Parazit způsobující malárii mutuje. Získává schopnost odolat lékům pro děti a těhotné ženy

Malárie je nemoc, která ročně zabíjí přibližně 435 tisíc lidí, nejčastěji v rovníkové Africe. Vzhledem ke klimatickým změnám se ale šíří stále více i na sever. Nyní vědci popsali, že její původci, parazitičtí prvoci, procházejí mutacemi, které jim dávají schopnost odolávat lékům.

Malárie je nejnebezpečnější pro malé děti, právě je nejčastěji připravuje o život. V zemích, kde je tato nemoc nejvíce rozšířená, se proti ní používá lék Fansidar. Tento přípravek kombinuje dvě účinné látky, sulfadoxin a pyrimethamin – jeho užívání brání tomu, aby nemoc propukla.

K léčbě malárie se obvykle používá spolu s dalšími antimalarickými léky, nejčastěji právě u dětí a těhotných žen. Nová studie vydaná v odborném časopise PLOS Genetics ukázala, že právě tento přípravek přestává zabírat.

Vědci zjistili, že se u parazitů, kterým se česky říká zimnička tropická (latinsky Plasmodium falciparum), vyvinuly mutace dvou genů, které jim pomáhají odolávat výše popsanému léku. Teď se objevila mutace v dalším, již třetím genu – a také ona je spojená s vyšší odolností proti Fansidaru.

Autoři práce chtěli zjistit, jak je tato mutace rozšířená, proto analyzovali genom z více než čtyř tisícovek krevních vzorků odebraných ve 29 zemích světa, kde se malárie vyskytuje. Zjistili, že mutace tohoto genu má nejméně deset podob a že se objevuje asi ve čtvrtině vzorků z jihovýchodní Asie a ve třetině těch z Afriky. Domnívají se, že z těchto údajů vyplývá rychlé šíření této mutace a že to zatím bylo výrazně podceněné.

Je to podle nich znepokojující, protože tato mutace může vést k evoluci dalších kmenů, které budou ještě odolnější než ty stávající. A v důsledku toho by se mohl stát přípravek, který brání vzniku malárie u velmi zranitelných skupin, méně a méně účinným.

Tento výzkum je ale také užitečný v praktické rovině. Díky němu mohou lékaři lépe sledovat, kde jsou odolné mutace rozšířené a nasazovat na různých místech planety různé léky tak, aby tam byly maximálně účinné.

Kde se vzala malárie

Malárií existuje několik druhů, podle parazita, který ji přenáší. Tou nejvíce nebezpečnou je právě nemoc způsobovaná prvokem Plasmodium falciparum, který postihuje výlučně jen člověka. Do lidské krve se dostává po kousnutí komárem rodu Anopheles.

3 minuty
Horizont ČT24: Malárie se na člověka přenesla náhodou
Zdroj: ČT24

Tato nemoc je velmi stará, existuje možná už od druhohor. Vědci se domnívají, že forma, která napadá člověka, se objevila poprvé přibližně před 50 tisíci lety.

Výzkumníci se domnívají, že před 40 tisíci až 60 tisíci lety se nakazila nějaká gorila dvěma druhy parazita zimničky naráz a ty zmutovaly a předaly si mezi sebou některé genetické informace. Právě tehdy získal Plasmodium falciparum důležitý gen rh5, který mu dal schopnost nakazit člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 5 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 8 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...