Pracovníci brněnského Ústavu archeologické památkové péče, kteří se od počátku března podílejí na rozsáhlém archeologickém výzkumu před výstavbou plynovodu Moravia, odkryli v katastru Mutěnic na Hodonínsku část velkomoravské vesnice. Kromě bývalého obydlí tam našli také kostry zvířat, uvedl na webu za archeology Michal Přichystal.
Vesnice se rozkládala po obou stranách dnešního bezejmenného levého přítoku Mutěnického potoka. „Jádro vesnice tvořily menší domy čtvercového či obdélníkového půdorysu s podlahou částečně zapuštěnou do svažitého terénu, opatřené zpravidla v jednom z rohů kamenným otopným zařízením. Strukturu osady doplňovaly další zahloubené objekty výrobního či hospodářského charakteru, jako jsou hliněné pece se dny vyloženými kameny nebo zásobní jámy,“ uvedl Přichystal.
Nejzajímavější nálezy objevili ve dvou hlubokých jámách, umístěných stranou od vesnice. „Připomínají známý hororový román Řbitov zviřátek od Stephena Kinga. V zásypu první z nich byla objevena lidská kostra v nepietní poloze, na níž spočíval ještě celý psí skelet. Druhá zásobní jáma pak obsahovala pozůstatky hned několika dospělých psů i štěňat, pod nimiž ležela ještě kompletní kostra husy. Podobné jámy se zvířecími, vzácněji i lidskými ostatky se občas vyskytly i na jiných soudobých sídlištích na Moravě,“ dodal Přichystal.
Výzkum v této lokalitě potrvá ještě zhruba dva týdny, poté se archeologové přesunou do další. Výzkum trasy plánovaného plynovodu patří k jednomu z největších archeologických projektů na Moravě. Kromě Ústavu archeologické památkové péče Brno se na něm podílí i Národní památkový ústav, Archeologické centrum Olomouc a nestátní společnost Archaia Brno. Archeogeofyzikální práce zajišťuje Masarykova univerzita v Brně. Na konci března tam odborníci objevili hrob keltské ženy nebo pece z doby římské.
