Přibývá důkazů, že se koronavirus může rychle šířit i mezi dětmi

Koronavirus se možná šíří snáz v prostředí škol a letních táborů, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze zprávy Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která prozkoumala údaje z nových ohnisek v americkém státě Georgia. A naznačuje to i několik dalších výzkumů.

Po propuknutí nákazy na letním táboře v Georgii CDC uvedlo, že děti –⁠ včetně asymptomatických případů –⁠ mohou hrát významnou roli v komunitním přenosu covidu-19. Toto tvrzení odporuje řadě předchozích studií, které uváděly, že děti jen zřídka šíří koronavirus mezi sebou nebo na jiné osoby.

Na letním táboře YMCA, kterého se účastnilo asi 600 mladých lidí, se nákaza prokázala zhruba u 260 osob. Zatímco zaměstnanci tábora dodržovali bezpečnostní opatření včetně nošení roušek, táborníci je mít nemuseli a podle místních zdravotníků „relativně velké“ skupiny dětí ve věku od šesti do 19 let spaly ve společných chatkách.

Neméně znepokojivé bylo zjištění, že se s větší pravděpodobností nakazily mladší děti a také ty, které v táboře strávily delší dobu.

Zatímco se v řadě zemí světa vedou diskuse o tom, zda a kdy znovu otevřít školy, to, co se stalo v Georgii, dokazuje, jak málo je zatím známo o šíření covidu-19 mezi mladšími věkovými skupinami. K tomu přispěla i skutečnost, že mnoho zemí uzavřelo školy hned v počátku pandemie.

Řada amerických škol se proto na podzim už k běžnému provozu prezenční výuky nechce vracet. Tento týden oznámilo město Chicago, že výuka v jeho školách bude v novém školním roce probíhat jen dálkově.

Izraelský příklad

Události v Georgii odrážejí zkušenosti z řady jiných zemí, například z Izraele, kde rychlé a úplné znovuotevření škol přispělo k novému rozšíření koronaviru.

V počátcích pandemie byl Izrael vnímán jako příklad úspěšného boje proti nákaze. V březnu zavedl přísná koronavirová opatření, která ale postupně uvolňoval ve snaze zmírnit ekonomické dopady. Děti se do škol vrátily v květnu. Už na konci května se ale koronavirus začal šířit ve školních třídách a úřady ještě před letními prázdninami uzavřely asi 100 vzdělávacích ústavů a poslaly tisíce žáků a učitelů do karantény.

Německá opatření

Německá akademie věd Leopoldina z obav před šířením viru ve školách doporučuje, aby žáci od páté třídy výš v rámci koronavirových opatření nosili roušky i během výuky. Činit by tak měli v případě, že nebudou moci udržovat od spolužáků dostatečný fyzický odstup, uvádí se v  doporučení. U mladších žáků stačí, když budou ochrannou pomůcku nosit mimo učebnu. Učitelům vědci radí umisťovat děti do „stálých kontaktních skupin“ všude tam, kde to bude možné.

Na tvorbě doporučení se podílelo 24 německých profesorů a profesorek. Mezi nimi je i Lothar Wieler, ředitel Institutu Roberta Kocha (RKI), hlavního epidemiologického úřadu v zemi. Vycházeli ze současného stavu poznání, že děti a mladiství se mohou novým koronavirem nakazit a dál jej předávat, přičemž malých dětí se to týká méně než starších dětí a mladistvých.

Aby se předešlo šíření nákazy mezi žáky v novém školním roce, je podle akademie nutné dodržovat dostatečné fyzické rozestupy, hygienická pravidla a také v učebnách často větrat. Školy by měly mít vypracovanou „systematickou testovací strategii“ a v případě, že kdokoliv začne vykazovat příznaky nemoci covid-19, měl by být otestován.

Vzdělávací zařízení by také měla zajistit účinné skloubení prezenční a distanční výuky. Rodiče by doma měli děti jen podporovat, nikoliv zastávat roli učitele. Ti by pak měli být připraveni používat různé druhy digitální komunikace, uvádí studie.

Vícero spolkových zemí se před nadcházejícím začátkem školního roku pro povinnost nosit roušky ve školách už samo rozhodlo. Platit ale nebude vždy po dobu celého vyučování, připomíná agentura DPA.

Vědci ve stanovisku posuzovali také etický rozměr koronavirových omezení ve školství. „Právo na vzdělání je lidským právem,“ uvádí se hned v první větě s tím, že úplnému uzavření škol je nutné pokud možno zabránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 6 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...