Nové automatické stanice přesně ukáží výšku sněhu v Česku

Kolik napadlo? Kolik sněhu ještě zůstává? To jsou velmi časté otázky, které si v zimě kladou nejen lyžaři a milovníci hor, ale třeba i silničáři. Zásadní jsou tato data i pro hydrology. Přehled z více míst v Česku nabídneme v nové zimní sezoně i divákům České televize v rámci pravidelných předpovědí počasí.

Přesnější informace o výšce sněhu v zimě 2020/21 budou k dispozici díky novým automatickým stanicím, které Český hydrometeorologický ústav instaloval během léta na patnácti nových lokalitách.

V provozu například na Černé hoře a Richtrových boudách v Krkonoších či na Přebuzi v Krušných horách a na Kohútce v Javorníkách. Stanice jsou i na Vysočině v Hubenově nebo na Drahanské Vrchovině v Protivanově a na Paprsku v Rychlebských horách.

Kromě dat z automatických sněhoměrných čidel jsou každý den dostupná i data z klimatologických stanic, které obsluhuje pozorovatel. Ten měří výšku sněhu manuálně a data zasílá každodenně do databáze. Na některých takových stanicích je nově i automatické čidlo.

Stanice s dostupnými daty o výšce sněhu – vždy v 7:00
Zdroj: CHMI

Na základě bodových měření z asi dvou set míst v Česku bude vznikat mapa s plošným rozložením sněhové pokrývky.

Kolik vody je ve sněhu?

Důležitou informací je i zásoba vody ve sněhu. Pravidelná měření provádí Oddělení aplikované hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu. Díky nim máme přesný přehled o tom, jak se výška sněhu v Česku mění, kolik sněhu připadne, kolik odtaje a jak velké jsou zásoby vody ve sněhu. Vloni bylo poslední měření provedeno na konci dubna. A je vidět, že v té době ležela souvislá sněhová pokrývka už jen na hřebenech Krkonoš, Šumavy a Hrubého Jeseníku.

Výška sněhové pokrývky na konci zimy 2020
Zdroj: CHMI

Budeme-li prohlížet údaje z posledních 20 let, najdeme zimy na sníh chudé – například zima 2013/2014. A taky zimy, kdy byly zásoby vody ve sněhu velmi vysoké – v letech 2005/2006. Absolutně nejvíc vody ve sněhu v posledních dvaceti letech bylo uloženo v Česku v polovině března roku 2006, v přepočtu to vycházelo na 100 litrů na každý metr čtvereční.

Výška sněhové pokrývky na konci zimy 2020
Zdroj: CHMI

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 14 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 16 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 19 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 20 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 21 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...