Nový atlas evropských ptáků ukazuje, jak změny klimatu mění druhovou mapu světadílu

Nahrávám video

Oblasti výskytu jednotlivých druhů evropského ptactva se rok co rok posouvají o kilometr na sever. Přišli na to autoři nově vydaného Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků. Hlavními příčinami jsou změny klimatu a změny v obhospodařování krajiny.

Jde o velký mezinárodní projekt, na kterém s ornitology několik let pracovalo přes 120 tisíc dobrovolníků z celého kontinentu. Díky společnému úsilí Evropské rady pro sčítání ptáků a dalších spolupracujících organizací se podařilo shromáždit údaje o hnízdním výskytu ptáků na ploše o rozloze kolem 11 mililionů kilometrů čtverečních.

Práce na téměř tisícistránkové knize trvala deset roků, první výtisky dorazily na konci roku 2020. Mezi hlavní koordinátory rozsáhlého vědeckého projektu patřili i čeští odborníci.

Jen v České republice se do mapování zapojilo několik stovek dobrovolníků. Jejich úkolem bylo mimo jiné zapsat všechny druhy ptáků, které viděli nebo slyšeli během jedné hodiny.

Vědecký úkol pro desetitisíce

„Domníváme se, že to je jeden z největších projektů občanské vědy, který se zabývá mapováním biodiverzity,“ uvedl Petr Voříšek, člen koordinačního týmu Hnízdního atlasu ptáků z České společnosti ornitologické. 

Mapy v knize detailně popisují, kde se vyskytují různé druhy ptáků – a protože podobný Atlas vyšel i před třiceti lety, je možné porovnat, jak se jejich areály posunuly. „Například na  vlze krásně vidíme, jak tento teplomilný druh posunul své rozšíření velmi výrazně na sever,“ popisuje Voříšek. Trend způsobený změnou klimatu přitom platí i pro řadu dalšího ptactva; v průměru se výskyt jednotlivých evropských druhů za tři dekády posunul o 28 kilometrů severně.

„V oblastech na severu kontinentu druhů přibývá a v jižních částech Evropy jich ubývá. Mizí zejména druhy zemědělské krajiny, nejvíce ve Středomoří a v západní a střední Evropě. Výsledky ukazují, že hlavními hybateli jsou změny v obhospodařování krajiny a změny klimatu. Jejich význam je ještě třeba podrobněji prozkoumat,“ dodává člen koordinačního týmu z Katalánského ornitologického institutu Sergi Herrando.

Další klíčová zjištění, která atlas přináší:

  • V Evropě hnízdí 596 druhů ptáků, z nich 539 je v Evropě původních a 57 zavlečených odjinud. Většina druhů není široce rozšířena a vyskytuje se jen v omezených areálech.
  • 35 procent původních druhů své areály výskytu v Evropě za posledních 30 let zvětšilo, u 25 procent druhů bylo naopak zjištěno zmenšení areálu výskytu. Ostatní druhy buď velikost svého areálu výskytu nezměnily, nebo se tento trend nedá spolehlivě určit.
  • Mezi druhy, které své areály rozšířily, patří například lesní ptáci a také ptáci chránění podle mezinárodních předpisů na ochranu přírody. Mezi druhy, jejichž areály se zmenšují, patří zejména druhy typické pro zemědělskou krajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled