Pařez, který odmítl umřít. Nad vodou ho drží záchranná síť okolních stromů

Na Novém Zélandu se nachází pařez, který nedává vědcům spát. Zbytek damaroně jižní, za normálních okolností vysokého jehličnanu, trčí ze země na Severním ostrově Nového Zélandu. Měl by být dávno mrtvý, ale přesto přežívá. Z neznámých důvodů se o něj starají ostatní stromy: dodávají mu živiny i vodu pomocí propojeného kořenového systému.

Biologové už roky zkoumají, jestli skutečně existují a jak fungují podobné rostlinné sítě, které pomáhají rostlinám účinně sdílet zdroje. Jedním z důkazů byly podobné neumírající pařezy, jež se podařilo najít. Až doposud ale vědci nebyli schopní pozorovat ani prokázat výměnu živin.

Novozélandský pařez našli náhodou, když procházeli deštným pralesem v pohoří Waitakere. Vypadal živě, přestože mu chyběly větve i listí. Rozhodli se, že stojí za detailní prozkoumání a vrátili se k němu s citlivými přístroji. Pomocí nich měřili průtok tekutin kořeny jeho i okolních stromů; pracovali při tom s hypotézou, že damaroně v okolí mu pomáhají.

Kořenový záchranný systém

Výsledek jejich měření to potvrdil. Když vody v pařezu přibývalo, ve stejné době jí v okolních stromech ubývalo. A to může znamenat jediné: damaroně poskytují tekutinu a živiny. Přírodovědci to popsali v červencovém čísle odborného žurnálu i Science.

Tvrdí v něm, že pařez se pomocí kořenů propojil se stromy v jeho sousedství a tímto způsobem je schopen sdílet s nimi látky potřebné k přežití.

Stromy jsou toho schopné, to už věda ví delší dobu. Podobně provázané kořenové systémy má více než sto padesát druhů stromů. Ale až doposud nikdo netušil, že součástí tohoto systému mohou být i umírající stromy, které jsou svými silnějšími a zdravějšími sousedy udržovány při životě.

Pomáhají stromy umírajícím?

Biologové sice podrobně popsali, že tento fenomén funguje, nebyli ale schopní zatím odpovědět na základní otázku: proč zdravé stromy mrhají energií a živinami na záchranu umírajícího. Varují před „humanizováním“ stromů, tedy odpověďmi, které by naznačovaly u stromů nějakou formu soucitu nebo empatie – nic podobného rostliny neznají.

Ve výzkumu pařezu hodlají pokračovat. Zatím pracují s teorií, že kořeny se propojily již dříve, když byl strom ještě relativně zdravý a potřeboval jen pomoci. V zásobování sousední damaroně pokračují podle biologů zřejmě ze setrvačnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 10 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 12 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 13 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 15 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.