Nový přesný test na koronavirus znamená přelom. Stojí 10 dolarů, je ze slin a jeho autoři se vzdali zisku

Americké úřady schválily test, který rozpozná přítomnost nového koronaviru v lidských slinách. Podle řady expertů je jeho vznik jedním z nejdůležitějších kroků ve zvládnutí pandemie – a to nejen proto, že ho jeho autoři nechtějí zpeněžit.

Nová metoda pojmenovaná SalivaDirect vznikla na Yalově univerzitě v Connecticutu. V současné době se její funkčnost ověřuje v rámci programu, který testuje hráče a tým basketbalistů v americké lize NBA. Jeho hlavním cílem je rozeznat nakažené osoby, které ještě nemají příznaky nemoci, ale mohou ji přenášet – a jeho největšími výhodami jsou nízká cena a relativně vysoká přesnost podobná klasickým nepříjemným odběrům z nosu.

Díky tomu, že byla schválena americkými federálními úřady, dá se nyní využívat ve všech amerických diagnostických laboratořích, které ji využívat chtějí. Její výroba je natolik levná a rychlá, že je možné ji celostátně zahájit v masivním množství v horizontu týdnů – a pak by se mohla rozšířit i do zahraničí. Využívá totiž složek, které nabízí více producentů, není v tomto ohledu tedy nijak omezená a může se používat i při omezení provozu některého z dodavatelů.

„Je to obrovský pokrok v tom, abychom učinili testování dostupnějším,“ uvedla Chantal Vogelsová, která se na vývoji nového testu podílela. „Začalo to jen jako nápad v naší laboratoři poté, co se ukázalo, že sliny mohou být dobrým zdrojem vzorků. Nyní to má potenciál ve velkém chránit veřejné zdraví. Jsme nadšení, že se můžeme podílet na boji proti koronaviru,“ doplnila. Veškeré informace o vývoji i vlastnostech testu jeho autoři zveřejnili na webových stránkách medRxiv.

Jako velikou naději zmiňuje tento test i zdravotnický expert Obamovy administrativy Andy Slavitt. Podle něj je přelomový v sedmi oblastech: 

  1. Všechny součásti testů už existují a jsou dostupné kdekoliv.
  2. Zisk, respektive jeho neexistence. Jde vlastně jen o nový protokol/postup, k němuž je zapotřebí mít jen vybavení, s nímž Yaleova univerzita souhlasí nebo ho schvaluje.
  3. Test se neprodává jako specializovaná sada, takže nemůže dojít – testování se poprvé stane opravdu veřejně dostupným.
  4. Cena materiálů na jeden test se pohybuje kolem čtyř dolarů (tedy asi 90 korun) – i pokud se započítají náklady na laboratorní práci, stále by to mělo být řádově levnější než současné PCR testy. Pokud by test stát jen 10 dolarů, dali by se lidé testovat konečně opakovaně a protože je odběr bezbolestný, lidé by se testům tolik nebránili.
  5. Přesnost testu je podle oficiálního protokolu asi 88–94 procent. Pokud by byla senzitivita testu 90 procent, pak by se jednalo o zdaleka nejspolehlivější test ze slin. A pokud by ho člověk za 20 dolarů absolvoval dvakrát, pak by byla jeho přesnost přes 99 procent.
  6. Bude to důležité zejména pro školy, univerzity a velké kancelářské budovy – tam všude se tyto testy začnou zavádět v horizontu týdnů.
  7. Testy se budou moci provádět i hromadně, což ještě více urychlí jejich využití v praxi. SalivaDirect může zvýšit kapacitu testů o miliony denně.

Podobné vlastnosti u testu oceňují i jeho autoři: „Pokud by se podařilo implementovat levné alternativní testy, jako je SalivaDirect napříč celou zemí, mohli bychom konečně začít pandemii kontrolovat – a to dokonce ještě před příchodem očkování.“

Výjimečný test

Klíčovým objevem, který umožnil vznik tohoto testu, bylo, že virus SARS-CoV-2 je ve slinách velmi dlouhou dobu stabilním i při vysokých teplotách a není tedy zapotřebí, aby se k jejich udržování používalo speciální a tedy i drahé vybavení.

Autoři nové metody se navíc rozhodli k neobvyklému kroku: nechtějí ji komercionalizovat, tedy na ní nebudou nijak vydělávat. Chtěli by, aby toto zjednodušené testování pomohlo těm, kdo ho nejvíce potřebují. Ke vzniku postupu vědci využili finance od několika grantů, vlastní univerzity, ale také od basketbalové soutěže NBA, která by podobné testy také uvítala.

Kdy bude v Česku?

„Tento typ testování se již i u nás používá, existuje několik variant těchto testů, vyvíjí je řada univerzit,“ uvedla pro ČT Jana Jaklová Dytrtová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Mezi různými variantami existuje řada rozdílů, mezi nejkvalitnější patří například izraelský, naopak hůř se osvědčil australský.

Podle ní by tento typ testování ze slin mohl výrazně pomoci navýšit množství testů, které je stát schopný udělat v situacích, jako byla například ta v dolech OKD. Tedy na místech, kde je zapotřebí dělat velké množství testů opakovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 5 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...