Očkování proti lymské borelióze na dosah. Čeští vědci úspěšně otestovali novou látku

7 minut
Události: Očkování proti borelióze na dosah
Zdroj: ČT24

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky (AV ČR) úspěšně otestovali látku, ze které by se mohla vyrábět vakcína proti lymské borelióze. Nemoc, kterou způsobují bakterie rodu borelia, přenášejí klíšťata. Přípravek vykazuje proti boreliím stoprocentní účinnost. Výsledky byly publikovány na začátku května v odborném časopisu NPJ Vaccines (Nature Partner Journals).

Přípravek vyvinul americký farmaceutický koncern Sanofi a pro jeho otestování na evropském klíštěti si vybral české vědce z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Nová očkovací látka navazuje na dřívější americkou vakcínu.

„První vakcína na lymskou boreliózu byla založena na povrchovém proteinu borelií v klíštěti, označovaném OspA. Byla to jednoduchá molekula, která měla řadu vedlejších účinků, zabírala jen na jeden druh borelie a byla použitelná jen v Americe, kde se tento druh borelie v klíšťatech vyskytuje,“ uvedl parazitolog Radek Šíma z Biologického centra AV ČR.

V  současnosti je však známo 21 druhů těchto bakterií, které mají  různé povrchové proteiny. Farmaceutická firma proto vylepšila strukturu očkovací látky – bylo vytvořeno jádro molekuly, na které jsou navázané různé povrchové proteiny OspA.

„Tato nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si proti ní protilátky. Je to vakcína proti přenosu borelií, zafunguje velmi brzy, hned když borelie přecházejí z klíštěte do člověka,“ říká Radek Šíma a doplňuje, že při přenosu do těla se bakterie množí a dostávají se do nejrůznějších orgánů.

Imunitní systém, který je vytrénovaný očkovací látkou, okamžitě rozpozná borelie v těle a zlikviduje je. „Navíc zásadní inovace vakcíny spočívá v tom, že cílí na všechny druhy borelií,“ dodává parazitolog.

8 minut
Vědci z Českých Budějovic vyzkoušeli novou vakcínu proti borelióze
Zdroj: ČT24

Vědci látku otestovali na myších

Analýza českobudějovických parazitologů prokázala stoprocentní účinnost očkovací látky na evropském klíštěti (Ixodes ricinus). Vědci látku testovali na myších, teď bude záležet na Sanofi, zda investuje do klinické studie a rozhodne se vakcínu připravit pro trh.

Lymská borelióza je infekční onemocnění, jejímž prvním příznakem je červená skvrna s blednoucím středem v okolí přisátí klíštěte. Může se projevovat také horečkou, bolestí svalů či únavou. Tyto příznaky, připomínající chřipku, se však nemusejí objevovat ve všech případech. 

Onemocnění, které není přenosné z člověka na člověka, se léčí antibiotiky. Pokud zůstává neléčeno, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Na rozdíl od druhé významné nemoci přenášené klíšťaty, klíšťové encefalitidy, se proti lymské borelióze zatím nelze nechat očkovat. 

Borelióza
Zdroj: ČT24

Státní zdravotní ústav (SZÚ) v Česku ročně eviduje přibližně čtyři tisíce případů této nemoci, je tedy pětkrát častější než klíšťová encefalitida. Spirálovitou bakterii přenáší zhruba desetina českých klíšťat. Jedinou preventivní obranou zatím zůstává repelent.

Výzkumu vakcíny se věnují vědci v Olomouci nebo Ivanovicích, zatím ale jejich bádání nedospělo k výrobě očkovací látky. „To bude běh na dlouhou trať, poněvadž jak víme, tak po ověřovacích experimentech bude vyžadovat rovněž klinické studie na laboratorních zvířatech,“ popisuje ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 12 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...