Porody do vody jsou u zdravých žen bezpečné, tvrdí rozsáhlý výzkum

Porod ve vodní lázni nezvyšuje riziko komplikací pro dítě ani jeho matku, pokud se jedná o nízkorizikové těhotenství, popsali vědci z univerzity v britském Cardiffu, kteří vyhodnotili 73 229 záznamů z nízkorizikových těhotenství, při nichž byl při porodu v letech 2015 až 2022 použitý bazén s vodou.

Porody do vodní lázně tvoří ve Velké Británii asi devět procent z téměř 600 tisíc porodů, které se každoročně uskuteční v rámci systému lékařské služby. Podle tamních klinických doporučení by měl být všem nastávajícím matkám nabídnut porod do vody jako jedna z možností.

Analýza se zabývala množstvím závažných natržení v oblasti měkkých porodních cest u rodiček. Dále výzkumníci analyzovali počet dětí, které potřebovaly antibiotika nebo pomoc s dýcháním na novorozeneckém oddělení, a počet novorozenců, kteří při příchodu na svět zemřeli. Vědci dospěli k závěru, že rizika pro děti a jejich matky nebyla u porodů do vody vyšší než u dalších jejich typů mimo vodu.

Bezpečná alternativa

Profesorka klinického porodnictví na Cardiffské univerzitě Julia Sandersová, která zmíněný výzkum vedla, shrnula jeho výsledky slovy, že závěry ukazují, že porod do vody je bezpečnou alternativou ke „klasickému“ příchodu na svět mimo vodu.

„Ve Spojeném království využívá porodní bazén nebo vanu pro úlevu od bolesti při porodu přibližně 60 tisíc žen ročně, ale některé porodní asistentky a lékaři se obávají, že porod do vody může přinášet další rizika,“ zmínila.

„Objevily se zprávy, že děti mohou po porodu do vody vážně onemocnět nebo dokonce zemřít a že u matek je větší pravděpodobnost silných natržení nebo velké ztráty krve. Chtěli jsme zjistit, zda jsou porody do vody s porodními asistentkami NHS (Národní zdravotní služby – National Health Service – pozn. redakce) pro ženy a jejich děti stejně bezpečné jako porody klasické,“ vysvětlila Sandersová.

„Vzhledem k tomu, že deset procent žen používá při porodu ponor do vody jako úlevu od bolesti, budou mít výsledky této studie význam pro tisíce žen ročně ve Spojeném království a pro mnoho dalších po celém světě, kde je tento postup běžnou praxí,“ dodal emeritní profesor ženského zdraví Peter Brocklehurst z oddělení klinických studií na Birminghamské univerzitě.

Tato studie nicméně nijak nezkoumala porody, jimž předcházelo rizikové těhotenství – to znamená, že o těchto situacích výzkum nic neříká a jeho výsledky se na ně nedají aplikovat.

Jak fungují porody do vody

Porody do vody jsou poměrně moderní způsob přivádění dětí na svět. V Evropě existují přímé důkazy o jeho použití od začátku 19. století, ale opravdu je zpopularizoval a vědecky popsal až francouzský lékař Michel Odent v osmdesátých letech minulého století.

Právě díky němu a jeho návštěvám Česka a Československa se tato metoda stala oblíbenou také mezi českými ženami. Mluvil o porodech do vody i v České televizi:

27 minut
Před půlnocí - Michel Odent, francouzský porodník: Celoživotní boj za přirozený porod
Zdroj: ČT24

V Česku je porod do vody legální od roku 1999, přičemž budoucí matka, která ho chce zvolit, musí splňovat několik podmínek, zejména dobrý zdravotní stav. Odhaduje se, že v porodnicích, jež tuto cestu nabízejí, ji využívá asi čtvrtina rodiček.

Hlavním argumentem zastánců těchto porodů jsou relaxační účinky teplé vody na rodičku, které zmírňují její bolesti a vyvolávají u ní příjemné pocity. Díky tomu se mají do těla vyplavovat látky, díky nimž cítí menší stres a celkově to má celý proces zpříjemňovat. Prokazatelně se u nich například podává méně epidurálních anestezií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 2 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...