Při chřipce hrozí šestinásobné riziko srdečního infarktu, tvrdí studie

Lidem, kteří onemocní chřipkou, může hrozit až šestkrát vyšší riziko srdečního infarktu ještě týden poté, co jim byl virus diagnostikován, ve srovnání s rokem před proděláním nemoci nebo rokem po ní. Vědci proto zdůraznili, že je důležité, aby se lidé nechali proti onemocnění očkovat. Lékaři, kteří ošetřují pacienty s touto chorobou, by podle nich měli být dobře informováni o příznacích infarktu.

Tým nizozemských vědců analyzoval výsledky laboratorních testů ze 16 laboratoří v celé zemi a porovnal je se záznamy o úmrtích a nemocničními údaji. V letech 2008 až 2019 bylo v laboratořích potvrzeno 26 221 případů chřipky.

Z této skupiny prodělalo 401 pacientů infarkt v roce před nebo po chřipkovém onemocnění; někteří z nich více než jeden, výzkumníci tedy zaznamenali celkem 419 infarktů.

Z těchto 419 případů se 25 odehrálo v prvních sedmi dnech po stanovení diagnózy chřipky, 217 během roku před stanovením diagnózy a 177 v roce po stanovení diagnózy chřipky.

Vědci vypočítali, že pravděpodobnost, že lidé prodělají infarkt během sedmi dnů po stanovení diagnózy, byla 6,16krát vyšší než v roce předtím nebo potom. Odborníci se domnívají, že za touto souvislostí by mohla stát kombinace reakce organismu na chřipkový virus a schopnost viru způsobit, že krev je více „lepkavá“.

Důležitá prevence

„Vzhledem k možným zdravotním důsledkům souvislosti mezi infekcí virem chřipky a akutními srdečními infarkty je důležité prokázat spolehlivost výsledků na jiné populaci,“ řekla vedoucí studie Annemarijn de Boerová z univerzity v Utrechtu. Studie vyjde v dubnu, zde je preprint.

„Naše výsledky podporují strategie prevence chřipkové infekce, včetně očkování. Obhajují také zvýšenou informovanost lékařů a hospitalizovaných pacientů o příznacích srdečního infarktu,“ řekla de Boerová. „I když z našich výsledků není jasné, zda jsou ohroženi i ti, kteří mají méně závažnou chřipku, je rozumné, aby si tuto souvislost uvědomovali,“ doplnila.

„Tyto nedávné předběžné údaje z Nizozemska jsou v souladu s tím, co víme, tedy že k infarktu může častěji dojít během chřipky nebo krátce po ní,“ uvedla britská lékařka Sonya Babuová-Narayanová. „Podporují potřebu zvýšit povědomí veřejnosti o příznacích infarktu a posilují význam prevence chřipky v první řadě u starších lidí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 18 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled