Americká vesmírná agentura NASA ve čtvrtek oznámila, že má zájem o jakékoliv materiály sesbírané na Měsíci – a že za ně soukromým společnostem štědře zaplatí.
Přelom: NASA vyzvala soukromé firmy, aby pro ni těžily na Měsíci
Základem této výzvy je, aby firmy vyvinuly a vyrobily autonomní roboty schopné těžby měsíčních hornin. Nemusí přitom pak sondy na Měsíc samy dopravovat, o to by se už postarala samotná NASA nebo některá ze společností, které jí tyto služby dodávají – například SpaceX miliardáře Elona Muska.
„NASA bude nakupovat lunární půdu od komerčního dodavatele! Je to poprvé, co jsme poskytli pravidla pro těžbu a obchodování s kosmickými zdroji,“ pochlubil se na Twitteru šéf agentury Jim Bridenstine.
Vesmírný byznys
Spojené státy americké se chtějí stát ve využívání kosmických zdrojů velmocí a lídrem – mají zájem o vše zajímavé, co by se mohlo nacházet na povrchu či pod povrchem Měsíce nebo asteroidů.
Právě k tomuto směru fungování ji zavázal exekutivní příkaz, který podepsal před rokem prezident Donald Trump. NASA se do něj pouští přesto, že doposud neexistují mezinárodní ani právní shody na tom, jak takovou činnost provádět – existující velké dohody o vesmírném prostoru se touto otázkou zabývají vzhledem k jejich stáří spíše vágně.
Zatím je výzva značně konkrétní: do projektu se mohou zapojit společnosti z celého světa. Měly by posbírat na Měsíci mezi 50–500 gramy měsíční horniny neboli regolitu. Místo nálezu musí vždy identifikovat a fotograficky zdokumentovat – a pak práva na materiál převést na NASA.
Cenu agentura nestanovila, firmy mají začít přicházet s vlastními nabídkami, které pak budou posouzeny a vyhodnoceny. Podnik to ale bude do značné míry riskantní, protože dopředu dostanou zaplaceno jen 20 procent částky – zbytek až po úspěšném dokončení mise.
Měsíční vzorky
Shodou okolností přišlo toto oznámení těsně před výročím odebrání prvních vzorků měsíčních hornin automatickým systémem.
V září 1970 totiž zaznamenal sovětský vesmírný výzkum jeden ze svých výrazných úspěchů. Kosmická stanice Luna 16, která byla vypuštěna 12. září 1970, se stala první automatickou sondou, která dokázala sama odebrat a na Zem dopravit vzorky měsíčního povrchu. Její návratový modul dosedl na Zemi osm dní po startu.
Hmotnost nahodile získaného vzorku ale činila pouhých 101 gramů, zatímco například první američtí astronauti, kteří v červenci 1969 přistáli na Měsíci, Neil Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin, přivezli 21,55 kilogramu vzorků hornin. Ze vzorku z Luny 16 putoval více než jeden gram i do laboratoří československých vědců. Následující Luna 17 už nesla lunochod, jehož přínos pro výzkum Měsíce byl mnohem významnější.
