Příští pandemie může být horší než covid, varuje tvůrkyně vakcíny AstraZeneca

Budoucí pandemie by mohly být smrtelnější než ta současná, uvedla v přednášce vysílané stanicí BBC vědkyně Sarah Gilbertová, která stojí za vakcínou proti covidu-19 společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Současná zdravotnická krize kolem covidu-19 navíc zdaleka neskončila, hrozí, že vakcíny budou méně účinné proti nové variantě koronaviru omikron, prohlásila vakcinoložka. Lidé by podle ní měli být opatrní, dokud se o omikronu nedozví více.

Od začátku pandemie se celosvětově potvrdilo přes 256 milionů případů koronaviru, s onemocněním covid-19 zemřelo podle úřadů více něž pět milionů lidí a podle Gilbertové je třeba, aby se zlepšila finanční připravenost na další pandemie. Jinak hrozí, že lidstvo ztratí pokrok, kterého dosáhlo v té nynější.

„Není to naposledy, co virus ohrožuje naše životy a živobytí. Pravdou je, že ten příští by mohl být ještě horší. Mohl by být nakažlivější, smrtelnější nebo obojí. Nemůžeme připustit situaci, kdy projdeme vším, čím jsme si prošli, a pak zjistíme, že kvůli obrovským ekonomickým ztrátám, které jsme utrpěli, stále chybí finanční prostředky na pandemickou připravenost,“ prohlásila vědkyně.

Sarah Gilbertová
Zdroj: ČTK

Omikron je hrozba

Gilbertová uvedla, že nová varianta má na takzvaném hrotovém proteinu největší počet mutací, u kterých se předpokládá, že zvyšují její nakažlivost. Podle vědkyně vykazuje omikron i jiné změny, které mohou znamenat, že protilátky získané jednou z vakcín nebo proděláním infekce jinou variantou před ním nemusí tolik chránit.

Snížená ochrana proti infekci a lehkému průběhu onemocnění však nemusí nutně znamenat nižší prevenci proti závažnému průběhu nemoci či smrti, uvedla vakcinoložka. „Dokud nebudeme vědět více, měli bychom být opatrní a přijmout opatření ke zpomalení šíření této nové varianty,“ prohlásila Gilbertová.

Vědkyně také vyzvala k tomu, aby se rychlý pokrok v dodávkách vakcín a léků během pandemie stal normou. Neexistuje podle ní žádný důvod, proč by nemohla být vyvinuta univerzální očkovací látka proti chřipce, která by zlikvidovala hrozbu tohoto onemocnění.

Vakcinoložka začala v oxfordských laboratořích vyvíjet přípravek na začátku roku 2020, kdy se koronavirus SARS-CoV-2 poprvé objevil v Číně. Její vakcína od Oxfordu/AstraZenecy je nyní podle BBC nejpoužívanější očkovací látkou na světě, dávky dostalo přes 170 zemí. Americký výrobce hraček Mattel podle Gilbertové vyrobil panenku Barbie. Britská královna Alžběta II. vědkyni letos udělila titul dáma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 8 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...