Nový přesný test na koronavirus znamená přelom. Stojí 10 dolarů, je ze slin a jeho autoři se vzdali zisku

Americké úřady schválily test, který rozpozná přítomnost nového koronaviru v lidských slinách. Podle řady expertů je jeho vznik jedním z nejdůležitějších kroků ve zvládnutí pandemie – a to nejen proto, že ho jeho autoři nechtějí zpeněžit.

Nová metoda pojmenovaná SalivaDirect vznikla na Yalově univerzitě v Connecticutu. V současné době se její funkčnost ověřuje v rámci programu, který testuje hráče a tým basketbalistů v americké lize NBA. Jeho hlavním cílem je rozeznat nakažené osoby, které ještě nemají příznaky nemoci, ale mohou ji přenášet – a jeho největšími výhodami jsou nízká cena a relativně vysoká přesnost podobná klasickým nepříjemným odběrům z nosu.

Díky tomu, že byla schválena americkými federálními úřady, dá se nyní využívat ve všech amerických diagnostických laboratořích, které ji využívat chtějí. Její výroba je natolik levná a rychlá, že je možné ji celostátně zahájit v masivním množství v horizontu týdnů – a pak by se mohla rozšířit i do zahraničí. Využívá totiž složek, které nabízí více producentů, není v tomto ohledu tedy nijak omezená a může se používat i při omezení provozu některého z dodavatelů.

„Je to obrovský pokrok v tom, abychom učinili testování dostupnějším,“ uvedla Chantal Vogelsová, která se na vývoji nového testu podílela. „Začalo to jen jako nápad v naší laboratoři poté, co se ukázalo, že sliny mohou být dobrým zdrojem vzorků. Nyní to má potenciál ve velkém chránit veřejné zdraví. Jsme nadšení, že se můžeme podílet na boji proti koronaviru,“ doplnila. Veškeré informace o vývoji i vlastnostech testu jeho autoři zveřejnili na webových stránkách medRxiv.

Jako velikou naději zmiňuje tento test i zdravotnický expert Obamovy administrativy Andy Slavitt. Podle něj je přelomový v sedmi oblastech: 

  1. Všechny součásti testů už existují a jsou dostupné kdekoliv.
  2. Zisk, respektive jeho neexistence. Jde vlastně jen o nový protokol/postup, k němuž je zapotřebí mít jen vybavení, s nímž Yaleova univerzita souhlasí nebo ho schvaluje.
  3. Test se neprodává jako specializovaná sada, takže nemůže dojít – testování se poprvé stane opravdu veřejně dostupným.
  4. Cena materiálů na jeden test se pohybuje kolem čtyř dolarů (tedy asi 90 korun) – i pokud se započítají náklady na laboratorní práci, stále by to mělo být řádově levnější než současné PCR testy. Pokud by test stát jen 10 dolarů, dali by se lidé testovat konečně opakovaně a protože je odběr bezbolestný, lidé by se testům tolik nebránili.
  5. Přesnost testu je podle oficiálního protokolu asi 88–94 procent. Pokud by byla senzitivita testu 90 procent, pak by se jednalo o zdaleka nejspolehlivější test ze slin. A pokud by ho člověk za 20 dolarů absolvoval dvakrát, pak by byla jeho přesnost přes 99 procent.
  6. Bude to důležité zejména pro školy, univerzity a velké kancelářské budovy – tam všude se tyto testy začnou zavádět v horizontu týdnů.
  7. Testy se budou moci provádět i hromadně, což ještě více urychlí jejich využití v praxi. SalivaDirect může zvýšit kapacitu testů o miliony denně.

Podobné vlastnosti u testu oceňují i jeho autoři: „Pokud by se podařilo implementovat levné alternativní testy, jako je SalivaDirect napříč celou zemí, mohli bychom konečně začít pandemii kontrolovat – a to dokonce ještě před příchodem očkování.“

Výjimečný test

Klíčovým objevem, který umožnil vznik tohoto testu, bylo, že virus SARS-CoV-2 je ve slinách velmi dlouhou dobu stabilním i při vysokých teplotách a není tedy zapotřebí, aby se k jejich udržování používalo speciální a tedy i drahé vybavení.

Autoři nové metody se navíc rozhodli k neobvyklému kroku: nechtějí ji komercionalizovat, tedy na ní nebudou nijak vydělávat. Chtěli by, aby toto zjednodušené testování pomohlo těm, kdo ho nejvíce potřebují. Ke vzniku postupu vědci využili finance od několika grantů, vlastní univerzity, ale také od basketbalové soutěže NBA, která by podobné testy také uvítala.

Kdy bude v Česku?

„Tento typ testování se již i u nás používá, existuje několik variant těchto testů, vyvíjí je řada univerzit,“ uvedla pro ČT Jana Jaklová Dytrtová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Mezi různými variantami existuje řada rozdílů, mezi nejkvalitnější patří například izraelský, naopak hůř se osvědčil australský.

Podle ní by tento typ testování ze slin mohl výrazně pomoci navýšit množství testů, které je stát schopný udělat v situacích, jako byla například ta v dolech OKD. Tedy na místech, kde je zapotřebí dělat velké množství testů opakovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled