Příčinou Alzheimerovy choroby i cukrovky je špatně sbalený protein, problém chtějí vyřešit na Cambridgi

Vědci z Cambridgeské univerzity popsali, co způsobuje Alzheimerovu chorobu nebo cukrovku druhého typu. Lidí trpících Alzheimerovou nemocí přitom bylo vloni na světě asi 50 milionů, cukrovku druhého typu má celosvětově přes 400 milionů lidí. Do budoucna by jim výzkum v této oblasti mohl pomoci.

Za vším stojí takzvaní dělníci těla – proteiny. „Existuje asi 100 tisíc různých druhů proteinů a dělají úplně všechno. Bez proteinů bychom nedýchali ani nemysleli,“ vysvětluje vedoucí St. John's College na univerzitě v Cambridgi Christopher Dobson.

V DNA je napsáno, co je potřeba v těle udělat a co má umět protein jako dělník, který práci odvede. Proto je třeba ho správně vyškolit, tedy poskládat. Každý protein tvoří aminokyseliny – těch je 20 druhů a jsou to základní stavební kameny. Typický protein tvoří stovky stavebních kamenů, které jsou různě poskládané za sebe.

„Můžeme teoreticky vytvořit víc druhů proteinových molekul, než je atomů v celém vesmíru,“ vysvětluje rozmanitost těchto látek Dobson. Protein nejdřív vypadá jako dlouhý řetěz. „Důležité je, že se může sbalit – každý druh proteinu se přitom balí odlišně.“

Příčina choroby vzniká během sekundy

Celkově je to velmi rychlý proces – protein vznikne během několika sekund a poskládá se během sekundy. Musí se ale poskládat přesně – tato hranice je velmi tenká. A právě to je hranice mezi zdravím a nemocí. Když se totiž proteiny špatně složí, drží se pohromadě, hromadí se třeba v orgánech a nepracují, jak mají. Ale nejen to: „Také pak vznikají toxické druhy, a ty pak zabíjí buňky. Takže špatné sbalování proteinů je vlastně příčinou velkého množství nemocí,“ říká Dobson.

A jde o nemoci, které jsou v současnosti velkým problémem pro moderního člověka – například o Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu, cukrovku 2. typu nebo cystickou fibrózu. Celkově je špatné poskládání proteinů příčinou víc než padesáti nemocí, které postihují stovky milionů lidí.

A právě na Cambridgi tento komplexní fenomén studují, aby dokázali vyvíjet v budoucnu přípravky, které by mohly pomoci proti zatím nevyléčitelným chorobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...