Pijavky se vracejí. Příroda je potřebuje, zjišťují ve Skotsku

Pijavka lékařská je v přírodě jedním z nejméně oblíbených lovců. Krvežíznivá a vyzbrojená třemi silnými čelistmi hladově připlouvá k vysoké zvěři, dobytku i lidem, kteří se zatoulají do jejich rybníků. Nyní se tento malý dravec stal předmětem reintrodukčního programu, který má obnovit populaci druhu v lokalitě, odkud vymizel nebo kde byl vyhuben. Program realizují ochránci přírody v malé laboratoři hluboko ve Skotské vysočině, v parku pro volně žijící živočichy, který je známý především díky kočkám divokým a vlkům, napsal list The Guardian.

Vědci z charitativní organizace na ochranu přírody Buglife, zabývající se ochranou bezobratlých, a Královské zoologické společnosti Skotska (RZSS) odchytili 14 exemplářů pijavic v jednom z jezer poblíž Obanu na západním pobřeží Skotska, což je jedno z pouhých tří míst, kde pijavky lékařské ve Skotsku přežívají. Doufají, že se příští rok začnou rozmnožovat.

Pijavka lékařská, největší ze 17 druhů pijavic žijících ve Spojeném království, byla kdysi hojně rozšířena, dokud se lékaři koncem 17. století nezačali zajímat o její lékařské využití.

Krev sající „penicilin novověku“

Před nástupem moderní medicíny lékaři věřili, že pouštění krve pijavicemi může pomoci vyrovnat tělesné „šťávy“ a vyléčit nemoci a neduhy. Sbíraly se jich miliony a ve velkém se vyvážely do zámoří. Ženy byly posílány do vody s holýma nohama jako návnada a u některých z nich se poté údajně rozvinula anémie. Keramické dílny navrhovaly speciální nádoby s těsným víčkem na pijavice pro použití v nemocnicích a ordinacích.

Pijavka lékařská
Zdroj: Wikimedia Commons/utschera U

I když je lidé na počátku 20. století přestali používat v takovém množství, ztráta přirozeného prostředí vedla k tomu, že jejich populace na území Spojeného království téměř vyhynula. Potřebují mělké, teplejší rybníky a jezírka s proudící vegetací, dobrou populaci obojživelníků, kterými se živí, a kamenné břehy, na které kladou zámotky s vajíčky.

Odborní poradci britského zdravotního systému NHS znovu zavedli pijavice při operacích, protože jejich přirozené protisrážlivé látky pomáhají udržet krev v pohybu během operace. Používají středomořskou odrůdu Hirudo verbana, kterou chová dodavatel poblíž Swansea. Pijavky lékařské jsou kvůli své vzácnosti chráněny zákonem o ochraně přírody a krajiny, takže jejich sběr bez zvláštního povolení je nezákonný, což vylučuje jejich použití v lékařství.

Než před několika týdny našel třetí lokalitu poblíž zálivu Solway Firth, obával se Craig Macadam, šéf organizace Buglife, že ve Skotsku zbývají už jen dvě místa, kde se drží. Jedno bylo na hebridském ostrově Islay a druhé poblíž Obanu. V Anglii a Walesu žije asi 18 izolovaných populací, na které se rovněž zaměřují programy na jejich ochranu.

Macadam se při jejich lovu brodil vodou, přičemž měl na sobě brodicí kalhoty a nenechal si holé nohy. „Člověk si šplouchne a oni k němu připlují,“ řekl.

Pijavky lékařské takto reagují na svou kořist, jako jsou žáby a mloci, vodní ptáci, například lysky a slípky, vysoká zvěř či krávy, kteří se chodí k vodě napít. Vibrace ve vodě přitahují jejich zájem.

Příroda potřebuje parazity

Macadam se výzkumem tohoto druhu zabývá již pět let. „Pokud reintrodukujeme megafaunu, jako jsou vlci a rysi, měli bychom do přírody navrátit i jejich parazity,“ řekl. To je podle něj „nedílnou součástí“ obnovy a zachování zdravých ekosystémů.

Helen Taylorová, která vede projekt chovu RZSS v Highland Wildlife Park, uznává, že pijavice mají daleko k charismatickým symbolům skotského navracení druhů do přírody, jako jsou orli skalní, bobři nebo kočky divoké, které jsou v parku také chovány, aby časem mohly být znovu vypuštěny do přírody.

Pijavice, které nyní žijí v akváriích v nedotčené laboratoři v parku, jsou jedním ze čtyř bezobratlých živočichů, které zde RZSS chová.

Úkol chránit bezobratlé Taylorová přirovnává k udržování bezpečného letu. I když jejich přesná hodnota v místním ekosystému může být nejasná, jsou podobní nýtům v křídle letadla. Ztráta příliš mnoha nýtů nebo špatného nýtu může „způsobit pád letadla z oblohy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 13 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 13 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 16 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.