Před šedesáti lety postihlo Chile dosud nejsilnější známé zemětřesení

Velké chilské zemětřesení, které postihlo jih země 22. května 1960, se stalo dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením světa. Otřesy o síle 9,5 stupně Richterovy škály vyvolaly až pětadvacetimetrové vlny tsunami, které během pár hodin vymazaly z mapy řadu obcí na pobřeží Chile a zaplavily i část Havaje, Japonska, Filipín a Kalifornie. Počet obětí se odhaduje na dva až šest tisíc, dva miliony lidí přišly o střechu nad hlavou.

Předzvěstí zemětřesení z Valdivie, jak bývá tato katastrofa podle nejvíce postižené oblasti nazývána, byla série otřesů o síle 7,7 stupně Richterovy škály na jihu Chile 21. května v podvečer, kdy se zřítila řada budov a přerušily dodávky vody a elektřiny. To nejhorší ale mělo teprve přijít.

O den později ve tři hodiny odpoledne místního času se země na jihu Chile zachvěla mohutnou silou. Otřesy trvaly asi 14 minut a zpustošily okolí města Valdivia, kde se rázem zřítila velká část domů a ulice města zaplavila řeka. Necelou půlhodinu po otřesech se zdvihla asi desetimetrová vlna tsunami, která vzápětí rychlostí 150 kilometrů za hodinu na pobřeží mezi městy Concepción a Chiloé pohřbila stovky lidí a celé vesnice.

Krátce po půlnoci 23. května dorazila vlna do města Hilo na Havaji, kde si vyžádala přes šedesát obětí. Další mrtvé hlásili brzy z Japonska, kde pohřbila vlna tsunami přes 130 lidí, asi třicet obětí si obří vlna vyžádala na Filipínách a zasáhla i Nový Zéland, ostrov Samoa, Markézy a pobřeží Kalifornie.

Série méně silných otřesů, kolem sedmi stupňů Richterovy škály, pokračovala na jihu Chile až do 6. června. Velkým úsilím se podařilo zabránit hrozícímu protržení jezera Riňihue, kdy se v nebezpečí octilo 100 tisíc lidí.

Země v Ohnivém kruhu

Příčinou častých zemětřesení v Chile je jeho poloha v takzvaném Ohnivém kruhu, který se ve tvaru podkovy táhne od Austrálie, podél východního pobřeží Asie a západního pobřeží Severní Ameriky až k jihu Chile. V tomto pásmu je největší výskyt vulkanické činnosti a zemětřesení na světě.

U jižního pobřeží Chile je také takzvaný trojný bod (styk tří tektonických desek), v němž navíc dochází k podsouvání oceánského hřbetu pod jihoamerickou desku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...