Na pondělí 8. června připadá svátek svatého Medarda. Pranostika „Medardova kápě, 40 dní kape“ patřila podle hodnocení klimatologů na konci 20. století k nejspolehlivějším pranostikám v českých zemích vůbec. Má totiž reálné jádro: když se v květnu rozehřeje evropská pevnina, stoupá nad ní vzduch do výšky a na jeho místo se tlačí od západu studený a vlhký vzduch z Atlantiku. Když se takové proudění nad Evropou ustálí, bývá docela vytrvalé. Jenomže letos a ostatně i loni tohle delší deštivé období dorazilo zhruba o měsíc dřív. Někteří klimatologové tvrdí, že s postupující klimatickou změnou, budeme muset i „Medarda“ posunout někam ke květnovým svátkům.
Poradí si Medard se suchem v Česku? Změna klimatu má vliv i na spolehlivou pranostiku
Medardovské počasí ovšem letos přišlo Středoevropanům jako záchrana před suchem na poslední chvíli: na přelomu dubna a května totiž klimatologové ohlásili, že současné sucho je nejhorší za 500 let. Od 19. století to můžou doložit konkrétním měřením, roky zpětně až do 16. století zrekonstruovali podle kronik, starých spisů, letokruhů stromů a dalších nepřímých záznamů.
Vývoj sucha (zdroj: ČT24)
Deštivé období, které začalo v květnu, zatím pokračuje dál. Déšť, přeháňky a bouřky totiž podle nejnovějších prognóz v pondělí neskončí. Měly by nás provázet i celým tímto týdnem:
Výhled na tento týden
Přitom už teď se dá říci, že v povrchové půdě se blýská na lepší časy. Řada míst v Česku už má normální zásoby vláhy v půdě. Do hloubky ovšem voda proniká pomaleji. Nicméně bílá místa na mapě z 31. května v hloubce 40-100 centimetrů ukazují už i vylepšení kolem Prahy, pod Šumavou, v Krkonoších i v Beskydech a jejich okolí.
Intenzita sucha
Intenzita sucha
Studny jsou ale v některých oblastech dál vyschlé. Další déšť proto nutně potřebujeme. Měl by ale přicházet v menších dávkách a s přestávkami, aby se voda mohla do země vsáknout. Při prudkých deštích voda zaplaví krajinu, někdy i sklepy a domy, a odtéká bez užitku řekami a potoky pryč. V ideálním případě průběžných pozvolných deštů bude voda pronikat do čím dál hlubších vrstev a postupně se obnoví i podzemní zdroje:
Voda ve vrtech
Například v Lipencích v mělkém vrtu (10 metrů do hloubky) se voda tento týden dostala na normální hladinu. Takových míst je ale zatím málo. Častěji to pod zemí vypadá jako v Zákolanech: vrt je hluboký 18 metrů a pořád má hladinu nízkou.
- A co vlastně spojovalo Medarda s deštěm? Podle legendy zastihla Medarda, když byl ještě dítě, bouře v přírodě. V tom se nad něj snesl obrovský orel a chránil ho svými křídly před deštěm. Proto se na něj lidé obraceli, aby je chránil proti deštivému počasí hlavně o senách.
Medardovskému počasí na začátku meteorologického léta se někdy nepřesně říká „evropský monzun“. Tohle sousloví ale někteří klimatologové neradi slyší. I když má ochlazení a deštivé počasí v Evropě, následující po teplém jaru, podobný princip vzniku jako monzuny, nedá se s opravdovým asijským monzunem kvantitativně srovnávat.
Medard
V Evropě je totiž deštivo, už když naprší 100 litrů vody na metr čtvereční za měsíc, ovšem třeba v Indii to můžou být tisíce. Kdo takové proudy vody valící se z nebe nezažil, může si to představit, jako když na něj někdo permanentně vylévá jeden kbelík vody za druhým.
Jak pršelo v květnu