Obrazem: Český fotograf pořídil snímky stavby největšího dalekohledu světa

Na vrcholu hory Cerro Armazones v Chile už od roku 2014 probíhají přípravy na stavbu největšího dalekohledu světa. Tím bude Extremely Large Telescope neboli Extrémně velký dalekohled, známý také pod zkratkou ELT, s průměrem zrcadla přes 39 metrů. Na místě fotil český astronom Petr Horálek.

Budova s obří kopulí bude mít průměr 86 metrů a výšku 74 metrů – tedy více než dvě třetiny výšky ještědského vysílače. Přístroj by měl být uveden do provozu za 6 let, v roce 2025. Dalekohled budou moci využívat i čeští vědci.

Ještědská rozhledna a ELT - srovnání velikostí
Zdroj: ESO

V tuto chvíli na vrcholu Cerro Armazones probíhají náročně dělnické práce, kvůli nimž je přístup na místo omezen – povolení získávají pouze na vyžádání fotografické a oficiální politické či mediální delegace, veřejnosti je přístup zcela zakázán.

Jedním z mála oficiálních fotografů, kteří měli příležitost se tam dostat, byl oficiální fotovyslanec Evropské jižní observatoře, český astronom Petr Horálek.

Jeho noční snímky ukazují unikátní pozorovací podmínky tohoto místa, protože Cerro Armazones leží daleko od zdrojů světelného znečištění. Nachází se v pouštní oblasti ve výšce 3046 metrů nad mořem, kde se očekává více než 320 jasných nocí v roce.

Fotografie vznikly už v červenci, ale vyžádaly si spoustu další úprav. „Práce na některých snímcích trvaly týdny, takže až nyní je mohu poskytnout. Evropská jižní observatoř ještě všechny mnou dodané snímky nepublikovala, nicméně jako fotovyslanec jsem za svou členskou zemi získal exkluzivní povolení tyto snímky již šířit,“ uvedl Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 9 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 16 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 19 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 21 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled