Pardubičtí vědci představili novou metodu, jak rychle odhalit rakovinu slinivky

Nahrávám video
Události: Odhalení rakoviny slinivky z kapky krve
Zdroj: ČT24

Prestižní vědecký časopis Nature Communications zveřejnil studii o nové metodě diagnostiky rakoviny slinivky, kterou objevil tým analytického chemika Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Metoda dokáže odhalit nemoc už v počáteční fázi pomocí analýzy lipidů z pouhé kapky krve.

Skupina profesora Holčapka získala už v roce 2020 na tuto diagnostiku, kterou také ověřovali vědci na specializovaných pracovištích v Německu a v Singapuru, evropský patent. Na konci roku 2021 výzkumníka ocenil ministr školství Cenou za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti přírodních věd. Publikace v časopise Nature Communications je důkazem o úspěchu tohoto výzkumu.

„Už evropský patent byl pro nás velmi významným mezníkem, protože patentový úřad uznal náš výzkum za unikátní. Nynější publikace v časopise Nature Communications je pro mě jako pro vědce osobně nejcennější,“ uvedl Holčapek.

Celý výzkum týkající se analýzy lipidů odstartoval už v roce 2013 a pracuje na něm desetičlenný vědecký tým. Jeho součástí je i rakouská vědkyně Denise Wolrabová, která je první autorkou studie. „Mým cílem bylo úspěšně dokončit vývoj metody na screening rakoviny slinivky. Byla to několikaletá práce, která by bez podpory kolegů ve skupině nebyla možná,“ uvedla.

„Jsem nesmírně rád, že se mi podařilo vytvořit skupinu mladých lidí, které vědecká práce opravdu baví. Bez jejich mimořádného nasazení a pečlivosti při experimentální práci bychom se na tuto úroveň nikdy nedostali,“ dodal Holčapek.

Co bude s metodou dál

V dalších měsících se k výsledku práce pardubických vědců plánuje připojit česká firma FONS, která vlastní síť klinických laboratoří a pomůže s ověřením metody v klinické praxi. Spojení a vznik spin-off firmy umožní přiblížit výsledky výzkumu k běžnému využití.

 Před zavedením nové metody do praxe ji čekají klinické testy a řada ověřování. 

Proč právě rakovina slinivky

Včasná diagnostika je u rakovin slinivky břišní mimořádně důležitá. U většiny pacientů se ji totiž podaří diagnostikovat až v rozvinuté fázi, kdy je už nemoc v těle rozšířená, což znemožňuje úspěšnou léčbu. Kvůli tomu se jedná o nádor, který současná medicína stále ještě neumí pořádně léčit: více než pětadevadesát procent pacientů na nemoc umírá.

Karcinom slinivky je přitom třináctým nejčastějším zhoubným onemocněním, ve vyspělých zemích je průměrně čtvrtým nejčastějším nádorem, na který se umírá. Ze dvaceti pacientů s rakovinou slinivky do pěti let od data diagnózy devatenáct zemře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 19 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...