Britský astrofyzik Stephen Hawking, který zemřel loni 14. března ve věku 76 let, byl jedním z nejznámějším vědců současnosti. Proslul poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách a někdy býval označován za nástupce Newtona a Einsteina. Hawking též fascinoval vůlí, se kterou překonával svůj tělesný handicap. V posledních letech varoval, že „vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby“ nebo že „do 100 let roboti takřka ve všem nahradí a překonají lidi“.
Před rokem zemřel fyzik Stephen Hawking. Připomíná ho speciální mince s černou dírou
Jeho tělo bylo kvůli amyotrofické laterální skleróze zcela ochrnuté a neschopné řeči, vědec tak pracoval z pojízdného křesla. Hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokázal mluvit díky systému, který převáděl do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.
Převážnou část svého bádání věnoval Hawking vesmírným černým dírám, zabýval se též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. „Je to jako zeměkoule,“ prohlásil, „ta je také konečná a přitom na konec nedojdete.“
- Hawking byl dvakrát ženatý: poprvé se oženil v roce 1965 s Jane Wildeovou, se kterou měl tři děti. Podruhé si v září 1995 vzal svoji bývalou ošetřovatelku Elaine Masonovou. Rozvedli se v roce 2006.
Narodil se 8. ledna 1942 v Oxfordu – přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Naopak den Hawkingovy smrti připadl na výročí narození Alberta Einsteina, který přišel na světa 14. března 1879.
Události ČT: Zemřel Stephen Hawking. Nahlédl pod pokličku černým dírám (zdroj: ČT24)
Při studiu matematiky na Oxfordské a později Cambridgeské univerzitě prý Hawking přes nesporné nadání nepůsobil jako nějaký podivínský génius – dělal kormidelníka místní osmiveslici a rád chodil po večírcích. Nemoc jej zasáhla v závěru studií a lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Hawkingovi se však i na pojízdném křesle podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci.
Proslavila ho kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie – vědy o stavbě a vývoji vesmíru.
V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne. K prvnímu výročí jeho úmrtí vydala Královská mincovna speciální minci, která Hawkinga připomíná zobrazením černé díry:
Mince s černou dírou
Hawkingovi šlo prý hlavně o to, aby přispěl do vědomostního fondu společnosti
„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel doma v Cambridge. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.
Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka a která s ním spolupracovala na vydání vědecké knihy pro děti, udržovala Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž byl schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na cíl. Nešlo mu o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.