Příčinou Alzheimerovy choroby i cukrovky je špatně sbalený protein, problém chtějí vyřešit na Cambridgi

Vědci z Cambridgeské univerzity popsali, co způsobuje Alzheimerovu chorobu nebo cukrovku druhého typu. Lidí trpících Alzheimerovou nemocí přitom bylo vloni na světě asi 50 milionů, cukrovku druhého typu má celosvětově přes 400 milionů lidí. Do budoucna by jim výzkum v této oblasti mohl pomoci.

Za vším stojí takzvaní dělníci těla – proteiny. „Existuje asi 100 tisíc různých druhů proteinů a dělají úplně všechno. Bez proteinů bychom nedýchali ani nemysleli,“ vysvětluje vedoucí St. John's College na univerzitě v Cambridgi Christopher Dobson.

V DNA je napsáno, co je potřeba v těle udělat a co má umět protein jako dělník, který práci odvede. Proto je třeba ho správně vyškolit, tedy poskládat. Každý protein tvoří aminokyseliny – těch je 20 druhů a jsou to základní stavební kameny. Typický protein tvoří stovky stavebních kamenů, které jsou různě poskládané za sebe.

„Můžeme teoreticky vytvořit víc druhů proteinových molekul, než je atomů v celém vesmíru,“ vysvětluje rozmanitost těchto látek Dobson. Protein nejdřív vypadá jako dlouhý řetěz. „Důležité je, že se může sbalit – každý druh proteinu se přitom balí odlišně.“

Příčina choroby vzniká během sekundy

Celkově je to velmi rychlý proces – protein vznikne během několika sekund a poskládá se během sekundy. Musí se ale poskládat přesně – tato hranice je velmi tenká. A právě to je hranice mezi zdravím a nemocí. Když se totiž proteiny špatně složí, drží se pohromadě, hromadí se třeba v orgánech a nepracují, jak mají. Ale nejen to: „Také pak vznikají toxické druhy, a ty pak zabíjí buňky. Takže špatné sbalování proteinů je vlastně příčinou velkého množství nemocí,“ říká Dobson.

A jde o nemoci, které jsou v současnosti velkým problémem pro moderního člověka – například o Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu, cukrovku 2. typu nebo cystickou fibrózu. Celkově je špatné poskládání proteinů příčinou víc než padesáti nemocí, které postihují stovky milionů lidí.

A právě na Cambridgi tento komplexní fenomén studují, aby dokázali vyvíjet v budoucnu přípravky, které by mohly pomoci proti zatím nevyléčitelným chorobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...