Listnaté stromy na kopcích, které se tyčí nad Vltavou, vypadají, jako by již přicházela zima. Listí je ale nezbavilo sychravé počasí, nýbrž bekyně velkohlavá. V Povltaví a Posázaví se v důsledku sucha a velmi teplého jara tento motýl, který se listím živí, přemnožil.
Stromy po suchém a teplém jaře trápí housenky bekyně. Přemnožily se a ve velkém žerou listí
Listí z mnoha stromů u Vltavy a Sázavy zmizelo v květnu a první polovině června. Příčinou jsou housenky bekyně velkohlavé, které listy okusují, přičemž zbytek, který nechají, spadne. Jde o takzvaný žír. Podle pracovníka Lesní ochranné služby Jana Lišky jsou v lesích „patrné příznaky silných žírů a holožírů“.
Při bližším pohledu na bezlisté stromy jsou patrné stovky malých housenek, které lezou po kůře a marně hledají další potravu. „Jsou odsouzeny k postupnému úhynu, protože nemají, kde by získaly potravu,“ přiblížil Jan Liška.
Nejhorší je situace na Petrově, ale holé stromy dosahují až k Vranému a Jarovu. Housenky se však pokoušejí dostat ještě dál. Není jasné, kde nakonec skončí.
Stromy trápí housenky bekyně. Přemnožily se a ve velkém žerou listí (zdroj: ČT24)
Podobná kalamita s bezlistými stromy se v Čechách naposledy vyskytla v roce 1993. Pohled do historie lesníky znepokojuje. Velké rozšíření housenek bekyně velkohlavé je totiž spíše estetickou záležitostí – listnáče se dokáží zregenerovat. Často ale po bekyni velkohlavé následuje i přemnožení bekyně mnišky, která napadá hlavně jehličnaté stromy. Ty jsou daleko zranitelnější.