Porody do vody jsou u zdravých žen bezpečné, tvrdí rozsáhlý výzkum

Porod ve vodní lázni nezvyšuje riziko komplikací pro dítě ani jeho matku, pokud se jedná o nízkorizikové těhotenství, popsali vědci z univerzity v britském Cardiffu, kteří vyhodnotili 73 229 záznamů z nízkorizikových těhotenství, při nichž byl při porodu v letech 2015 až 2022 použitý bazén s vodou.

Porody do vodní lázně tvoří ve Velké Británii asi devět procent z téměř 600 tisíc porodů, které se každoročně uskuteční v rámci systému lékařské služby. Podle tamních klinických doporučení by měl být všem nastávajícím matkám nabídnut porod do vody jako jedna z možností.

Analýza se zabývala množstvím závažných natržení v oblasti měkkých porodních cest u rodiček. Dále výzkumníci analyzovali počet dětí, které potřebovaly antibiotika nebo pomoc s dýcháním na novorozeneckém oddělení, a počet novorozenců, kteří při příchodu na svět zemřeli. Vědci dospěli k závěru, že rizika pro děti a jejich matky nebyla u porodů do vody vyšší než u dalších jejich typů mimo vodu.

Bezpečná alternativa

Profesorka klinického porodnictví na Cardiffské univerzitě Julia Sandersová, která zmíněný výzkum vedla, shrnula jeho výsledky slovy, že závěry ukazují, že porod do vody je bezpečnou alternativou ke „klasickému“ příchodu na svět mimo vodu.

„Ve Spojeném království využívá porodní bazén nebo vanu pro úlevu od bolesti při porodu přibližně 60 tisíc žen ročně, ale některé porodní asistentky a lékaři se obávají, že porod do vody může přinášet další rizika,“ zmínila.

„Objevily se zprávy, že děti mohou po porodu do vody vážně onemocnět nebo dokonce zemřít a že u matek je větší pravděpodobnost silných natržení nebo velké ztráty krve. Chtěli jsme zjistit, zda jsou porody do vody s porodními asistentkami NHS (Národní zdravotní služby – National Health Service – pozn. redakce) pro ženy a jejich děti stejně bezpečné jako porody klasické,“ vysvětlila Sandersová.

„Vzhledem k tomu, že deset procent žen používá při porodu ponor do vody jako úlevu od bolesti, budou mít výsledky této studie význam pro tisíce žen ročně ve Spojeném království a pro mnoho dalších po celém světě, kde je tento postup běžnou praxí,“ dodal emeritní profesor ženského zdraví Peter Brocklehurst z oddělení klinických studií na Birminghamské univerzitě.

Tato studie nicméně nijak nezkoumala porody, jimž předcházelo rizikové těhotenství – to znamená, že o těchto situacích výzkum nic neříká a jeho výsledky se na ně nedají aplikovat.

Jak fungují porody do vody

Porody do vody jsou poměrně moderní způsob přivádění dětí na svět. V Evropě existují přímé důkazy o jeho použití od začátku 19. století, ale opravdu je zpopularizoval a vědecky popsal až francouzský lékař Michel Odent v osmdesátých letech minulého století.

Právě díky němu a jeho návštěvám Česka a Československa se tato metoda stala oblíbenou také mezi českými ženami. Mluvil o porodech do vody i v České televizi:

27 minut
Před půlnocí - Michel Odent, francouzský porodník: Celoživotní boj za přirozený porod
Zdroj: ČT24

V Česku je porod do vody legální od roku 1999, přičemž budoucí matka, která ho chce zvolit, musí splňovat několik podmínek, zejména dobrý zdravotní stav. Odhaduje se, že v porodnicích, jež tuto cestu nabízejí, ji využívá asi čtvrtina rodiček.

Hlavním argumentem zastánců těchto porodů jsou relaxační účinky teplé vody na rodičku, které zmírňují její bolesti a vyvolávají u ní příjemné pocity. Díky tomu se mají do těla vyplavovat látky, díky nimž cítí menší stres a celkově to má celý proces zpříjemňovat. Prokazatelně se u nich například podává méně epidurálních anestezií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...