Při chřipce hrozí šestinásobné riziko srdečního infarktu, tvrdí studie

Lidem, kteří onemocní chřipkou, může hrozit až šestkrát vyšší riziko srdečního infarktu ještě týden poté, co jim byl virus diagnostikován, ve srovnání s rokem před proděláním nemoci nebo rokem po ní. Vědci proto zdůraznili, že je důležité, aby se lidé nechali proti onemocnění očkovat. Lékaři, kteří ošetřují pacienty s touto chorobou, by podle nich měli být dobře informováni o příznacích infarktu.

Tým nizozemských vědců analyzoval výsledky laboratorních testů ze 16 laboratoří v celé zemi a porovnal je se záznamy o úmrtích a nemocničními údaji. V letech 2008 až 2019 bylo v laboratořích potvrzeno 26 221 případů chřipky.

Z této skupiny prodělalo 401 pacientů infarkt v roce před nebo po chřipkovém onemocnění; někteří z nich více než jeden, výzkumníci tedy zaznamenali celkem 419 infarktů.

Z těchto 419 případů se 25 odehrálo v prvních sedmi dnech po stanovení diagnózy chřipky, 217 během roku před stanovením diagnózy a 177 v roce po stanovení diagnózy chřipky.

Vědci vypočítali, že pravděpodobnost, že lidé prodělají infarkt během sedmi dnů po stanovení diagnózy, byla 6,16krát vyšší než v roce předtím nebo potom. Odborníci se domnívají, že za touto souvislostí by mohla stát kombinace reakce organismu na chřipkový virus a schopnost viru způsobit, že krev je více „lepkavá“.

Důležitá prevence

„Vzhledem k možným zdravotním důsledkům souvislosti mezi infekcí virem chřipky a akutními srdečními infarkty je důležité prokázat spolehlivost výsledků na jiné populaci,“ řekla vedoucí studie Annemarijn de Boerová z univerzity v Utrechtu. Studie vyjde v dubnu, zde je preprint.

„Naše výsledky podporují strategie prevence chřipkové infekce, včetně očkování. Obhajují také zvýšenou informovanost lékařů a hospitalizovaných pacientů o příznacích srdečního infarktu,“ řekla de Boerová. „I když z našich výsledků není jasné, zda jsou ohroženi i ti, kteří mají méně závažnou chřipku, je rozumné, aby si tuto souvislost uvědomovali,“ doplnila.

„Tyto nedávné předběžné údaje z Nizozemska jsou v souladu s tím, co víme, tedy že k infarktu může častěji dojít během chřipky nebo krátce po ní,“ uvedla britská lékařka Sonya Babuová-Narayanová. „Podporují potřebu zvýšit povědomí veřejnosti o příznacích infarktu a posilují význam prevence chřipky v první řadě u starších lidí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 1 hhodinou

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 18 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...