Planetární obrana dokázala včas najít asteroid, který by mohl ohrozit Zemi. Experiment zcela uspěl

Lidstvo by dokázalo včas odhalit asteroid, který by ohrozil Zemi. Ukázalo se to během experimentu, v němž vědci využili toho, že se jedna taková planetka k naší planetě opravdu přiblížila.

Asteroid Apophis astronomové objevili v roce 2004 a původně ho vyhodnotili jako planetku, u níž je značná pravděpodobnost, že v roce 2029 nebo později narazí do Země. Na základě dalších měření provedených během několika blízkých přiblížení jeho dráhu zpřesnili, a teď už vědí, že po dobu nejbližších nejméně sto let nepředstavuje žádné nebezpečí – současně ale mohl posloužit pro velice specifické cvičení.

Když se Apophis mezi prosincem 2020 a březnem 2021 naposled přiblížil Zemi, využili toho experti na planetární obranu, aby si natrénovali reakci na případné reálné nebezpečí z vesmíru. Aby bylo cvičení realističtější, Centrum pro malé planety (MPC) předstíralo, že jde o neznámý asteroid – a to tak, že jeho nové pozorování nespojovalo s jeho předchozími pozorováními.

Srovnání Apophisu s Ještědem a Žižkovskou věží
Zdroj: Wikimedia Commons

Naslepo, od začátku

Výsledky cvičení vyšly v odborném časopise The Planetary Science Journal na konci května.

Vše začalo 4. prosince 2020, kdy se planetka začala na obloze zjasňovat. Tehdy provedla sonda Catalina Sky Survey v Arizoně financovaná NASA první detekci a ohlásila její polohu na obloze do Minor Planet Center.

Protože pro účely tohoto cvičení neexistoval žádný předchozí záznam o Apophisu, byla planetka zaznamenána jako zcela nová. Následovaly další detekce ze systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) se sídlem na Havaji, který financuje NASA, a ze systému Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System).

Když se Apophis dostal do zorného pole mise NASA NEOWISE, MPC propojil svá pozorování s pozorováními provedenými pozemními přehlídkovými dalekohledy a ukázal pohyb planetky po obloze. Dne 23. prosince MPC oznámilo objev „nové“ blízkozemní planetky. Účastníci cvičení rychle shromáždili další měření k posouzení její dráhy a toho, zda by mohla narazit do Země. 

„Přestože jsme věděli, že ve skutečnosti Apophis v roce 2029 na Zemi nedopadne, začínali jsme od začátku – s pouhými několika dny astrometrických dat z průzkumných teleskopů – a existovaly velké nejistoty v dráze objektu, které teoreticky umožňovaly dopad v tomto roce,“ popsal situaci Davide Farnocchia, který vedl výpočty pro určení dráhy pro Centrum pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) JPL.

Během těsného přiblížení asteroidu v březnu 2021 použili astronomové JPL k jeho snímkování a přesnému měření rychlosti a vzdálenosti radar Goldstone Solar System Radar v Kalifornii. Tato pozorování v kombinaci s měřeními z jiných observatoří umožnila astronomům upřesnit dráhu a vyloučit pro účely cvičení dopad do roku 2029. A navíc potvrdili, že neexistuje možnost dopadu na nejbližších sto let.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlídač v kosmu

Zásadní data poskytla astronomům sonda NEOWISE, která obíhá vysoko nad zemskou atmosférou. Odeslala na Zemi výsledky pozorování Apophisu v infračerveném spektru, která by ze Země nebyla možná, protože vlhkost v zemské atmosféře pohlcuje světlo těchto vlnových délek.

„Nezávislá infračervená data získaná z vesmíru výrazně prospěla výsledkům tohoto cvičení,“ uvedli vědci. „NEOWISE byl schopen potvrdit znovuobjevení Apophisu a zároveň rychle shromáždit cenné informace, které mohly být využity při hodnocení planetární obrany, jako je jeho velikost, tvar a dokonce i informace o jeho složení a vlastnostech.“

Díky lepšímu pochopení velikosti asteroidu pak mohli zúčastnění vědci z Amesova výzkumného střediska NASA v Silicon Valley v Kalifornii také odhadnout energii dopadu, kterou by asteroid jako Apophis uvolnil. Mohli pak simulovat pás realistických míst dopadu na zemský povrch, který by v reálné situaci pomohl s případnou evakuací z těch nejvíce ohrožených míst.

„Vidět, jak se komunita planetární obrany během posledního těsného přiblížení Apophisu spojila, bylo úžasné,“ řekl Michael Kelley z oddělení planetární vědy NASA. „Dokonce i během pandemie, kdy bylo mnoho účastníků cvičení nuceno pracovat na dálku, jsme dokázali detekovat, sledovat a dozvědět se víc o potenciálním nebezpečí s velkou efektivitou. Cvičení bylo mimořádně úspěšné.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nedostatkem vody budou do konce století trpět stovky milionů lidí, tvrdí vědci

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.
před 15 hhodinami

Se změnou klimatu „zápasily“ už germánské kmeny. Studie popsala, jak úspěšně

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.
18. 7. 2025

Astronomové poprvé pozorovali vznik nové sluneční soustavy

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.
18. 7. 2025

Archeologové objevili v Albánii jezerní město staré osm tisíc let

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.
18. 7. 2025

Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
18. 7. 2025

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
17. 7. 2025

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
17. 7. 2025
Načítání...