Tisíce žen odcházejí z porodnice do 24 hodin, každá čtvrtá před doporučenou dobou

Čím dál více žen v Česku volí možnost ambulantního porodu. V roce 2021 odešlo z porodnice do 24 hodin od porodu téměř 3250 žen, vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tisíce dalších odcházejí dříve než po třech dnech, které lékaři standardně doporučují ženám v porodnici zůstat, aby se odhalily později se projevující vady u dětí nebo případné komplikace u samotné rodičky.

Možnost ambulantního porodu si před necelými třemi lety vybrala paní Tereza. „V nemocničním prostředí se necítím přirozeně a dobře. Nechtěla jsem, aby mi tento křehký a posvátný čas s čerstvě narozeným děťátkem někdo narušoval,“ vysvětluje důvod svého rozhodnutí. Matka skoro tříleté holčičky se zároveň bála, aby se v nemocnici nenakazila covidem-19, který se v té době šířil.

S dcerou, která se narodila kolem páté odpoledne v porodnici v Kadani, odcházela domů druhý den ráno, tedy zhruba po šestnácti hodinách od porodu. „Vzhledem k tomu, že se dcera narodila se zlomenou klíční kostí, tak jsem to vyhodnotila tak, že raději zůstanu do dalšího rána a pak pojedeme domů,“ říká Tereza, která přivedla holčičku na svět za přítomnosti porodní asistentky a své duly.

Dřívější odchod domů z porodnice nabídla dětská lékařka ve Fakultní nemocnici Bulovka i Karolíně, která v porodnici přivedla na svět svojí první dceru. „Vzhledem k tomu, že se miminku dařilo dobře, přibývalo na váze a měly jsme za sebou všechna potřebná vyšetření, tak nic nebránilo tomu, abychom šly domů dříve,“ vysvětluje matka dvouměsíční Mariel, která s dcerou opustila porodnici po zhruba šedesáti hodinách od porodu.

I tento odchod porodnice považuje za předčasný. Podle Věstníku ministerstva zdravotnictví oficiálně mezi ambulantní porody patří všechny, při kterých matky opustí nemocnici dřív než po 72 hodinách.

Že ambulantních porodů v posledních letech přibývá, si všímá i Unie porodních asistentek (UNIPA). „Počet ambulantních porodů roste i z důvodu, že v některých porodnicích zkracují dobu hospitalizace u vícerodiček a propouštějí je s dětmi už po 48 hodinách od porodu,“ vysvětluje narůstající počty viceprezidentka organizace a porodní asistentka Veronika Hažlinská.

Do 72 hodin od porodu opouští porodnici 40 procent žen

Zatímco v roce 2016 opustilo porodnice dříve než 72 hodin od porodu 23 procent rodiček, předloni – ze kdy jsou nejnovější data statistiků – to byla každá čtvrtá matka. Rodička může ambulantní porod podstoupit kdykoliv, pokud není ona sama nebo její dítě v přímém ohrožení života. „Většina žen, které se pro ambulantní porod rozhodnou, je v dobrém fyzickém stavu po porodu a u jejich dítěte probíhá dobrá poporodní adaptace,“ doplňuje Hažlinská.

Ambulantní porod si oslovené matky pochvalují, protože po něm podle svých slov mají větší soukromí a pohodlí při sžívání se s miminkem v prostředí domova. Lékaři ale poukazují na možné problémy, které se mohou po ambulantním porodu objevit jak u novorozence, tak u rodičky.

„U narozených dětí se objevují především opožděné adaptační potíže, postupně se projevující srdeční vada, infekce nebo žloutenka,“ upozorňuje na možné komplikace primář Gynekologicko-porodnického oddělení Masarykovy nemocnice Rakovník Radek Poláček. „U žen se pak nejčastěji jedná o poporodní komplikace ve smyslu krvácení nebo bolestí,“ doplňuje primář pražské porodnice Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí Hynek Heřman.

Pediatři je nechtějí do péče

Pediatři podle viceprezidentky UNIPA ale často odmítají převzít do péče dítě po ambulantním porodu. „Ženě je buď řečeno, že pokud plánuje odejít ambulantně, má si najít jiného lékaře, nebo odmítnou u novorozence provést vyšetření, jako je například odběr suché kapky krve z patičky na screening metabolických vad,“ říká Hažlinská. Podle ní se ženy v takovém případě mohou obrátit na porodní asistentku, která může zmíněný náběr z patičky provést.

S potížemi při zajišťování potřebné poporodní péče se setkala i sama Tereza. Před porodem byla navštívit budoucí pediatričku, která o ambulantním porodu věděla a podle Terezy s ním neměla žádný problém.

„Domluvily jsme se, že jí po porodu zavolám a přijdeme s miminkem na vyšetření. Druhý den jsem jí volala a byla na mě velice nepříjemná. Řekla mi, že mi dceru nevyšetří, že ještě není ani přihlášená na pojišťovně, nemá rodný list a že s ničím takovým nikdy nesouhlasila,“ vzpomíná Tereza, která nakonec našla dětskou lékařku v jiném městě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 mminutami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 49 mminutami

Zemědělství dostane o stovky milionů víc, řekl Šebestyán po schůzce se Schillerovou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 1 hhodinou

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je rekordní, uvádí InterSucho

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
před 10 hhodinami

Hradecké hejtmanství vyzvalo k prověření smrti pacientky s endoprotézou

Královéhradecké hejtmanství vyzvalo státní zastupitelství, aby prošetřilo smrt pacientky nemocnice v Rychnově nad Kněžnou před dvěma lety. Ženu s endoprotézou kolene operovali původně v Praze, pobývala ale ve východních Čechách. Nemocnice ji tehdy přijala s komplikacemi. Hned ji ale převezli do Prahy, jak si ona i rodina přály. Tam krátce nato zemřela.
před 12 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 12 hhodinami

Problematiku sucha nevidíme komplexně, upozornil Pavel po debatě s odborníky

V přístupu k suchu a reakci na klimatické změny často řešíme jednotlivosti a nevidíme problém komplexně, prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s odborníky. Dle něj nepomůže jen stavět vodní nádrže, ale je třeba dělat celou řadu opatření. Pavel s první dámou Evou v úterý uspořádal v Lánech setkání k tématu životního prostředí. Diskuse se měla zaměřit i na význam vědeckého poznání a na to, jak ho srozumitelně přibližovat veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.