Pravěcí lovci setrvávali i přes zimu v chladných částech Evropy a nemigrovali za teplem do jižnějších oblastí. Naznačila to nová studie publikovaná v Journal of Archaeological Science, kterou vědci uskutečnili na jihu Polska.
To, že kmeny před 27 500 lety lovily malá zvířata v nehostinných severoevropských pláních i během zimních měsíců, dokládá rozbor kostí polárních lišek.
Tým výzkumníků díky němu získal informace o tom, jak se tato zvířata v oblasti jižního Polska před smrtí pohybovala. Konkrétně prostřednictvím analýzy zubů daných šelem pak dokázal určit, ve kterém ročním období zemřely.
Například rozbor zubů od čtyř z 29 ulovených lišek ukázal, že každá z nich se narodila na jiném místě. Poté, co šelmy vyrostly, migrovaly desítky nebo stovky kilometrů, než je zabili lidé. Ti zvířata lovili nejen pro jejich maso a tuk, ale i pro huňatou kožešinu.
Podle další analýzy, která zahrnula zuby nejméně deseti lišek, byla většina zvířat zabita nejpravděpodobněji na konci zimy. Lišky přitom zemřely v různém věku.
„Náš výzkum ukazuje, že drsné zimní klima poslední doby ledové nepředstavovalo pro lidskou činnost žádnou překážku,“ poznamenal hlavní autor studie Alexander Pryor z Exeterské univerzity.
Více než 2400 kostí lišky polární bylo nalezeno nedaleko místa s velikou koncentrací mamutích ostatků v lokalitě na jihu Polska, kterou je Krakow Spadzista. „Vysoký počet nalezených liščích kostí naznačuje, že to, co se dělo, byla spíše úmyslná a organizovaná činnost než pouhý náhodný lov,“ dodal Pryor.
Krakow Spadzista byl během pozdního gravettienu jednou z nejsevernějších osídlených lokalit ve střední Evropě.
