Pařez, který odmítl umřít. Nad vodou ho drží záchranná síť okolních stromů

Na Novém Zélandu se nachází pařez, který nedává vědcům spát. Zbytek damaroně jižní, za normálních okolností vysokého jehličnanu, trčí ze země na Severním ostrově Nového Zélandu. Měl by být dávno mrtvý, ale přesto přežívá. Z neznámých důvodů se o něj starají ostatní stromy: dodávají mu živiny i vodu pomocí propojeného kořenového systému.

Biologové už roky zkoumají, jestli skutečně existují a jak fungují podobné rostlinné sítě, které pomáhají rostlinám účinně sdílet zdroje. Jedním z důkazů byly podobné neumírající pařezy, jež se podařilo najít. Až doposud ale vědci nebyli schopní pozorovat ani prokázat výměnu živin.

Novozélandský pařez našli náhodou, když procházeli deštným pralesem v pohoří Waitakere. Vypadal živě, přestože mu chyběly větve i listí. Rozhodli se, že stojí za detailní prozkoumání a vrátili se k němu s citlivými přístroji. Pomocí nich měřili průtok tekutin kořeny jeho i okolních stromů; pracovali při tom s hypotézou, že damaroně v okolí mu pomáhají.

Kořenový záchranný systém

Výsledek jejich měření to potvrdil. Když vody v pařezu přibývalo, ve stejné době jí v okolních stromech ubývalo. A to může znamenat jediné: damaroně poskytují tekutinu a živiny. Přírodovědci to popsali v červencovém čísle odborného žurnálu i Science.

Tvrdí v něm, že pařez se pomocí kořenů propojil se stromy v jeho sousedství a tímto způsobem je schopen sdílet s nimi látky potřebné k přežití.

Stromy jsou toho schopné, to už věda ví delší dobu. Podobně provázané kořenové systémy má více než sto padesát druhů stromů. Ale až doposud nikdo netušil, že součástí tohoto systému mohou být i umírající stromy, které jsou svými silnějšími a zdravějšími sousedy udržovány při životě.

Pomáhají stromy umírajícím?

Biologové sice podrobně popsali, že tento fenomén funguje, nebyli ale schopní zatím odpovědět na základní otázku: proč zdravé stromy mrhají energií a živinami na záchranu umírajícího. Varují před „humanizováním“ stromů, tedy odpověďmi, které by naznačovaly u stromů nějakou formu soucitu nebo empatie – nic podobného rostliny neznají.

Ve výzkumu pařezu hodlají pokračovat. Zatím pracují s teorií, že kořeny se propojily již dříve, když byl strom ještě relativně zdravý a potřeboval jen pomoci. V zásobování sousední damaroně pokračují podle biologů zřejmě ze setrvačnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 10 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...