Obrazem: Český fotograf pořídil snímky stavby největšího dalekohledu světa

Na vrcholu hory Cerro Armazones v Chile už od roku 2014 probíhají přípravy na stavbu největšího dalekohledu světa. Tím bude Extremely Large Telescope neboli Extrémně velký dalekohled, známý také pod zkratkou ELT, s průměrem zrcadla přes 39 metrů. Na místě fotil český astronom Petr Horálek.

Budova s obří kopulí bude mít průměr 86 metrů a výšku 74 metrů – tedy více než dvě třetiny výšky ještědského vysílače. Přístroj by měl být uveden do provozu za 6 let, v roce 2025. Dalekohled budou moci využívat i čeští vědci.

Ještědská rozhledna a ELT - srovnání velikostí
Zdroj: ESO

V tuto chvíli na vrcholu Cerro Armazones probíhají náročně dělnické práce, kvůli nimž je přístup na místo omezen – povolení získávají pouze na vyžádání fotografické a oficiální politické či mediální delegace, veřejnosti je přístup zcela zakázán.

Jedním z mála oficiálních fotografů, kteří měli příležitost se tam dostat, byl oficiální fotovyslanec Evropské jižní observatoře, český astronom Petr Horálek.

Jeho noční snímky ukazují unikátní pozorovací podmínky tohoto místa, protože Cerro Armazones leží daleko od zdrojů světelného znečištění. Nachází se v pouštní oblasti ve výšce 3046 metrů nad mořem, kde se očekává více než 320 jasných nocí v roce.

Fotografie vznikly už v červenci, ale vyžádaly si spoustu další úprav. „Práce na některých snímcích trvaly týdny, takže až nyní je mohu poskytnout. Evropská jižní observatoř ještě všechny mnou dodané snímky nepublikovala, nicméně jako fotovyslanec jsem za svou členskou zemi získal exkluzivní povolení tyto snímky již šířit,“ uvedl Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...