Oceány budou plné chapadel. Klimatická změna prospěje sépiím a olihním

Klimatické změny se již nyní projevují na mnoha místech oceánů, zatím je nejvíc viditelnou změnou umírání korálových útesů, které špatně snáší teplejší vodu. V budoucnu ale změn přibude, přírodovědci tedy řeší, jaký to bude mít dopad, už jen proto, že z oceánů lidstvo získává významnou část potravy.

Nejnovější výzkum mořských biologů studoval dopady různých scénářů globální změny klimatu na hlavonožce. Vědci se doposud domnívali, že tyto dopady budou negativní – zejména okyselování oceánů by mělo těmto tvorům škodit.

Když ale přírodovědci studovali v akváriích dva druhy hlavonožců, sépiovku Idiosepius notoides a oliheň Sepioteuthis lessoniana, ukázal se přesný opak. Vědci živočichům v nádržích simulovali podmínky, které by mohly v oceánech panovat ke konci století, pokud se bude svět dále měnit podle scénářů predikovaných Mezivládním panelem pro změny klimatu.

Před začátkem průmyslové revoluce byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 280 ppm (částic na milion), v současnosti překročila 400 ppm a na konci století se může pohybovat kolem 900 ppm. Takové podmínky na Zemi nebyly miliony let, nikdy za dobu, co existoval druh Homo sapiens. A to bude mít vliv na vyšší kyselost oceánů oproti současnosti.

„Zjistili jsme, že oba druhy těchto tropických hlavonožců nejsou nijak postižené ani poté, co jsme jim simulovali nejvyšší možnou úroveň, kterou predikce uvažují,“ uvedl profesor Blake Spady z Univerzity Jamese Cooka, který výzkum vedl.

Planeta hlavonožců

Podle tohoto biologa bude dopad klimatických změn na hlavonožce dokonce ještě pozitivnější, než tato práce naznačuje. Velké množství zvířecích druhů totiž bude mít podle dosavadních poznatků výrazně horší adaptaci na podmínky klimatických změn, takže olihním a sépiovkám zmizí nebezpeční predátoři, kteří doposud jejich populace ohrožovali.

„Myslíme si, že hlavonožci mají větší kapacitu adaptovat se na environmentální změny díky jejich krátké době života, rychlému růstu, početné populaci i schopnosti rychle se rozmnožovat,“ vypočítal profesor Spady další argumenty, proč mají před sebou tito tvorové pozitivní budoucnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.