Přibývá důkazů, že se koronavirus může rychle šířit i mezi dětmi

Koronavirus se možná šíří snáz v prostředí škol a letních táborů, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze zprávy Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která prozkoumala údaje z nových ohnisek v americkém státě Georgia. A naznačuje to i několik dalších výzkumů.

Po propuknutí nákazy na letním táboře v Georgii CDC uvedlo, že děti –⁠ včetně asymptomatických případů –⁠ mohou hrát významnou roli v komunitním přenosu covidu-19. Toto tvrzení odporuje řadě předchozích studií, které uváděly, že děti jen zřídka šíří koronavirus mezi sebou nebo na jiné osoby.

Na letním táboře YMCA, kterého se účastnilo asi 600 mladých lidí, se nákaza prokázala zhruba u 260 osob. Zatímco zaměstnanci tábora dodržovali bezpečnostní opatření včetně nošení roušek, táborníci je mít nemuseli a podle místních zdravotníků „relativně velké“ skupiny dětí ve věku od šesti do 19 let spaly ve společných chatkách.

Neméně znepokojivé bylo zjištění, že se s větší pravděpodobností nakazily mladší děti a také ty, které v táboře strávily delší dobu.

Zatímco se v řadě zemí světa vedou diskuse o tom, zda a kdy znovu otevřít školy, to, co se stalo v Georgii, dokazuje, jak málo je zatím známo o šíření covidu-19 mezi mladšími věkovými skupinami. K tomu přispěla i skutečnost, že mnoho zemí uzavřelo školy hned v počátku pandemie.

Řada amerických škol se proto na podzim už k běžnému provozu prezenční výuky nechce vracet. Tento týden oznámilo město Chicago, že výuka v jeho školách bude v novém školním roce probíhat jen dálkově.

Izraelský příklad

Události v Georgii odrážejí zkušenosti z řady jiných zemí, například z Izraele, kde rychlé a úplné znovuotevření škol přispělo k novému rozšíření koronaviru.

V počátcích pandemie byl Izrael vnímán jako příklad úspěšného boje proti nákaze. V březnu zavedl přísná koronavirová opatření, která ale postupně uvolňoval ve snaze zmírnit ekonomické dopady. Děti se do škol vrátily v květnu. Už na konci května se ale koronavirus začal šířit ve školních třídách a úřady ještě před letními prázdninami uzavřely asi 100 vzdělávacích ústavů a poslaly tisíce žáků a učitelů do karantény.

Německá opatření

Německá akademie věd Leopoldina z obav před šířením viru ve školách doporučuje, aby žáci od páté třídy výš v rámci koronavirových opatření nosili roušky i během výuky. Činit by tak měli v případě, že nebudou moci udržovat od spolužáků dostatečný fyzický odstup, uvádí se v  doporučení. U mladších žáků stačí, když budou ochrannou pomůcku nosit mimo učebnu. Učitelům vědci radí umisťovat děti do „stálých kontaktních skupin“ všude tam, kde to bude možné.

Na tvorbě doporučení se podílelo 24 německých profesorů a profesorek. Mezi nimi je i Lothar Wieler, ředitel Institutu Roberta Kocha (RKI), hlavního epidemiologického úřadu v zemi. Vycházeli ze současného stavu poznání, že děti a mladiství se mohou novým koronavirem nakazit a dál jej předávat, přičemž malých dětí se to týká méně než starších dětí a mladistvých.

Aby se předešlo šíření nákazy mezi žáky v novém školním roce, je podle akademie nutné dodržovat dostatečné fyzické rozestupy, hygienická pravidla a také v učebnách často větrat. Školy by měly mít vypracovanou „systematickou testovací strategii“ a v případě, že kdokoliv začne vykazovat příznaky nemoci covid-19, měl by být otestován.

Vzdělávací zařízení by také měla zajistit účinné skloubení prezenční a distanční výuky. Rodiče by doma měli děti jen podporovat, nikoliv zastávat roli učitele. Ti by pak měli být připraveni používat různé druhy digitální komunikace, uvádí studie.

Vícero spolkových zemí se před nadcházejícím začátkem školního roku pro povinnost nosit roušky ve školách už samo rozhodlo. Platit ale nebude vždy po dobu celého vyučování, připomíná agentura DPA.

Vědci ve stanovisku posuzovali také etický rozměr koronavirových omezení ve školství. „Právo na vzdělání je lidským právem,“ uvádí se hned v první větě s tím, že úplnému uzavření škol je nutné pokud možno zabránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 6 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 7 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 8 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 10 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.