Před šedesáti lety postihlo Chile dosud nejsilnější známé zemětřesení

Velké chilské zemětřesení, které postihlo jih země 22. května 1960, se stalo dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením světa. Otřesy o síle 9,5 stupně Richterovy škály vyvolaly až pětadvacetimetrové vlny tsunami, které během pár hodin vymazaly z mapy řadu obcí na pobřeží Chile a zaplavily i část Havaje, Japonska, Filipín a Kalifornie. Počet obětí se odhaduje na dva až šest tisíc, dva miliony lidí přišly o střechu nad hlavou.

Předzvěstí zemětřesení z Valdivie, jak bývá tato katastrofa podle nejvíce postižené oblasti nazývána, byla série otřesů o síle 7,7 stupně Richterovy škály na jihu Chile 21. května v podvečer, kdy se zřítila řada budov a přerušily dodávky vody a elektřiny. To nejhorší ale mělo teprve přijít.

O den později ve tři hodiny odpoledne místního času se země na jihu Chile zachvěla mohutnou silou. Otřesy trvaly asi 14 minut a zpustošily okolí města Valdivia, kde se rázem zřítila velká část domů a ulice města zaplavila řeka. Necelou půlhodinu po otřesech se zdvihla asi desetimetrová vlna tsunami, která vzápětí rychlostí 150 kilometrů za hodinu na pobřeží mezi městy Concepción a Chiloé pohřbila stovky lidí a celé vesnice.

Krátce po půlnoci 23. května dorazila vlna do města Hilo na Havaji, kde si vyžádala přes šedesát obětí. Další mrtvé hlásili brzy z Japonska, kde pohřbila vlna tsunami přes 130 lidí, asi třicet obětí si obří vlna vyžádala na Filipínách a zasáhla i Nový Zéland, ostrov Samoa, Markézy a pobřeží Kalifornie.

Série méně silných otřesů, kolem sedmi stupňů Richterovy škály, pokračovala na jihu Chile až do 6. června. Velkým úsilím se podařilo zabránit hrozícímu protržení jezera Riňihue, kdy se v nebezpečí octilo 100 tisíc lidí.

Země v Ohnivém kruhu

Příčinou častých zemětřesení v Chile je jeho poloha v takzvaném Ohnivém kruhu, který se ve tvaru podkovy táhne od Austrálie, podél východního pobřeží Asie a západního pobřeží Severní Ameriky až k jihu Chile. V tomto pásmu je největší výskyt vulkanické činnosti a zemětřesení na světě.

U jižního pobřeží Chile je také takzvaný trojný bod (styk tří tektonických desek), v němž navíc dochází k podsouvání oceánského hřbetu pod jihoamerickou desku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 10 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 15 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 16 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 16 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...