Příští pandemie může být horší než covid, varuje tvůrkyně vakcíny AstraZeneca

Budoucí pandemie by mohly být smrtelnější než ta současná, uvedla v přednášce vysílané stanicí BBC vědkyně Sarah Gilbertová, která stojí za vakcínou proti covidu-19 společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Současná zdravotnická krize kolem covidu-19 navíc zdaleka neskončila, hrozí, že vakcíny budou méně účinné proti nové variantě koronaviru omikron, prohlásila vakcinoložka. Lidé by podle ní měli být opatrní, dokud se o omikronu nedozví více.

Od začátku pandemie se celosvětově potvrdilo přes 256 milionů případů koronaviru, s onemocněním covid-19 zemřelo podle úřadů více něž pět milionů lidí a podle Gilbertové je třeba, aby se zlepšila finanční připravenost na další pandemie. Jinak hrozí, že lidstvo ztratí pokrok, kterého dosáhlo v té nynější.

„Není to naposledy, co virus ohrožuje naše životy a živobytí. Pravdou je, že ten příští by mohl být ještě horší. Mohl by být nakažlivější, smrtelnější nebo obojí. Nemůžeme připustit situaci, kdy projdeme vším, čím jsme si prošli, a pak zjistíme, že kvůli obrovským ekonomickým ztrátám, které jsme utrpěli, stále chybí finanční prostředky na pandemickou připravenost,“ prohlásila vědkyně.

Sarah Gilbertová
Zdroj: ČTK

Omikron je hrozba

Gilbertová uvedla, že nová varianta má na takzvaném hrotovém proteinu největší počet mutací, u kterých se předpokládá, že zvyšují její nakažlivost. Podle vědkyně vykazuje omikron i jiné změny, které mohou znamenat, že protilátky získané jednou z vakcín nebo proděláním infekce jinou variantou před ním nemusí tolik chránit.

Snížená ochrana proti infekci a lehkému průběhu onemocnění však nemusí nutně znamenat nižší prevenci proti závažnému průběhu nemoci či smrti, uvedla vakcinoložka. „Dokud nebudeme vědět více, měli bychom být opatrní a přijmout opatření ke zpomalení šíření této nové varianty,“ prohlásila Gilbertová.

Vědkyně také vyzvala k tomu, aby se rychlý pokrok v dodávkách vakcín a léků během pandemie stal normou. Neexistuje podle ní žádný důvod, proč by nemohla být vyvinuta univerzální očkovací látka proti chřipce, která by zlikvidovala hrozbu tohoto onemocnění.

Vakcinoložka začala v oxfordských laboratořích vyvíjet přípravek na začátku roku 2020, kdy se koronavirus SARS-CoV-2 poprvé objevil v Číně. Její vakcína od Oxfordu/AstraZenecy je nyní podle BBC nejpoužívanější očkovací látkou na světě, dávky dostalo přes 170 zemí. Americký výrobce hraček Mattel podle Gilbertové vyrobil panenku Barbie. Britská královna Alžběta II. vědkyni letos udělila titul dáma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
před 6 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 19 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026
Načítání...