Parazit způsobující malárii mutuje. Získává schopnost odolat lékům pro děti a těhotné ženy

Malárie je nemoc, která ročně zabíjí přibližně 435 tisíc lidí, nejčastěji v rovníkové Africe. Vzhledem ke klimatickým změnám se ale šíří stále více i na sever. Nyní vědci popsali, že její původci, parazitičtí prvoci, procházejí mutacemi, které jim dávají schopnost odolávat lékům.

Malárie je nejnebezpečnější pro malé děti, právě je nejčastěji připravuje o život. V zemích, kde je tato nemoc nejvíce rozšířená, se proti ní používá lék Fansidar. Tento přípravek kombinuje dvě účinné látky, sulfadoxin a pyrimethamin – jeho užívání brání tomu, aby nemoc propukla.

K léčbě malárie se obvykle používá spolu s dalšími antimalarickými léky, nejčastěji právě u dětí a těhotných žen. Nová studie vydaná v odborném časopise PLOS Genetics ukázala, že právě tento přípravek přestává zabírat.

Vědci zjistili, že se u parazitů, kterým se česky říká zimnička tropická (latinsky Plasmodium falciparum), vyvinuly mutace dvou genů, které jim pomáhají odolávat výše popsanému léku. Teď se objevila mutace v dalším, již třetím genu – a také ona je spojená s vyšší odolností proti Fansidaru.

Autoři práce chtěli zjistit, jak je tato mutace rozšířená, proto analyzovali genom z více než čtyř tisícovek krevních vzorků odebraných ve 29 zemích světa, kde se malárie vyskytuje. Zjistili, že mutace tohoto genu má nejméně deset podob a že se objevuje asi ve čtvrtině vzorků z jihovýchodní Asie a ve třetině těch z Afriky. Domnívají se, že z těchto údajů vyplývá rychlé šíření této mutace a že to zatím bylo výrazně podceněné.

Je to podle nich znepokojující, protože tato mutace může vést k evoluci dalších kmenů, které budou ještě odolnější než ty stávající. A v důsledku toho by se mohl stát přípravek, který brání vzniku malárie u velmi zranitelných skupin, méně a méně účinným.

Tento výzkum je ale také užitečný v praktické rovině. Díky němu mohou lékaři lépe sledovat, kde jsou odolné mutace rozšířené a nasazovat na různých místech planety různé léky tak, aby tam byly maximálně účinné.

Kde se vzala malárie

Malárií existuje několik druhů, podle parazita, který ji přenáší. Tou nejvíce nebezpečnou je právě nemoc způsobovaná prvokem Plasmodium falciparum, který postihuje výlučně jen člověka. Do lidské krve se dostává po kousnutí komárem rodu Anopheles.

Nahrávám video

Tato nemoc je velmi stará, existuje možná už od druhohor. Vědci se domnívají, že forma, která napadá člověka, se objevila poprvé přibližně před 50 tisíci lety.

Výzkumníci se domnívají, že před 40 tisíci až 60 tisíci lety se nakazila nějaká gorila dvěma druhy parazita zimničky naráz a ty zmutovaly a předaly si mezi sebou některé genetické informace. Právě tehdy získal Plasmodium falciparum důležitý gen rh5, který mu dal schopnost nakazit člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 1 hhodinou

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 1 hhodinou

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 22 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...