Portoričtí makakové se po hurikánu stali tolerantními i ke svým rivalům, ukázal výzkum. Podle vědců to naznačuje, jak by se chování primátů mohlo měnit se zesilujícími změnami klimatu.
Hurikán Maria, který se v září 2017 přehnal nad Karibikem a na Portoriku si vyžádal tři tisíce obětí, zničil také přes polovinu vegetace na portorickém ostrůvku Cayo Santiago. Jeho obyvatelé, jimiž jsou makakové, na přírodní katastrofu reagovali rozšířením sociálních kontaktů. O zbytek přírodních zdrojů se podělili i s těmi, kteří byli předtím jejich rivaly, napsal deník El País s odkazem na studii, zveřejněnou v časopise Current Biology.
„Očekávali jsme, že opice se budou snažit vypořádat s ekologickou katastrofou semknutím se svými nejbližšími v tlupě, ale opak byl pravdou,“ citoval El País Camille Testardovou z Pensylvánské univerzity, která studii s dalšími vědci na ostrůvku prováděla. „Opice rozšířily své sociální sítě, tedy počet jedinců, které tolerovaly a nechaly je sdílet zbylou vegetaci,“ dodala.
Nepřátelství v krizi mizí
Hurikán Maria zničil na šedesát procent vegetace ostrůvku Cayo Santiago, který je dlouhý asi 0,6 kilometru a široký maximálně 0,4 kilometru a je přezdíván Opičí ostrov. Jeho jediní obyvatelé po hurikánu přišli o velkou část stromů, pod nimiž se skrývají v horkém počasí před sluncem. Obvykle stín sdílí se svými nejbližšími. Po hurikánu se ale začali dělit o zbylou vegetaci i se svými dřívějšími nepřáteli.
Podle autorů studie může toto pozorování být příkladem, jak by mohli primáti reagovat na větší klimatické změny. „Naše pozorování podporuje hypotézu, že sociální vazby jsou důležitým mechanismem pro adaptování primátů na extrémní změny životního prostředí,“ uvedla Testardová. Také lidé podle ní něco podobného prokázali v této pandemii, když pružně reagovali na současnou krizi změnou sociálních vazeb. „Tato sociální flexibilita je asi společným rysem pro více druhů primátů a může nám pomoci odolávat extrémním událostem,“ dodala.
