Přibývá důkazů, že se koronavirus může rychle šířit i mezi dětmi

Koronavirus se možná šíří snáz v prostředí škol a letních táborů, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze zprávy Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která prozkoumala údaje z nových ohnisek v americkém státě Georgia. A naznačuje to i několik dalších výzkumů.

Po propuknutí nákazy na letním táboře v Georgii CDC uvedlo, že děti –⁠ včetně asymptomatických případů –⁠ mohou hrát významnou roli v komunitním přenosu covidu-19. Toto tvrzení odporuje řadě předchozích studií, které uváděly, že děti jen zřídka šíří koronavirus mezi sebou nebo na jiné osoby.

Na letním táboře YMCA, kterého se účastnilo asi 600 mladých lidí, se nákaza prokázala zhruba u 260 osob. Zatímco zaměstnanci tábora dodržovali bezpečnostní opatření včetně nošení roušek, táborníci je mít nemuseli a podle místních zdravotníků „relativně velké“ skupiny dětí ve věku od šesti do 19 let spaly ve společných chatkách.

Neméně znepokojivé bylo zjištění, že se s větší pravděpodobností nakazily mladší děti a také ty, které v táboře strávily delší dobu.

Zatímco se v řadě zemí světa vedou diskuse o tom, zda a kdy znovu otevřít školy, to, co se stalo v Georgii, dokazuje, jak málo je zatím známo o šíření covidu-19 mezi mladšími věkovými skupinami. K tomu přispěla i skutečnost, že mnoho zemí uzavřelo školy hned v počátku pandemie.

Řada amerických škol se proto na podzim už k běžnému provozu prezenční výuky nechce vracet. Tento týden oznámilo město Chicago, že výuka v jeho školách bude v novém školním roce probíhat jen dálkově.

Izraelský příklad

Události v Georgii odrážejí zkušenosti z řady jiných zemí, například z Izraele, kde rychlé a úplné znovuotevření škol přispělo k novému rozšíření koronaviru.

V počátcích pandemie byl Izrael vnímán jako příklad úspěšného boje proti nákaze. V březnu zavedl přísná koronavirová opatření, která ale postupně uvolňoval ve snaze zmírnit ekonomické dopady. Děti se do škol vrátily v květnu. Už na konci května se ale koronavirus začal šířit ve školních třídách a úřady ještě před letními prázdninami uzavřely asi 100 vzdělávacích ústavů a poslaly tisíce žáků a učitelů do karantény.

Německá opatření

Německá akademie věd Leopoldina z obav před šířením viru ve školách doporučuje, aby žáci od páté třídy výš v rámci koronavirových opatření nosili roušky i během výuky. Činit by tak měli v případě, že nebudou moci udržovat od spolužáků dostatečný fyzický odstup, uvádí se v  doporučení. U mladších žáků stačí, když budou ochrannou pomůcku nosit mimo učebnu. Učitelům vědci radí umisťovat děti do „stálých kontaktních skupin“ všude tam, kde to bude možné.

Na tvorbě doporučení se podílelo 24 německých profesorů a profesorek. Mezi nimi je i Lothar Wieler, ředitel Institutu Roberta Kocha (RKI), hlavního epidemiologického úřadu v zemi. Vycházeli ze současného stavu poznání, že děti a mladiství se mohou novým koronavirem nakazit a dál jej předávat, přičemž malých dětí se to týká méně než starších dětí a mladistvých.

Aby se předešlo šíření nákazy mezi žáky v novém školním roce, je podle akademie nutné dodržovat dostatečné fyzické rozestupy, hygienická pravidla a také v učebnách často větrat. Školy by měly mít vypracovanou „systematickou testovací strategii“ a v případě, že kdokoliv začne vykazovat příznaky nemoci covid-19, měl by být otestován.

Vzdělávací zařízení by také měla zajistit účinné skloubení prezenční a distanční výuky. Rodiče by doma měli děti jen podporovat, nikoliv zastávat roli učitele. Ti by pak měli být připraveni používat různé druhy digitální komunikace, uvádí studie.

Vícero spolkových zemí se před nadcházejícím začátkem školního roku pro povinnost nosit roušky ve školách už samo rozhodlo. Platit ale nebude vždy po dobu celého vyučování, připomíná agentura DPA.

Vědci ve stanovisku posuzovali také etický rozměr koronavirových omezení ve školství. „Právo na vzdělání je lidským právem,“ uvádí se hned v první větě s tím, že úplnému uzavření škol je nutné pokud možno zabránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.