Nová teorie: tyranosauři měli tlapy drobné, ale ideální k brutálnímu sekání

Tyranosaurus je jednoznačně nejznámějším a díky filmům a seriálům i nejoblíbenějším dinosaurem vůbec. Přestože toho o něm vědci dokázali zjistit opravdu hodně zajímavého, spousta je toho na něm stále nepochopeného.

Jednou z nejpodivnějších částí tyranosauřího těla jsou pro paleontology jeho zakrslé a na první pohled zcela zbytečné přední končetiny. Přestože dospělý tyranosaurus mohl měřit až 13 metrů a vážil kolem 8 tun, jeho přední končetiny byly stejně velké jako ty lidské. Měřily necelý metr, samotná pažní kost asi 40 centimetrů. K čemu něco takového mohlo sloužit, se vědci pokoušejí popsat už desítky let, ale zatím marně.

Hypotéz už přitom bylo poměrně hodně. Jednou z nich je, že tyranosaurům sloužily při rozmnožování, „tyranští královští ještěři“ (což je překlad slova tyranosaurus rex) se jimi navzájem přidržovali. Při jejich velikosti a hmotnosti a současně podivnému postavení pánevních kostí muselo být podle některých paleontologů značně náročné zaujmout a udržet správnou polohu. Pro tuto teorii však chybí více důkazů.

Další teorie říká, že jedinou funkcí horních končetin byla pomoc při zvedání těžkého tyranosauřího těla ze země. Pokud toto zvíře spalo nebo leželo z jiných důvodů, muselo mít kvůli stavbě zadních končetin značné problémy vstát ze země, krátké přední končetiny v tom mohly pomoci.

Jiné teorie zase zdůrazňují, že tyto končetiny nebyly vlastně tyranosaurům vůbec k ničemu. Byly příliš slabé a krátké k tomu, aby se daly k něčemu využít – pokud by tyranosauři nevyhynuli, zřejmě by u nich tyto končetiny úplně zanikly. Jenže tomu zase odporuje fakt, že tyto končetiny byly nečekaně silné; nejnovější analýzy uvádějí, že v nich mohli Tyranosauři udržet až hmotnost kolem 200 kilogramů.

Nástroj pro mladé

S novou teorií přišel paleontolog Steven Stanley z University of Hawaii. Na pravidelném setkání Americké geologické společnosti, které se konalo 23. října, popsal, že tvar těchto končetin byl mimořádně dobře uzpůsobený pro souboje na blízkou vzdálenost. Předchůdci T-rexe měli horní končetiny delší, sloužily jim k uchopování potravy. Ale tyranosauři pro tento úkol využívali spíše svých velikých čelistí, takže jejich paže se stávaly stále menšími a slabšími.

Stanley se zaměřil na studium drápů, jimiž přední končetiny tyranosaurů končily – na každé byly dva, měřily asi 10 centimetrů a byly velmi ostré. Dva drápy musely sekat nebo bodat mnohem lépe, než kdybych jich bylo více – síla se lépe koncentruje do menších bodů. Vědce zaujala také podobnost s medvědími drápy, které slouží spíše pro sekání a trhání než pro uchopování kořisti (například na rozdíl od těch orlích).

Podle paleontologa byly takové drápy mimořádně užitečné zejména pro mladší tyranosaury. Paže totiž těmto dinosaurům rostly ve starším věku pomaleji – mladší tyranosauři je tedy měli oproti velikosti těla mnohem delší než dospělci. Stanley se domnívá, že právě mladí tyranosauři byli schopní je využívat jako užitečný nástroj pro sekání po kořisti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 1 hhodinou

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 3 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 5 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...