Pijavky se vracejí. Příroda je potřebuje, zjišťují ve Skotsku

Pijavka lékařská je v přírodě jedním z nejméně oblíbených lovců. Krvežíznivá a vyzbrojená třemi silnými čelistmi hladově připlouvá k vysoké zvěři, dobytku i lidem, kteří se zatoulají do jejich rybníků. Nyní se tento malý dravec stal předmětem reintrodukčního programu, který má obnovit populaci druhu v lokalitě, odkud vymizel nebo kde byl vyhuben. Program realizují ochránci přírody v malé laboratoři hluboko ve Skotské vysočině, v parku pro volně žijící živočichy, který je známý především díky kočkám divokým a vlkům, napsal list The Guardian.

Vědci z charitativní organizace na ochranu přírody Buglife, zabývající se ochranou bezobratlých, a Královské zoologické společnosti Skotska (RZSS) odchytili 14 exemplářů pijavic v jednom z jezer poblíž Obanu na západním pobřeží Skotska, což je jedno z pouhých tří míst, kde pijavky lékařské ve Skotsku přežívají. Doufají, že se příští rok začnou rozmnožovat.

Pijavka lékařská, největší ze 17 druhů pijavic žijících ve Spojeném království, byla kdysi hojně rozšířena, dokud se lékaři koncem 17. století nezačali zajímat o její lékařské využití.

Krev sající „penicilin novověku“

Před nástupem moderní medicíny lékaři věřili, že pouštění krve pijavicemi může pomoci vyrovnat tělesné „šťávy“ a vyléčit nemoci a neduhy. Sbíraly se jich miliony a ve velkém se vyvážely do zámoří. Ženy byly posílány do vody s holýma nohama jako návnada a u některých z nich se poté údajně rozvinula anémie. Keramické dílny navrhovaly speciální nádoby s těsným víčkem na pijavice pro použití v nemocnicích a ordinacích.

Pijavka lékařská
Zdroj: Wikimedia Commons/utschera U

I když je lidé na počátku 20. století přestali používat v takovém množství, ztráta přirozeného prostředí vedla k tomu, že jejich populace na území Spojeného království téměř vyhynula. Potřebují mělké, teplejší rybníky a jezírka s proudící vegetací, dobrou populaci obojživelníků, kterými se živí, a kamenné břehy, na které kladou zámotky s vajíčky.

Odborní poradci britského zdravotního systému NHS znovu zavedli pijavice při operacích, protože jejich přirozené protisrážlivé látky pomáhají udržet krev v pohybu během operace. Používají středomořskou odrůdu Hirudo verbana, kterou chová dodavatel poblíž Swansea. Pijavky lékařské jsou kvůli své vzácnosti chráněny zákonem o ochraně přírody a krajiny, takže jejich sběr bez zvláštního povolení je nezákonný, což vylučuje jejich použití v lékařství.

Než před několika týdny našel třetí lokalitu poblíž zálivu Solway Firth, obával se Craig Macadam, šéf organizace Buglife, že ve Skotsku zbývají už jen dvě místa, kde se drží. Jedno bylo na hebridském ostrově Islay a druhé poblíž Obanu. V Anglii a Walesu žije asi 18 izolovaných populací, na které se rovněž zaměřují programy na jejich ochranu.

Macadam se při jejich lovu brodil vodou, přičemž měl na sobě brodicí kalhoty a nenechal si holé nohy. „Člověk si šplouchne a oni k němu připlují,“ řekl.

Pijavky lékařské takto reagují na svou kořist, jako jsou žáby a mloci, vodní ptáci, například lysky a slípky, vysoká zvěř či krávy, kteří se chodí k vodě napít. Vibrace ve vodě přitahují jejich zájem.

Příroda potřebuje parazity

Macadam se výzkumem tohoto druhu zabývá již pět let. „Pokud reintrodukujeme megafaunu, jako jsou vlci a rysi, měli bychom do přírody navrátit i jejich parazity,“ řekl. To je podle něj „nedílnou součástí“ obnovy a zachování zdravých ekosystémů.

Helen Taylorová, která vede projekt chovu RZSS v Highland Wildlife Park, uznává, že pijavice mají daleko k charismatickým symbolům skotského navracení druhů do přírody, jako jsou orli skalní, bobři nebo kočky divoké, které jsou v parku také chovány, aby časem mohly být znovu vypuštěny do přírody.

Pijavice, které nyní žijí v akváriích v nedotčené laboratoři v parku, jsou jedním ze čtyř bezobratlých živočichů, které zde RZSS chová.

Úkol chránit bezobratlé Taylorová přirovnává k udržování bezpečného letu. I když jejich přesná hodnota v místním ekosystému může být nejasná, jsou podobní nýtům v křídle letadla. Ztráta příliš mnoha nýtů nebo špatného nýtu může „způsobit pád letadla z oblohy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 6 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 8 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 12 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 19 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...