Plazmový nástřik na lodě nebo úspornější roboti. Cenu Wernera von Siemense si rozdělilo 26 českých vědců

Cenu Wernera von Siemense za základní výzkum získal tým z Akademie věd ČR (AV ČR) za vyvinutí plazmového nástřiku, který zlepší vlastnosti ochranného materiálu aut a lodí. Ocenění za práci v oblasti technických a přírodovědných oborů si odneslo 26 mladých vědců, studentů a pedagogů. Přihlásilo se rekordních 645 soutěžících. Siemens mezi ty nejlepší rozdělí milion korun.

Skupina Radka Mušálka vyvinula vrstvy plazmového nástřiku, které mohou chránit například díly leteckých motorů, písty velkých zaoceánských lodí nebo kloubní náhrady. „Běžně se na materiál stříká ochranný prášek, náš tým používal suspenze z hodně malých částic,“ sdělila členka týmu Ksenia Illková, která získala ocenění za mimořádný výsledek žen ve vědě.

Za nejlepší absolventskou práci Průmyslu 4.0 byl oceněn Libor Bukata za studii optimalizace pohybů robotů, aby jejich práce vyžadovala méně energie. Bylo by jí tak možné ušetřit až 20 procent.

Nejlepším pedagogickým pracovníkem se stal Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, který vede Laboratoř kvantitativní histologie a rozvíjí vyučovací metodu histologie a embryologie. Je založena na kreslení výukových schémat stavby těla a vývoje člověka před narozením.

Ocenění za překonání překážek při studiu porota udělila studentu Ondřeji Machovi z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Mach trpí Robertsovým syndromem způsobujícím deformaci rukou i nohou a je upoután na elektrický invalidní vozík. „Ondřej dělá mnoho pro to, aby přicházeli další handicapovaní studenti a zapojovali se do studentského i vědeckého života,“ řekl člen poroty a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ceny Wernera von Siemense jsou udělovány od roku 1998 a od té doby bylo oceněno 369 vítězů. Formou finančních odměn bylo rozděleno 12 milionů korun. Soutěž pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří se podílejí na vyhodnocení nejlepších prací.

„Je neobvyklé v dnešní době udělovat cenu za základní výzkum. Běžně je oceňován jen aplikovaný, průmyslový výzkum nebo inovace. Pokud se ale nebudeme věnovat základnímu výzkumu, tak brzy nebudeme mít co aplikovat,“ upozornila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.