata do nemocnice a osm procent potřebovalo intenzivní zdravotní péči.

Děti koronaviru odolávají dobře

Z téměř šesti set dětí zahrnutých do studie zemřely čtyři, což je 0,69 procenta. Dvě z nich měly jiné zdravotní potíže a ani jedno nebylo mladší deseti let. Výzkumníci připomínají, že skutečná úmrtnost bude ale „podstatně nižší“, neboť velká část nakažených dětí s mírnými příznaky patrně vůbec nebyla testována.

Příznaky koronavirového onemocnění u dětí byly nejčastěji horečka (65 procent), zánět horních cest dýchacích (54 procent), zápal plic (25 procent) a zažívací potíže (22 procent).

Podle lékařů, kteří se na tvorbě studie podíleli, jsou její závěry „uklidňující“. Podle nich je ale třeba pokračovat ve výzkumu ohledně nejlepšího možného způsobu léčby u dětí s těžkým průběhem nemoci.

I děti potřebují nemocnice

„Významný počet dětí s těžkým průběhem nemoci potřebuje intenzivní lékařskou péči, což by se mělo brát v potaz při plánování a stanovování priorit ohledně výdajů na zdravotnictví v dalším průběhu pandemie,“ upozorňuje Marc Tebruegge z Institutu pro zdraví dětí nemocnice Great Ormond Street.

Děti, které se kromě covidu-19 nakazí jiným respiračním onemocněním, mají větší pravděpodobnost, že budou potřebovat intenzivní léčbu. „To by mohlo mít důležité dopady v nadcházejícím zimním období, kde budou nachlazení a chřipka častějším jevem,“ řekla Begoña Santiagová-Garcíaová z univerzitní nemocnice Gregoria Maraňóna v Madridu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 6 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00
Načítání...