Plazmový nástřik na lodě nebo úspornější roboti. Cenu Wernera von Siemense si rozdělilo 26 českých vědců

Cenu Wernera von Siemense za základní výzkum získal tým z Akademie věd ČR (AV ČR) za vyvinutí plazmového nástřiku, který zlepší vlastnosti ochranného materiálu aut a lodí. Ocenění za práci v oblasti technických a přírodovědných oborů si odneslo 26 mladých vědců, studentů a pedagogů. Přihlásilo se rekordních 645 soutěžících. Siemens mezi ty nejlepší rozdělí milion korun.

Skupina Radka Mušálka vyvinula vrstvy plazmového nástřiku, které mohou chránit například díly leteckých motorů, písty velkých zaoceánských lodí nebo kloubní náhrady. „Běžně se na materiál stříká ochranný prášek, náš tým používal suspenze z hodně malých částic,“ sdělila členka týmu Ksenia Illková, která získala ocenění za mimořádný výsledek žen ve vědě.

Za nejlepší absolventskou práci Průmyslu 4.0 byl oceněn Libor Bukata za studii optimalizace pohybů robotů, aby jejich práce vyžadovala méně energie. Bylo by jí tak možné ušetřit až 20 procent.

Nejlepším pedagogickým pracovníkem se stal Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, který vede Laboratoř kvantitativní histologie a rozvíjí vyučovací metodu histologie a embryologie. Je založena na kreslení výukových schémat stavby těla a vývoje člověka před narozením.

Ocenění za překonání překážek při studiu porota udělila studentu Ondřeji Machovi z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Mach trpí Robertsovým syndromem způsobujícím deformaci rukou i nohou a je upoután na elektrický invalidní vozík. „Ondřej dělá mnoho pro to, aby přicházeli další handicapovaní studenti a zapojovali se do studentského i vědeckého života,“ řekl člen poroty a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ceny Wernera von Siemense jsou udělovány od roku 1998 a od té doby bylo oceněno 369 vítězů. Formou finančních odměn bylo rozděleno 12 milionů korun. Soutěž pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří se podílejí na vyhodnocení nejlepších prací.

„Je neobvyklé v dnešní době udělovat cenu za základní výzkum. Běžně je oceňován jen aplikovaný, průmyslový výzkum nebo inovace. Pokud se ale nebudeme věnovat základnímu výzkumu, tak brzy nebudeme mít co aplikovat,“ upozornila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 4 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 6 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 7 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 8 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
včera v 10:03
Načítání...