Příští pandemie může být horší než covid, varuje tvůrkyně vakcíny AstraZeneca

Budoucí pandemie by mohly být smrtelnější než ta současná, uvedla v přednášce vysílané stanicí BBC vědkyně Sarah Gilbertová, která stojí za vakcínou proti covidu-19 společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Současná zdravotnická krize kolem covidu-19 navíc zdaleka neskončila, hrozí, že vakcíny budou méně účinné proti nové variantě koronaviru omikron, prohlásila vakcinoložka. Lidé by podle ní měli být opatrní, dokud se o omikronu nedozví více.

Od začátku pandemie se celosvětově potvrdilo přes 256 milionů případů koronaviru, s onemocněním covid-19 zemřelo podle úřadů více něž pět milionů lidí a podle Gilbertové je třeba, aby se zlepšila finanční připravenost na další pandemie. Jinak hrozí, že lidstvo ztratí pokrok, kterého dosáhlo v té nynější.

„Není to naposledy, co virus ohrožuje naše životy a živobytí. Pravdou je, že ten příští by mohl být ještě horší. Mohl by být nakažlivější, smrtelnější nebo obojí. Nemůžeme připustit situaci, kdy projdeme vším, čím jsme si prošli, a pak zjistíme, že kvůli obrovským ekonomickým ztrátám, které jsme utrpěli, stále chybí finanční prostředky na pandemickou připravenost,“ prohlásila vědkyně.

Sarah Gilbertová
Zdroj: ČTK

Omikron je hrozba

Gilbertová uvedla, že nová varianta má na takzvaném hrotovém proteinu největší počet mutací, u kterých se předpokládá, že zvyšují její nakažlivost. Podle vědkyně vykazuje omikron i jiné změny, které mohou znamenat, že protilátky získané jednou z vakcín nebo proděláním infekce jinou variantou před ním nemusí tolik chránit.

Snížená ochrana proti infekci a lehkému průběhu onemocnění však nemusí nutně znamenat nižší prevenci proti závažnému průběhu nemoci či smrti, uvedla vakcinoložka. „Dokud nebudeme vědět více, měli bychom být opatrní a přijmout opatření ke zpomalení šíření této nové varianty,“ prohlásila Gilbertová.

Vědkyně také vyzvala k tomu, aby se rychlý pokrok v dodávkách vakcín a léků během pandemie stal normou. Neexistuje podle ní žádný důvod, proč by nemohla být vyvinuta univerzální očkovací látka proti chřipce, která by zlikvidovala hrozbu tohoto onemocnění.

Vakcinoložka začala v oxfordských laboratořích vyvíjet přípravek na začátku roku 2020, kdy se koronavirus SARS-CoV-2 poprvé objevil v Číně. Její vakcína od Oxfordu/AstraZenecy je nyní podle BBC nejpoužívanější očkovací látkou na světě, dávky dostalo přes 170 zemí. Americký výrobce hraček Mattel podle Gilbertové vyrobil panenku Barbie. Britská královna Alžběta II. vědkyni letos udělila titul dáma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 1 hhodinou

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 14 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 22 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026
Načítání...