Oceány budou plné chapadel. Klimatická změna prospěje sépiím a olihním

Klimatické změny se již nyní projevují na mnoha místech oceánů, zatím je nejvíc viditelnou změnou umírání korálových útesů, které špatně snáší teplejší vodu. V budoucnu ale změn přibude, přírodovědci tedy řeší, jaký to bude mít dopad, už jen proto, že z oceánů lidstvo získává významnou část potravy.

Nejnovější výzkum mořských biologů studoval dopady různých scénářů globální změny klimatu na hlavonožce. Vědci se doposud domnívali, že tyto dopady budou negativní – zejména okyselování oceánů by mělo těmto tvorům škodit.

Když ale přírodovědci studovali v akváriích dva druhy hlavonožců, sépiovku Idiosepius notoides a oliheň Sepioteuthis lessoniana, ukázal se přesný opak. Vědci živočichům v nádržích simulovali podmínky, které by mohly v oceánech panovat ke konci století, pokud se bude svět dále měnit podle scénářů predikovaných Mezivládním panelem pro změny klimatu.

Před začátkem průmyslové revoluce byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 280 ppm (částic na milion), v současnosti překročila 400 ppm a na konci století se může pohybovat kolem 900 ppm. Takové podmínky na Zemi nebyly miliony let, nikdy za dobu, co existoval druh Homo sapiens. A to bude mít vliv na vyšší kyselost oceánů oproti současnosti.

„Zjistili jsme, že oba druhy těchto tropických hlavonožců nejsou nijak postižené ani poté, co jsme jim simulovali nejvyšší možnou úroveň, kterou predikce uvažují,“ uvedl profesor Blake Spady z Univerzity Jamese Cooka, který výzkum vedl.

Planeta hlavonožců

Podle tohoto biologa bude dopad klimatických změn na hlavonožce dokonce ještě pozitivnější, než tato práce naznačuje. Velké množství zvířecích druhů totiž bude mít podle dosavadních poznatků výrazně horší adaptaci na podmínky klimatických změn, takže olihním a sépiovkám zmizí nebezpeční predátoři, kteří doposud jejich populace ohrožovali.

„Myslíme si, že hlavonožci mají větší kapacitu adaptovat se na environmentální změny díky jejich krátké době života, rychlému růstu, početné populaci i schopnosti rychle se rozmnožovat,“ vypočítal profesor Spady další argumenty, proč mají před sebou tito tvorové pozitivní budoucnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 13 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 14 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 19 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 20 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.