Oceány budou plné chapadel. Klimatická změna prospěje sépiím a olihním

Klimatické změny se již nyní projevují na mnoha místech oceánů, zatím je nejvíc viditelnou změnou umírání korálových útesů, které špatně snáší teplejší vodu. V budoucnu ale změn přibude, přírodovědci tedy řeší, jaký to bude mít dopad, už jen proto, že z oceánů lidstvo získává významnou část potravy.

Nejnovější výzkum mořských biologů studoval dopady různých scénářů globální změny klimatu na hlavonožce. Vědci se doposud domnívali, že tyto dopady budou negativní – zejména okyselování oceánů by mělo těmto tvorům škodit.

Když ale přírodovědci studovali v akváriích dva druhy hlavonožců, sépiovku Idiosepius notoides a oliheň Sepioteuthis lessoniana, ukázal se přesný opak. Vědci živočichům v nádržích simulovali podmínky, které by mohly v oceánech panovat ke konci století, pokud se bude svět dále měnit podle scénářů predikovaných Mezivládním panelem pro změny klimatu.

Před začátkem průmyslové revoluce byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 280 ppm (částic na milion), v současnosti překročila 400 ppm a na konci století se může pohybovat kolem 900 ppm. Takové podmínky na Zemi nebyly miliony let, nikdy za dobu, co existoval druh Homo sapiens. A to bude mít vliv na vyšší kyselost oceánů oproti současnosti.

„Zjistili jsme, že oba druhy těchto tropických hlavonožců nejsou nijak postižené ani poté, co jsme jim simulovali nejvyšší možnou úroveň, kterou predikce uvažují,“ uvedl profesor Blake Spady z Univerzity Jamese Cooka, který výzkum vedl.

Planeta hlavonožců

Podle tohoto biologa bude dopad klimatických změn na hlavonožce dokonce ještě pozitivnější, než tato práce naznačuje. Velké množství zvířecích druhů totiž bude mít podle dosavadních poznatků výrazně horší adaptaci na podmínky klimatických změn, takže olihním a sépiovkám zmizí nebezpeční predátoři, kteří doposud jejich populace ohrožovali.

„Myslíme si, že hlavonožci mají větší kapacitu adaptovat se na environmentální změny díky jejich krátké době života, rychlému růstu, početné populaci i schopnosti rychle se rozmnožovat,“ vypočítal profesor Spady další argumenty, proč mají před sebou tito tvorové pozitivní budoucnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...