Po šesti hodinách vedra smrt. Pro stovky milionů lidí bude Indie na konci století neobyvatelná

Extrémní horko zabíjí. Ukazuje se to při vlnách veder, které jsou zejména v oblastech Indie stále extrémnější. Při jedné z těchto vln se zvýšila úmrtnost o alarmujících 43 procent. Řada analýz varuje, že zvyšující se teploty budou mít na populace v indických městech drtivé dopady.

Pokud se bude množství skleníkových plynů v atmosféře zvyšovat podobně rychle jako v současnosti, stanou se některá místa na planetě pro člověka v podstatě neobyvatelnými. Nejvíce se tento Damoklův meč vznáší nad jižní Asií.

„Některá města se stanou neobyvatelnými – pokud vlády nezačnou tento fenomén detailně řešit a upozorňovat obyvatele, že existuje,“ uvedla pro New York Times Sujata Sauniková, která se tomuto tématu věnuje na Harvardově univerzitě a předtím pracovala pro indickou vládu. „Jedná se o velikou výzvu,“ dodává.

Její odhad potvrzuje i množství významných prací, jejichž autoři se pokusili předpovědět, jak se bude vyvíjet klima na indickém subkontinentu. Jedna z nich vznikla na Massachusetském technologickém institutu (MIT) a předpovídá, že na konci století přežije lidský organismus bez pomoci klimatizace v přímém kontaktu s indickým horkem maximálně šest hodin. Experti z MIT předpovídají, že v tom nejméně optimistickém scénáři bude takovými vedry postiženo 1,5 miliardy lidí. 

Tento problém je ve výše jmenovaných oblastech o to větší, že řada z nich dodnes řeší komplikace s nedostatkem vody, elektřiny a zeleně – to všechno jsou faktory, které pomáhají v přelidněných metropolích lidem s přežitím.

K téměř stejným výsledkům dospěli autoři práce, která vyšla na podzim roku 2017 v prestižním vědeckém časopise Science. „Pokud lidstvo nezačne řešit problematiku globálního oteplování, pak za několik desítek let zasáhnou části indického subkontinentu extrémní vedra, která mohou do několika hodin zabít i zdravé lidi,“ tvrdí.

Tři čtvrtiny indické populace, především v zemědělských oblastech kolem řek Indus a Ganga, mohou být podle této predikce koncem století vystaveny extrémním vedrům a vlhkosti, které představují obrovské nebezpečí.

Studie hodnotí dopady klimatických změn na smrtící kombinaci horka a vlhka, která se měří pomocí takzvané teploty vlhkého vzduchu (WBT). Pokud dosáhne hodnoty 35 WBT, nemůže se lidské tělo již ochlazovat pocením a i zdraví lidé sedící ve stínu zhruba do šesti hodin zemřou.

Výzkum ukázal, že nejzávažnější důsledky globálního oteplování mohou zasáhnout státy jako je Indie, Pákistán a Bangladéš, kde se emise uhlíku dále zvyšují s tím, jak se tyto země snaží dostat z chudoby další miliony lidí.

Teplota, která se nedá přežít

Pokud se s omezováním emisí nezačne, pak čtyři procenta populace zažijí mezi lety 2071 a 2100 alespoň jednou šestihodinovou vlnu veder s teplotou 35 WBT, což nemohou přežít.

Rozsáhlé oblasti jižní Asie pokrývající 75 procent populace by zažily alespoň jednu vlnu o teplotě 31 WBT, což je už nad úrovní, kterou americká národní meteorologická služba považuje za mimořádně nebezpečnou.

Tato rizika se přitom podstatně sníží, pokud lidstvo omezí škodlivé emise tak, jak navrhuje Pařížská klimatická dohoda. Pak by nebyly žádné vlny veder s teplotou 35 WBT.

Indie má strach. A ví proč

Že nejde o nějaké plané obavy, se Indie a další země v jejím okolí, už několikrát přesvědčily. První taková situace, kterou vědci podrobně popsali a analyzovali, zasáhla v květnu roku 2010 město Ahmadábád, pětimilionovou aglomeraci ve státě Gudžarát. Teploty tehdy vystoupaly na 48 stupňů Celsia ve stínu.

Když pak vědci sledovali, jaká byla v této době úmrtnost ve srovnání s předchozími lety, čísla je vyděsila: při vlně veder došlo ke zvýšení úmrtnosti o 43 procent. 

Oprávněnost těchto obav potvrdila letos na konci června také Světová banka. Její rozsáhlá 125stránková analýza ukazuje, že rostoucí teploty výrazně sníží životní standardy asi osmi set milionů lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 20 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 21 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 21 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...