Vysoké tresty vězení uložil britský soud dvěma amatérským hledačům pokladů. Layton Davies a George Powell objevili v roce 2015 ve střední Anglii pomocí detektorů kovu šperky a mince z doby, kdy Anglosasové bojovali s Vikingy. Nálezci ale objev zatajili a rozhodli se jej zpeněžit. Powella kvůli tomu poslal soud na deset a Daviese na 8,5 roku za mříže. Potrestáni byli také dva překupníci.
Na poli ve střední Anglii našla dvojice mužů předměty staré 1100 let. Součástí pokladu byly zlaté šperky včetně masivního prstenu, náramku ve tvaru hada a také drobné křišťálové koule zachycené zlatými řetízky, která sloužila zřejmě jako přívěšek. Ta je ze všech artefaktů nejstarší – pochází zřejmě z 5. až 6. století našeho letopočtu. Kromě šperků obsahoval poklad také přibližně tři sta stříbrných mincí.
Nález ale nenahlásili úřadům, jak jim ukládá zákon, ale rozhodli se jej rozprodat. Zatím se ale policii podařilo zajistit jen 31 mincí a několik šperků.
Podle odborníků měly zlaté a stříbrné šperky a mince hodnotu mezi třemi a dvanácti miliony liber (89 až 356 milionů korun). Historická hodnota pokladu je podle nich ale nevyčíslitelná. Nález totiž mohl podat svědectví o nepříliš dobře prozkoumaném období, kdy Anglosasové bojovali s Vikingy o nadvládu nad Anglií.
Poklad Vikingů
Oba muži se na pátrání pečlivě připravili, vybrali si oblast severně od Leominsteru, lokalitu s mnoha místními jmény souvisejícími s králi, například Kings Hall Hill. Věřili, že v této oblasti narazí na snadno zpeněžitelné nálezy – netušili ale, jak drahý poklad objeví.
Patrně se jednalo o kořist patřící vikinskému válečníkovi, který ustoupil do anglosaského království Mercie poté, co byli vikingové poraženi králem Alfredem Velikým roku 878.
- Mercie byla jedním ze sedmi anglosaských království. Rozkládala se v údolí řeky Trent a jejich přítoků, v současnosti je tato oblast označována jako Midlands. Jméno království pochází z latinského překladu staroanglického Mierce, znamenajícího lidé z pohraničí.
Britské zákony jsou k nálezcům štědré
Soud vyčetl Daviesovi a Powellovi, že neokradli jen majitele pozemku, na kterém se poklad našel, ale i britskou veřejnost. Nález totiž podle něj patřil celému národu. Soudce Nicholas Cartwright připomněl, že britské zákony jsou štědré a nálezcům pokladů přiznávají odměnu ve výši třetiny až poloviny tržní hodnoty nalezených předmětů.
„Každý jste si mohl přijít na nejméně půl milionu liber,“ řekl soudce odsouzeným. „Chtěli jste ale víc,“ dodal před vynesením vysokých trestů.
