Příští pandemie může být horší než covid, varuje tvůrkyně vakcíny AstraZeneca

Budoucí pandemie by mohly být smrtelnější než ta současná, uvedla v přednášce vysílané stanicí BBC vědkyně Sarah Gilbertová, která stojí za vakcínou proti covidu-19 společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Současná zdravotnická krize kolem covidu-19 navíc zdaleka neskončila, hrozí, že vakcíny budou méně účinné proti nové variantě koronaviru omikron, prohlásila vakcinoložka. Lidé by podle ní měli být opatrní, dokud se o omikronu nedozví více.

Od začátku pandemie se celosvětově potvrdilo přes 256 milionů případů koronaviru, s onemocněním covid-19 zemřelo podle úřadů více něž pět milionů lidí a podle Gilbertové je třeba, aby se zlepšila finanční připravenost na další pandemie. Jinak hrozí, že lidstvo ztratí pokrok, kterého dosáhlo v té nynější.

„Není to naposledy, co virus ohrožuje naše životy a živobytí. Pravdou je, že ten příští by mohl být ještě horší. Mohl by být nakažlivější, smrtelnější nebo obojí. Nemůžeme připustit situaci, kdy projdeme vším, čím jsme si prošli, a pak zjistíme, že kvůli obrovským ekonomickým ztrátám, které jsme utrpěli, stále chybí finanční prostředky na pandemickou připravenost,“ prohlásila vědkyně.

Sarah Gilbertová
Zdroj: ČTK

Omikron je hrozba

Gilbertová uvedla, že nová varianta má na takzvaném hrotovém proteinu největší počet mutací, u kterých se předpokládá, že zvyšují její nakažlivost. Podle vědkyně vykazuje omikron i jiné změny, které mohou znamenat, že protilátky získané jednou z vakcín nebo proděláním infekce jinou variantou před ním nemusí tolik chránit.

Snížená ochrana proti infekci a lehkému průběhu onemocnění však nemusí nutně znamenat nižší prevenci proti závažnému průběhu nemoci či smrti, uvedla vakcinoložka. „Dokud nebudeme vědět více, měli bychom být opatrní a přijmout opatření ke zpomalení šíření této nové varianty,“ prohlásila Gilbertová.

Vědkyně také vyzvala k tomu, aby se rychlý pokrok v dodávkách vakcín a léků během pandemie stal normou. Neexistuje podle ní žádný důvod, proč by nemohla být vyvinuta univerzální očkovací látka proti chřipce, která by zlikvidovala hrozbu tohoto onemocnění.

Vakcinoložka začala v oxfordských laboratořích vyvíjet přípravek na začátku roku 2020, kdy se koronavirus SARS-CoV-2 poprvé objevil v Číně. Její vakcína od Oxfordu/AstraZenecy je nyní podle BBC nejpoužívanější očkovací látkou na světě, dávky dostalo přes 170 zemí. Americký výrobce hraček Mattel podle Gilbertové vyrobil panenku Barbie. Britská královna Alžběta II. vědkyni letos udělila titul dáma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 11 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 12 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 15 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 17 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...