Před 45 lety zasáhla Írán nejhorší sněhová bouře v dějinách. Pod osmi metry sněhu zemřely tisíce lidí

Nejhorší sněhová vánice v dějinách zabila v roce 1972 v Íránu čtyři tisíce lidí a zničila 200 vesnic. Podobné problémy nyní zasáhly Afghánistán.

Tento týden je to přesně 45 let, co zasáhla Írán nejsmrtelnější sněhová vánice v dějinách. Zemřely během ní čtyři tisíce lidí. Blizzard z roku 1972, jak se této bouři říká, nebyl obyčejnou bouří – z mapy vymazal přes 200 celých vesnic. 

Nahrávám video
Nejhorší sněhová vánice v dějinách
Zdroj: ČT24

Sněhová bouře přišla po sérii obyčejných bouřek na konci ledna. Pohybovala se v oblasti mezi západním Íránem a Ázerbájdžánem a největší síly dosáhla právě 3. až 8. února 1972. Během té doby přinesla do celé oblasti nevídané množství sněhu: za několik dní napadly přes 3 metry, na jihu země místy napadlo dokonce až 7,9 metru sněhu.

Nejhůře dopadla tato sněhová kalamita na město Ardakan a okolní vesnice – některé zanikly úplně. Například ve vesnících Kakkan, Kumar a Sheklab nezůstal naživu vůbec nikdo.

Sníh přišel po delším suchu, jeho přesnou příčinu meteorologové nezjistili. Vánice ale byla tak silná, že přetrhala telefonní linky a pohřbívala příměstské vlaky i automobily. Obří množství sněhu zcela zablokovalo dopravu. Do zasypaných vesnic se nemohla dostat včas pomoc a lidé umírali po stovkách.

Záchranáři nemohli zachraňovat

Před sněhem se nedalo nikam ukrýt, pokrýval oblast velkou jako dvě České republiky po dobu delší než týden. Ti, kdo přežili samotný příval sněhu, museli vydržet teploty kolem 25 stupňů Celsia pod nulou – bez vody, jídla, tepla i zdravotnických materiálů.

Až do devátého února nepřestávalo sněžit, nemohly tedy ani vzlétnout vrtulníky záchranářů. Když se do nejhůře postižených oblastí nakonec dostali, mohli pomoci už jen s epidemií chřipky, která přišla těsně po bouři.

Další sněhová vánice začala znovu už 11. února a donutila záchranáře opustit hledání přeživších. Armádní vrtulníky zde jen nechaly zásoby potravin rozptýlené v závějích - v naději, že někteří lidé přežili pod sněhem.

Oblast byla tehdy naštěstí poměrně řídce zalidněná, takže mrtvých nebylo tolik, kolik by si jich vyžádala bouře v hustěji osídlené oblasti.

Historicky jde o nejhorší sněhovou bouři, která kdy byla v dějinách popsána. Druhá nejsmrtelnější vánice zasáhla Afghánistán v roce 2008, přinesla teploty kolem 30 stupňů Celsia pod nulou a o život připravila 926 lidí.

Vytrvalé sněžení a laviny mají v Afghánistánu už přes sto obětí

Po 45 letech ve stejném období přichází podobné problémy znovu. Několikadenní husté sněžení a laviny si v Afghánistánu vyžádaly už více než sto obětí, desítky dalších lidí byly zraněny. Informovalo o tom afghánské ministerstvo pro přírodní katastrofy. Kvůli sněhu a mrazu přerušili provoz na mezinárodním letišti v Kábulu, uvedl zpravodajský server BBC.

Laviny pohřbily na severu země celé dvě vesnice. V provincii Núristán zemřelo v jedné obci po pádu laviny 53 lidí. Mnoho obcí je odříznutých od světa, silnice jsou zasypané sněhem, takže záchranáři se k nim nemohou dostat.

Řada lidí umrzla v autech uvězněných na silnicích. Na hlavní dálnici v zemi z Kábulu do Kandaháru vyprostili policisté a vojáci asi 250 uvízlých vozů. Mezinárodní letiště v Kábulu bylo uzavřeno kvůli sněhu a námraze na ranveji. Místní úřady varují před dalšími lavinami, neboť v zemi stále hustě sněží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 11 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 13 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 14 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 17 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...