Příští pandemie může být horší než covid, varuje tvůrkyně vakcíny AstraZeneca

Budoucí pandemie by mohly být smrtelnější než ta současná, uvedla v přednášce vysílané stanicí BBC vědkyně Sarah Gilbertová, která stojí za vakcínou proti covidu-19 společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Současná zdravotnická krize kolem covidu-19 navíc zdaleka neskončila, hrozí, že vakcíny budou méně účinné proti nové variantě koronaviru omikron, prohlásila vakcinoložka. Lidé by podle ní měli být opatrní, dokud se o omikronu nedozví více.

Od začátku pandemie se celosvětově potvrdilo přes 256 milionů případů koronaviru, s onemocněním covid-19 zemřelo podle úřadů více něž pět milionů lidí a podle Gilbertové je třeba, aby se zlepšila finanční připravenost na další pandemie. Jinak hrozí, že lidstvo ztratí pokrok, kterého dosáhlo v té nynější.

„Není to naposledy, co virus ohrožuje naše životy a živobytí. Pravdou je, že ten příští by mohl být ještě horší. Mohl by být nakažlivější, smrtelnější nebo obojí. Nemůžeme připustit situaci, kdy projdeme vším, čím jsme si prošli, a pak zjistíme, že kvůli obrovským ekonomickým ztrátám, které jsme utrpěli, stále chybí finanční prostředky na pandemickou připravenost,“ prohlásila vědkyně.

Sarah Gilbertová
Zdroj: ČTK

Omikron je hrozba

Gilbertová uvedla, že nová varianta má na takzvaném hrotovém proteinu největší počet mutací, u kterých se předpokládá, že zvyšují její nakažlivost. Podle vědkyně vykazuje omikron i jiné změny, které mohou znamenat, že protilátky získané jednou z vakcín nebo proděláním infekce jinou variantou před ním nemusí tolik chránit.

Snížená ochrana proti infekci a lehkému průběhu onemocnění však nemusí nutně znamenat nižší prevenci proti závažnému průběhu nemoci či smrti, uvedla vakcinoložka. „Dokud nebudeme vědět více, měli bychom být opatrní a přijmout opatření ke zpomalení šíření této nové varianty,“ prohlásila Gilbertová.

Vědkyně také vyzvala k tomu, aby se rychlý pokrok v dodávkách vakcín a léků během pandemie stal normou. Neexistuje podle ní žádný důvod, proč by nemohla být vyvinuta univerzální očkovací látka proti chřipce, která by zlikvidovala hrozbu tohoto onemocnění.

Vakcinoložka začala v oxfordských laboratořích vyvíjet přípravek na začátku roku 2020, kdy se koronavirus SARS-CoV-2 poprvé objevil v Číně. Její vakcína od Oxfordu/AstraZenecy je nyní podle BBC nejpoužívanější očkovací látkou na světě, dávky dostalo přes 170 zemí. Americký výrobce hraček Mattel podle Gilbertové vyrobil panenku Barbie. Britská královna Alžběta II. vědkyni letos udělila titul dáma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 25 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...