Nová teorie: tyranosauři měli tlapy drobné, ale ideální k brutálnímu sekání

Tyranosaurus je jednoznačně nejznámějším a díky filmům a seriálům i nejoblíbenějším dinosaurem vůbec. Přestože toho o něm vědci dokázali zjistit opravdu hodně zajímavého, spousta je toho na něm stále nepochopeného.

Jednou z nejpodivnějších částí tyranosauřího těla jsou pro paleontology jeho zakrslé a na první pohled zcela zbytečné přední končetiny. Přestože dospělý tyranosaurus mohl měřit až 13 metrů a vážil kolem 8 tun, jeho přední končetiny byly stejně velké jako ty lidské. Měřily necelý metr, samotná pažní kost asi 40 centimetrů. K čemu něco takového mohlo sloužit, se vědci pokoušejí popsat už desítky let, ale zatím marně.

Hypotéz už přitom bylo poměrně hodně. Jednou z nich je, že tyranosaurům sloužily při rozmnožování, „tyranští královští ještěři“ (což je překlad slova tyranosaurus rex) se jimi navzájem přidržovali. Při jejich velikosti a hmotnosti a současně podivnému postavení pánevních kostí muselo být podle některých paleontologů značně náročné zaujmout a udržet správnou polohu. Pro tuto teorii však chybí více důkazů.

Další teorie říká, že jedinou funkcí horních končetin byla pomoc při zvedání těžkého tyranosauřího těla ze země. Pokud toto zvíře spalo nebo leželo z jiných důvodů, muselo mít kvůli stavbě zadních končetin značné problémy vstát ze země, krátké přední končetiny v tom mohly pomoci.

Jiné teorie zase zdůrazňují, že tyto končetiny nebyly vlastně tyranosaurům vůbec k ničemu. Byly příliš slabé a krátké k tomu, aby se daly k něčemu využít – pokud by tyranosauři nevyhynuli, zřejmě by u nich tyto končetiny úplně zanikly. Jenže tomu zase odporuje fakt, že tyto končetiny byly nečekaně silné; nejnovější analýzy uvádějí, že v nich mohli Tyranosauři udržet až hmotnost kolem 200 kilogramů.

Nástroj pro mladé

S novou teorií přišel paleontolog Steven Stanley z University of Hawaii. Na pravidelném setkání Americké geologické společnosti, které se konalo 23. října, popsal, že tvar těchto končetin byl mimořádně dobře uzpůsobený pro souboje na blízkou vzdálenost. Předchůdci T-rexe měli horní končetiny delší, sloužily jim k uchopování potravy. Ale tyranosauři pro tento úkol využívali spíše svých velikých čelistí, takže jejich paže se stávaly stále menšími a slabšími.

Stanley se zaměřil na studium drápů, jimiž přední končetiny tyranosaurů končily – na každé byly dva, měřily asi 10 centimetrů a byly velmi ostré. Dva drápy musely sekat nebo bodat mnohem lépe, než kdybych jich bylo více – síla se lépe koncentruje do menších bodů. Vědce zaujala také podobnost s medvědími drápy, které slouží spíše pro sekání a trhání než pro uchopování kořisti (například na rozdíl od těch orlích).

Podle paleontologa byly takové drápy mimořádně užitečné zejména pro mladší tyranosaury. Paže totiž těmto dinosaurům rostly ve starším věku pomaleji – mladší tyranosauři je tedy měli oproti velikosti těla mnohem delší než dospělci. Stanley se domnívá, že právě mladí tyranosauři byli schopní je využívat jako užitečný nástroj pro sekání po kořisti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
před 3 hhodinami

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
před 20 hhodinami

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
před 21 hhodinami

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
před 22 hhodinami

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026

AI se nevyrovná lékaři, stále si vymýšlí. Experti připravili návod, jak ji využívat

Při konzultování zdravotních potíží s nástroji umělé inteligence (AI), například chatboty, je třeba podle odborníků kritický náhled, protože si často vymýšlí a mají tendenci odpovídat podle očekávání tazatele. Lékaře proto nenahradí. Varují také před zadáváním osobních údajů. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) kvůli stále rozsáhlejšímu využívání chatbotů představila příručku pro pacienty.
6. 5. 2026

Mamutí dálnice na Moravě propojovaly kontinent. Zkoumá je nový mezinárodní projekt

Před třiceti tisíci lety putovala Evropou velká stáda mamutů, která lákala lidské lovce. Vědci teď doufají, že s pomocí nejmodernějších technologií zjistí o obou druzích i jejich vzájemném propojení a vztazích víc. Klíčovou roli v projektu hraje území Moravy, která tehdy tvořila pomyslný most, jenž spojoval sever a jih střední Evropy.
6. 5. 2026

Proti covidu není očkovaná většina lékařů a téměř všechny sestry, vyplývá z dat

Během poslední sezony respiračních nemocí se nedalo v Česku očkovat aktuální vakcínou proti nemoci covid-19 asi 91 procent lékařů a přes 98 procent zdravotních sester.
6. 5. 2026
Načítání...