Po šesti hodinách vedra smrt. Pro stovky milionů lidí bude Indie na konci století neobyvatelná

Extrémní horko zabíjí. Ukazuje se to při vlnách veder, které jsou zejména v oblastech Indie stále extrémnější. Při jedné z těchto vln se zvýšila úmrtnost o alarmujících 43 procent. Řada analýz varuje, že zvyšující se teploty budou mít na populace v indických městech drtivé dopady.

Pokud se bude množství skleníkových plynů v atmosféře zvyšovat podobně rychle jako v současnosti, stanou se některá místa na planetě pro člověka v podstatě neobyvatelnými. Nejvíce se tento Damoklův meč vznáší nad jižní Asií.

„Některá města se stanou neobyvatelnými – pokud vlády nezačnou tento fenomén detailně řešit a upozorňovat obyvatele, že existuje,“ uvedla pro New York Times Sujata Sauniková, která se tomuto tématu věnuje na Harvardově univerzitě a předtím pracovala pro indickou vládu. „Jedná se o velikou výzvu,“ dodává.

Její odhad potvrzuje i množství významných prací, jejichž autoři se pokusili předpovědět, jak se bude vyvíjet klima na indickém subkontinentu. Jedna z nich vznikla na Massachusetském technologickém institutu (MIT) a předpovídá, že na konci století přežije lidský organismus bez pomoci klimatizace v přímém kontaktu s indickým horkem maximálně šest hodin. Experti z MIT předpovídají, že v tom nejméně optimistickém scénáři bude takovými vedry postiženo 1,5 miliardy lidí. 

Tento problém je ve výše jmenovaných oblastech o to větší, že řada z nich dodnes řeší komplikace s nedostatkem vody, elektřiny a zeleně – to všechno jsou faktory, které pomáhají v přelidněných metropolích lidem s přežitím.

K téměř stejným výsledkům dospěli autoři práce, která vyšla na podzim roku 2017 v prestižním vědeckém časopise Science. „Pokud lidstvo nezačne řešit problematiku globálního oteplování, pak za několik desítek let zasáhnou části indického subkontinentu extrémní vedra, která mohou do několika hodin zabít i zdravé lidi,“ tvrdí.

Tři čtvrtiny indické populace, především v zemědělských oblastech kolem řek Indus a Ganga, mohou být podle této predikce koncem století vystaveny extrémním vedrům a vlhkosti, které představují obrovské nebezpečí.

Studie hodnotí dopady klimatických změn na smrtící kombinaci horka a vlhka, která se měří pomocí takzvané teploty vlhkého vzduchu (WBT). Pokud dosáhne hodnoty 35 WBT, nemůže se lidské tělo již ochlazovat pocením a i zdraví lidé sedící ve stínu zhruba do šesti hodin zemřou.

Výzkum ukázal, že nejzávažnější důsledky globálního oteplování mohou zasáhnout státy jako je Indie, Pákistán a Bangladéš, kde se emise uhlíku dále zvyšují s tím, jak se tyto země snaží dostat z chudoby další miliony lidí.

Teplota, která se nedá přežít

Pokud se s omezováním emisí nezačne, pak čtyři procenta populace zažijí mezi lety 2071 a 2100 alespoň jednou šestihodinovou vlnu veder s teplotou 35 WBT, což nemohou přežít.

Rozsáhlé oblasti jižní Asie pokrývající 75 procent populace by zažily alespoň jednu vlnu o teplotě 31 WBT, což je už nad úrovní, kterou americká národní meteorologická služba považuje za mimořádně nebezpečnou.

Tato rizika se přitom podstatně sníží, pokud lidstvo omezí škodlivé emise tak, jak navrhuje Pařížská klimatická dohoda. Pak by nebyly žádné vlny veder s teplotou 35 WBT.

Indie má strach. A ví proč

Že nejde o nějaké plané obavy, se Indie a další země v jejím okolí, už několikrát přesvědčily. První taková situace, kterou vědci podrobně popsali a analyzovali, zasáhla v květnu roku 2010 město Ahmadábád, pětimilionovou aglomeraci ve státě Gudžarát. Teploty tehdy vystoupaly na 48 stupňů Celsia ve stínu.

Když pak vědci sledovali, jaká byla v této době úmrtnost ve srovnání s předchozími lety, čísla je vyděsila: při vlně veder došlo ke zvýšení úmrtnosti o 43 procent. 

Oprávněnost těchto obav potvrdila letos na konci června také Světová banka. Její rozsáhlá 125stránková analýza ukazuje, že rostoucí teploty výrazně sníží životní standardy asi osmi set milionů lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 7 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 7 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 8 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 9 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.