Před 45 lety zasáhla Írán nejhorší sněhová bouře v dějinách. Pod osmi metry sněhu zemřely tisíce lidí

Nejhorší sněhová vánice v dějinách zabila v roce 1972 v Íránu čtyři tisíce lidí a zničila 200 vesnic. Podobné problémy nyní zasáhly Afghánistán.

Tento týden je to přesně 45 let, co zasáhla Írán nejsmrtelnější sněhová vánice v dějinách. Zemřely během ní čtyři tisíce lidí. Blizzard z roku 1972, jak se této bouři říká, nebyl obyčejnou bouří – z mapy vymazal přes 200 celých vesnic. 

5 minut
Nejhorší sněhová vánice v dějinách
Zdroj: ČT24

Sněhová bouře přišla po sérii obyčejných bouřek na konci ledna. Pohybovala se v oblasti mezi západním Íránem a Ázerbájdžánem a největší síly dosáhla právě 3. až 8. února 1972. Během té doby přinesla do celé oblasti nevídané množství sněhu: za několik dní napadly přes 3 metry, na jihu země místy napadlo dokonce až 7,9 metru sněhu.

Nejhůře dopadla tato sněhová kalamita na město Ardakan a okolní vesnice – některé zanikly úplně. Například ve vesnících Kakkan, Kumar a Sheklab nezůstal naživu vůbec nikdo.

Sníh přišel po delším suchu, jeho přesnou příčinu meteorologové nezjistili. Vánice ale byla tak silná, že přetrhala telefonní linky a pohřbívala příměstské vlaky i automobily. Obří množství sněhu zcela zablokovalo dopravu. Do zasypaných vesnic se nemohla dostat včas pomoc a lidé umírali po stovkách.

Záchranáři nemohli zachraňovat

Před sněhem se nedalo nikam ukrýt, pokrýval oblast velkou jako dvě České republiky po dobu delší než týden. Ti, kdo přežili samotný příval sněhu, museli vydržet teploty kolem 25 stupňů Celsia pod nulou – bez vody, jídla, tepla i zdravotnických materiálů.

Až do devátého února nepřestávalo sněžit, nemohly tedy ani vzlétnout vrtulníky záchranářů. Když se do nejhůře postižených oblastí nakonec dostali, mohli pomoci už jen s epidemií chřipky, která přišla těsně po bouři.

Další sněhová vánice začala znovu už 11. února a donutila záchranáře opustit hledání přeživších. Armádní vrtulníky zde jen nechaly zásoby potravin rozptýlené v závějích - v naději, že někteří lidé přežili pod sněhem.

Oblast byla tehdy naštěstí poměrně řídce zalidněná, takže mrtvých nebylo tolik, kolik by si jich vyžádala bouře v hustěji osídlené oblasti.

Historicky jde o nejhorší sněhovou bouři, která kdy byla v dějinách popsána. Druhá nejsmrtelnější vánice zasáhla Afghánistán v roce 2008, přinesla teploty kolem 30 stupňů Celsia pod nulou a o život připravila 926 lidí.

Vytrvalé sněžení a laviny mají v Afghánistánu už přes sto obětí

Po 45 letech ve stejném období přichází podobné problémy znovu. Několikadenní husté sněžení a laviny si v Afghánistánu vyžádaly už více než sto obětí, desítky dalších lidí byly zraněny. Informovalo o tom afghánské ministerstvo pro přírodní katastrofy. Kvůli sněhu a mrazu přerušili provoz na mezinárodním letišti v Kábulu, uvedl zpravodajský server BBC.

Laviny pohřbily na severu země celé dvě vesnice. V provincii Núristán zemřelo v jedné obci po pádu laviny 53 lidí. Mnoho obcí je odříznutých od světa, silnice jsou zasypané sněhem, takže záchranáři se k nim nemohou dostat.

Řada lidí umrzla v autech uvězněných na silnicích. Na hlavní dálnici v zemi z Kábulu do Kandaháru vyprostili policisté a vojáci asi 250 uvízlých vozů. Mezinárodní letiště v Kábulu bylo uzavřeno kvůli sněhu a námraze na ranveji. Místní úřady varují před dalšími lavinami, neboť v zemi stále hustě sněží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 16 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025
Načítání...