Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.

Z analýzy Puncovního úřadu vyplynulo, že celková hmotnost ryzího zlata v nálezu je 5230,56 gramu, přičemž cena drahého kovu vztahující se ke dni nálezu činila 2237,50 koruny za gram zlata, uvedlo muzeum. Podle náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána (HLAS samospráv) se z hlediska odhadované hodnoty jedná o největší nález svého druhu v dějinách kraje. „Zároveň je to významný příspěvek k poznání našeho kulturního a historického dědictví,“ sdělil Štěpán.

Dvě nalezené schránky obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů. Ryzost nalezeného zlata po převzetí nálezu deklaroval i kurátor numismatické sbírky MVČ Vojtěch Brádle. „Nejistota panovala u ostatních nemincovních předmětů, kterých bylo analýze podrobeno celkem 34. Testy potvrdily, že zlaté jsou bezezbytku všechny. Jedná se o více kusů rozdílných cigaretových pouzder, dámské šperky, ale také o jednotlivosti, jako například o dvojdílný kapesní hřeben, pudřenku či dámskou plesovou taštičku,“ sdělila mluvčí MVČ Lucie Peterková.

O nálezném rozhodne krajský úřad. Odměna pro nálezce vychází ze zákona o státní památkové péči. „V případě drahých kovů se výše nálezného vypočítává podle ceny drahého kovu v době nálezu,“ uvedl mluvčí kraje Dan Lechmann.

Příběh jednoho pokladu

Dva turisté našli poklad v únoru 2025 v kamenném valu na úbočí kopce Zvičina. Původ není jasný, stejně jako se neví nic o původním vlastníkovi. „Majitelem mohl být člověk ohrožený nacistickým režimem, stejně jako osoba německého původu, která byla po válce deportována, nebo možná šlo o něco úplně jiného. Pro žádnou z těchto domněnek zatím neexistují jednoznačné důkazy. S jistotou můžeme říci pouze to, že poklad byl zakopán po roce 1921,“ sdělil Brádle.

Posun by mohlo podle něj přinést další zkoumání mincí se zahraničními badateli, kteří projevili zájem o studium pokladu kvůli ražbám, které lze spojovat s prostorem někdejší Jugoslávie.

Z hlediska podobných nálezů v Česku jde podle zástupců MVČ svým složením o velmi specifický soubor, protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé.

„Teď je naší ambicí zjistit více o jeho původu a rádi bychom ještě letos představili poklad veřejnosti formou výstavy,“ dodal ředitel muzea Petr Grulich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
před 1 hhodinou

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
před 1 hhodinou

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
před 19 hhodinami

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
před 21 hhodinami

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
včera v 11:17

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
včera v 10:56

Vědci obelstili buňky, aby účinněji hojily jizvy

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.
včera v 08:00

Šéf přední AI firmy varuje před enormními riziky AI

Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Amodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
28. 1. 2026
Načítání...