Příčinou Alzheimerovy choroby i cukrovky je špatně sbalený protein, problém chtějí vyřešit na Cambridgi

Vědci z Cambridgeské univerzity popsali, co způsobuje Alzheimerovu chorobu nebo cukrovku druhého typu. Lidí trpících Alzheimerovou nemocí přitom bylo vloni na světě asi 50 milionů, cukrovku druhého typu má celosvětově přes 400 milionů lidí. Do budoucna by jim výzkum v této oblasti mohl pomoci.

Za vším stojí takzvaní dělníci těla – proteiny. „Existuje asi 100 tisíc různých druhů proteinů a dělají úplně všechno. Bez proteinů bychom nedýchali ani nemysleli,“ vysvětluje vedoucí St. John's College na univerzitě v Cambridgi Christopher Dobson.

V DNA je napsáno, co je potřeba v těle udělat a co má umět protein jako dělník, který práci odvede. Proto je třeba ho správně vyškolit, tedy poskládat. Každý protein tvoří aminokyseliny – těch je 20 druhů a jsou to základní stavební kameny. Typický protein tvoří stovky stavebních kamenů, které jsou různě poskládané za sebe.

„Můžeme teoreticky vytvořit víc druhů proteinových molekul, než je atomů v celém vesmíru,“ vysvětluje rozmanitost těchto látek Dobson. Protein nejdřív vypadá jako dlouhý řetěz. „Důležité je, že se může sbalit – každý druh proteinu se přitom balí odlišně.“

Příčina choroby vzniká během sekundy

Celkově je to velmi rychlý proces – protein vznikne během několika sekund a poskládá se během sekundy. Musí se ale poskládat přesně – tato hranice je velmi tenká. A právě to je hranice mezi zdravím a nemocí. Když se totiž proteiny špatně složí, drží se pohromadě, hromadí se třeba v orgánech a nepracují, jak mají. Ale nejen to: „Také pak vznikají toxické druhy, a ty pak zabíjí buňky. Takže špatné sbalování proteinů je vlastně příčinou velkého množství nemocí,“ říká Dobson.

A jde o nemoci, které jsou v současnosti velkým problémem pro moderního člověka – například o Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu, cukrovku 2. typu nebo cystickou fibrózu. Celkově je špatné poskládání proteinů příčinou víc než padesáti nemocí, které postihují stovky milionů lidí.

A právě na Cambridgi tento komplexní fenomén studují, aby dokázali vyvíjet v budoucnu přípravky, které by mohly pomoci proti zatím nevyléčitelným chorobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.