Po šesti hodinách vedra smrt. Pro stovky milionů lidí bude Indie na konci století neobyvatelná

Extrémní horko zabíjí. Ukazuje se to při vlnách veder, které jsou zejména v oblastech Indie stále extrémnější. Při jedné z těchto vln se zvýšila úmrtnost o alarmujících 43 procent. Řada analýz varuje, že zvyšující se teploty budou mít na populace v indických městech drtivé dopady.

Pokud se bude množství skleníkových plynů v atmosféře zvyšovat podobně rychle jako v současnosti, stanou se některá místa na planetě pro člověka v podstatě neobyvatelnými. Nejvíce se tento Damoklův meč vznáší nad jižní Asií.

„Některá města se stanou neobyvatelnými – pokud vlády nezačnou tento fenomén detailně řešit a upozorňovat obyvatele, že existuje,“ uvedla pro New York Times Sujata Sauniková, která se tomuto tématu věnuje na Harvardově univerzitě a předtím pracovala pro indickou vládu. „Jedná se o velikou výzvu,“ dodává.

Její odhad potvrzuje i množství významných prací, jejichž autoři se pokusili předpovědět, jak se bude vyvíjet klima na indickém subkontinentu. Jedna z nich vznikla na Massachusetském technologickém institutu (MIT) a předpovídá, že na konci století přežije lidský organismus bez pomoci klimatizace v přímém kontaktu s indickým horkem maximálně šest hodin. Experti z MIT předpovídají, že v tom nejméně optimistickém scénáři bude takovými vedry postiženo 1,5 miliardy lidí. 

Tento problém je ve výše jmenovaných oblastech o to větší, že řada z nich dodnes řeší komplikace s nedostatkem vody, elektřiny a zeleně – to všechno jsou faktory, které pomáhají v přelidněných metropolích lidem s přežitím.

K téměř stejným výsledkům dospěli autoři práce, která vyšla na podzim roku 2017 v prestižním vědeckém časopise Science. „Pokud lidstvo nezačne řešit problematiku globálního oteplování, pak za několik desítek let zasáhnou části indického subkontinentu extrémní vedra, která mohou do několika hodin zabít i zdravé lidi,“ tvrdí.

Tři čtvrtiny indické populace, především v zemědělských oblastech kolem řek Indus a Ganga, mohou být podle této predikce koncem století vystaveny extrémním vedrům a vlhkosti, které představují obrovské nebezpečí.

Studie hodnotí dopady klimatických změn na smrtící kombinaci horka a vlhka, která se měří pomocí takzvané teploty vlhkého vzduchu (WBT). Pokud dosáhne hodnoty 35 WBT, nemůže se lidské tělo již ochlazovat pocením a i zdraví lidé sedící ve stínu zhruba do šesti hodin zemřou.

Výzkum ukázal, že nejzávažnější důsledky globálního oteplování mohou zasáhnout státy jako je Indie, Pákistán a Bangladéš, kde se emise uhlíku dále zvyšují s tím, jak se tyto země snaží dostat z chudoby další miliony lidí.

Teplota, která se nedá přežít

Pokud se s omezováním emisí nezačne, pak čtyři procenta populace zažijí mezi lety 2071 a 2100 alespoň jednou šestihodinovou vlnu veder s teplotou 35 WBT, což nemohou přežít.

Rozsáhlé oblasti jižní Asie pokrývající 75 procent populace by zažily alespoň jednu vlnu o teplotě 31 WBT, což je už nad úrovní, kterou americká národní meteorologická služba považuje za mimořádně nebezpečnou.

Tato rizika se přitom podstatně sníží, pokud lidstvo omezí škodlivé emise tak, jak navrhuje Pařížská klimatická dohoda. Pak by nebyly žádné vlny veder s teplotou 35 WBT.

Indie má strach. A ví proč

Že nejde o nějaké plané obavy, se Indie a další země v jejím okolí, už několikrát přesvědčily. První taková situace, kterou vědci podrobně popsali a analyzovali, zasáhla v květnu roku 2010 město Ahmadábád, pětimilionovou aglomeraci ve státě Gudžarát. Teploty tehdy vystoupaly na 48 stupňů Celsia ve stínu.

Když pak vědci sledovali, jaká byla v této době úmrtnost ve srovnání s předchozími lety, čísla je vyděsila: při vlně veder došlo ke zvýšení úmrtnosti o 43 procent. 

Oprávněnost těchto obav potvrdila letos na konci června také Světová banka. Její rozsáhlá 125stránková analýza ukazuje, že rostoucí teploty výrazně sníží životní standardy asi osmi set milionů lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...