Plazmový nástřik na lodě nebo úspornější roboti. Cenu Wernera von Siemense si rozdělilo 26 českých vědců

Cenu Wernera von Siemense za základní výzkum získal tým z Akademie věd ČR (AV ČR) za vyvinutí plazmového nástřiku, který zlepší vlastnosti ochranného materiálu aut a lodí. Ocenění za práci v oblasti technických a přírodovědných oborů si odneslo 26 mladých vědců, studentů a pedagogů. Přihlásilo se rekordních 645 soutěžících. Siemens mezi ty nejlepší rozdělí milion korun.

Skupina Radka Mušálka vyvinula vrstvy plazmového nástřiku, které mohou chránit například díly leteckých motorů, písty velkých zaoceánských lodí nebo kloubní náhrady. „Běžně se na materiál stříká ochranný prášek, náš tým používal suspenze z hodně malých částic,“ sdělila členka týmu Ksenia Illková, která získala ocenění za mimořádný výsledek žen ve vědě.

Za nejlepší absolventskou práci Průmyslu 4.0 byl oceněn Libor Bukata za studii optimalizace pohybů robotů, aby jejich práce vyžadovala méně energie. Bylo by jí tak možné ušetřit až 20 procent.

Nejlepším pedagogickým pracovníkem se stal Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, který vede Laboratoř kvantitativní histologie a rozvíjí vyučovací metodu histologie a embryologie. Je založena na kreslení výukových schémat stavby těla a vývoje člověka před narozením.

Ocenění za překonání překážek při studiu porota udělila studentu Ondřeji Machovi z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Mach trpí Robertsovým syndromem způsobujícím deformaci rukou i nohou a je upoután na elektrický invalidní vozík. „Ondřej dělá mnoho pro to, aby přicházeli další handicapovaní studenti a zapojovali se do studentského i vědeckého života,“ řekl člen poroty a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ceny Wernera von Siemense jsou udělovány od roku 1998 a od té doby bylo oceněno 369 vítězů. Formou finančních odměn bylo rozděleno 12 milionů korun. Soutěž pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří se podílejí na vyhodnocení nejlepších prací.

„Je neobvyklé v dnešní době udělovat cenu za základní výzkum. Běžně je oceňován jen aplikovaný, průmyslový výzkum nebo inovace. Pokud se ale nebudeme věnovat základnímu výzkumu, tak brzy nebudeme mít co aplikovat,“ upozornila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...