Přibývá důkazů, že se koronavirus může rychle šířit i mezi dětmi

Koronavirus se možná šíří snáz v prostředí škol a letních táborů, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze zprávy Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která prozkoumala údaje z nových ohnisek v americkém státě Georgia. A naznačuje to i několik dalších výzkumů.

Po propuknutí nákazy na letním táboře v Georgii CDC uvedlo, že děti –⁠ včetně asymptomatických případů –⁠ mohou hrát významnou roli v komunitním přenosu covidu-19. Toto tvrzení odporuje řadě předchozích studií, které uváděly, že děti jen zřídka šíří koronavirus mezi sebou nebo na jiné osoby.

Na letním táboře YMCA, kterého se účastnilo asi 600 mladých lidí, se nákaza prokázala zhruba u 260 osob. Zatímco zaměstnanci tábora dodržovali bezpečnostní opatření včetně nošení roušek, táborníci je mít nemuseli a podle místních zdravotníků „relativně velké“ skupiny dětí ve věku od šesti do 19 let spaly ve společných chatkách.

Neméně znepokojivé bylo zjištění, že se s větší pravděpodobností nakazily mladší děti a také ty, které v táboře strávily delší dobu.

Zatímco se v řadě zemí světa vedou diskuse o tom, zda a kdy znovu otevřít školy, to, co se stalo v Georgii, dokazuje, jak málo je zatím známo o šíření covidu-19 mezi mladšími věkovými skupinami. K tomu přispěla i skutečnost, že mnoho zemí uzavřelo školy hned v počátku pandemie.

Řada amerických škol se proto na podzim už k běžnému provozu prezenční výuky nechce vracet. Tento týden oznámilo město Chicago, že výuka v jeho školách bude v novém školním roce probíhat jen dálkově.

Izraelský příklad

Události v Georgii odrážejí zkušenosti z řady jiných zemí, například z Izraele, kde rychlé a úplné znovuotevření škol přispělo k novému rozšíření koronaviru.

V počátcích pandemie byl Izrael vnímán jako příklad úspěšného boje proti nákaze. V březnu zavedl přísná koronavirová opatření, která ale postupně uvolňoval ve snaze zmírnit ekonomické dopady. Děti se do škol vrátily v květnu. Už na konci května se ale koronavirus začal šířit ve školních třídách a úřady ještě před letními prázdninami uzavřely asi 100 vzdělávacích ústavů a poslaly tisíce žáků a učitelů do karantény.

Německá opatření

Německá akademie věd Leopoldina z obav před šířením viru ve školách doporučuje, aby žáci od páté třídy výš v rámci koronavirových opatření nosili roušky i během výuky. Činit by tak měli v případě, že nebudou moci udržovat od spolužáků dostatečný fyzický odstup, uvádí se v  doporučení. U mladších žáků stačí, když budou ochrannou pomůcku nosit mimo učebnu. Učitelům vědci radí umisťovat děti do „stálých kontaktních skupin“ všude tam, kde to bude možné.

Na tvorbě doporučení se podílelo 24 německých profesorů a profesorek. Mezi nimi je i Lothar Wieler, ředitel Institutu Roberta Kocha (RKI), hlavního epidemiologického úřadu v zemi. Vycházeli ze současného stavu poznání, že děti a mladiství se mohou novým koronavirem nakazit a dál jej předávat, přičemž malých dětí se to týká méně než starších dětí a mladistvých.

Aby se předešlo šíření nákazy mezi žáky v novém školním roce, je podle akademie nutné dodržovat dostatečné fyzické rozestupy, hygienická pravidla a také v učebnách často větrat. Školy by měly mít vypracovanou „systematickou testovací strategii“ a v případě, že kdokoliv začne vykazovat příznaky nemoci covid-19, měl by být otestován.

Vzdělávací zařízení by také měla zajistit účinné skloubení prezenční a distanční výuky. Rodiče by doma měli děti jen podporovat, nikoliv zastávat roli učitele. Ti by pak měli být připraveni používat různé druhy digitální komunikace, uvádí studie.

Vícero spolkových zemí se před nadcházejícím začátkem školního roku pro povinnost nosit roušky ve školách už samo rozhodlo. Platit ale nebude vždy po dobu celého vyučování, připomíná agentura DPA.

Vědci ve stanovisku posuzovali také etický rozměr koronavirových omezení ve školství. „Právo na vzdělání je lidským právem,“ uvádí se hned v první větě s tím, že úplnému uzavření škol je nutné pokud možno zabránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 18 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...