Pařez, který odmítl umřít. Nad vodou ho drží záchranná síť okolních stromů

Na Novém Zélandu se nachází pařez, který nedává vědcům spát. Zbytek damaroně jižní, za normálních okolností vysokého jehličnanu, trčí ze země na Severním ostrově Nového Zélandu. Měl by být dávno mrtvý, ale přesto přežívá. Z neznámých důvodů se o něj starají ostatní stromy: dodávají mu živiny i vodu pomocí propojeného kořenového systému.

Biologové už roky zkoumají, jestli skutečně existují a jak fungují podobné rostlinné sítě, které pomáhají rostlinám účinně sdílet zdroje. Jedním z důkazů byly podobné neumírající pařezy, jež se podařilo najít. Až doposud ale vědci nebyli schopní pozorovat ani prokázat výměnu živin.

Novozélandský pařez našli náhodou, když procházeli deštným pralesem v pohoří Waitakere. Vypadal živě, přestože mu chyběly větve i listí. Rozhodli se, že stojí za detailní prozkoumání a vrátili se k němu s citlivými přístroji. Pomocí nich měřili průtok tekutin kořeny jeho i okolních stromů; pracovali při tom s hypotézou, že damaroně v okolí mu pomáhají.

Kořenový záchranný systém

Výsledek jejich měření to potvrdil. Když vody v pařezu přibývalo, ve stejné době jí v okolních stromech ubývalo. A to může znamenat jediné: damaroně poskytují tekutinu a živiny. Přírodovědci to popsali v červencovém čísle odborného žurnálu i Science.

Tvrdí v něm, že pařez se pomocí kořenů propojil se stromy v jeho sousedství a tímto způsobem je schopen sdílet s nimi látky potřebné k přežití.

Stromy jsou toho schopné, to už věda ví delší dobu. Podobně provázané kořenové systémy má více než sto padesát druhů stromů. Ale až doposud nikdo netušil, že součástí tohoto systému mohou být i umírající stromy, které jsou svými silnějšími a zdravějšími sousedy udržovány při životě.

Pomáhají stromy umírajícím?

Biologové sice podrobně popsali, že tento fenomén funguje, nebyli ale schopní zatím odpovědět na základní otázku: proč zdravé stromy mrhají energií a živinami na záchranu umírajícího. Varují před „humanizováním“ stromů, tedy odpověďmi, které by naznačovaly u stromů nějakou formu soucitu nebo empatie – nic podobného rostliny neznají.

Ve výzkumu pařezu hodlají pokračovat. Zatím pracují s teorií, že kořeny se propojily již dříve, když byl strom ještě relativně zdravý a potřeboval jen pomoci. V zásobování sousední damaroně pokračují podle biologů zřejmě ze setrvačnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 5 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 9 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 11 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 11 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 13 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 15 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
včera v 16:29

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00
Načítání...