Plazmový nástřik na lodě nebo úspornější roboti. Cenu Wernera von Siemense si rozdělilo 26 českých vědců

Cenu Wernera von Siemense za základní výzkum získal tým z Akademie věd ČR (AV ČR) za vyvinutí plazmového nástřiku, který zlepší vlastnosti ochranného materiálu aut a lodí. Ocenění za práci v oblasti technických a přírodovědných oborů si odneslo 26 mladých vědců, studentů a pedagogů. Přihlásilo se rekordních 645 soutěžících. Siemens mezi ty nejlepší rozdělí milion korun.

Skupina Radka Mušálka vyvinula vrstvy plazmového nástřiku, které mohou chránit například díly leteckých motorů, písty velkých zaoceánských lodí nebo kloubní náhrady. „Běžně se na materiál stříká ochranný prášek, náš tým používal suspenze z hodně malých částic,“ sdělila členka týmu Ksenia Illková, která získala ocenění za mimořádný výsledek žen ve vědě.

Za nejlepší absolventskou práci Průmyslu 4.0 byl oceněn Libor Bukata za studii optimalizace pohybů robotů, aby jejich práce vyžadovala méně energie. Bylo by jí tak možné ušetřit až 20 procent.

Nejlepším pedagogickým pracovníkem se stal Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, který vede Laboratoř kvantitativní histologie a rozvíjí vyučovací metodu histologie a embryologie. Je založena na kreslení výukových schémat stavby těla a vývoje člověka před narozením.

Ocenění za překonání překážek při studiu porota udělila studentu Ondřeji Machovi z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Mach trpí Robertsovým syndromem způsobujícím deformaci rukou i nohou a je upoután na elektrický invalidní vozík. „Ondřej dělá mnoho pro to, aby přicházeli další handicapovaní studenti a zapojovali se do studentského i vědeckého života,“ řekl člen poroty a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ceny Wernera von Siemense jsou udělovány od roku 1998 a od té doby bylo oceněno 369 vítězů. Formou finančních odměn bylo rozděleno 12 milionů korun. Soutěž pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří se podílejí na vyhodnocení nejlepších prací.

„Je neobvyklé v dnešní době udělovat cenu za základní výzkum. Běžně je oceňován jen aplikovaný, průmyslový výzkum nebo inovace. Pokud se ale nebudeme věnovat základnímu výzkumu, tak brzy nebudeme mít co aplikovat,“ upozornila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 4 mminutami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 21 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...