Olomoučtí vědci vyvinuli účinné protinádorové sloučeniny s tantalem. Chrání si je patentem

Výrazně zlepšit léčbu nádorových onemocnění by v budoucnu mohly látky s obsahem tantalu, které vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Sloučeniny s tímto přechodným kovem vykazují výraznou protinádorovou účinnost a zároveň nízkou toxicitu vůči zdravým buňkám. Vynález olomouckých vědců už chrání národní patent.

Vedoucí výzkumné skupiny RCPTM Zdeněk Trávníček sdělil, že tantal je ve zdravotnictví používán jako součást speciálních slitin například pro výrobu chirurgických implantátů či nástrojů. Vědci z jeho výzkumné skupiny ale tantal využili při vývoji tzv. organokovových sloučenin, které mají výraznou protinádorovou účinnost vůči skupině čtyř lidských nádorových linií.

„Výsledky těchto studií na buněčných modelech podpořily následné testy toxicity na laboratorních zvířatech. Potvrzují vysokou protinádorovou aktivitu těchto látek a jejich zanedbatelnou toxicitu vůči zdravým buňkám, což představuje v praxi často nevídaný potenciál pro praktickou aplikaci,“ uvedl Trávníček.

Velký potenciál, dlouhý výzkum

Protinádorovou aktivitu komplexů tantalu výzkumníci ověřili na nádorových liniích lidského osteosarkomu, což je nádorové onemocnění kostí, i na rakovině tlustého střeva a konečníku a karcinomu vaječníků. „Je však třeba zdůraznit, že i přes velmi pozitivní prvotní výsledky zkoumání ještě povede poměrně časově dlouhá cesta k případnému reálnému využití těchto látek jako léčiv. Látky musejí projít náročnou procedurou preklinického i klinického hodnocení,“ upozornil Zdeněk Dvořák, který se na výzkumu podílel.

Po tantalu sáhli olomoučtí vědci při přípravě sloučenin s protinádorovým účinkem poprvé. V minulosti vyvíjeli látky například na bázi platiny či zlata. Nyní odborníci na celém světě podle Trávníčka upírají velkou pozornost také ke dvěma těžkým platinovým kovům, a to osmiu a iridiu, a dosahují s nimi poměrně dobrých výsledků. „Řekli jsme si, že sloučeniny tantalu by mohly fungovat obdobně, a ono to vyšlo. Štěstí přeje připraveným,“ podotkl Trávníček.

Vynález chráněný patentem

Nově vyvinuté látky chrání národní patent. „Národní patentový úřad při rozhodování posuzoval nejen novost a originalitu vynálezu, ale i možnou průmyslovou aplikovatelnost navržených sloučenin. Na udělený patent navazuje publikace stejného výzkumného týmu zveřejněná v prestižním chemickém časopise Chemical Communications, ve kterém byla publikována pilotní studie řešící tuto problematiku,“ řekl člen výzkumného týmu Pavel Štarha.

Univerzita Palackého získala díky vědeckým výsledkům Trávníčkova týmu v uplynulých deseti letech 15 národních patentů a dva evropské patenty, které poskytují právní ochranu pro případné využití biologicky aktivních komplexních sloučenin jako možných léčiv závažných nádorových nebo zánětlivých onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.