Počty nových případů nákazy koronavirem stagnují, epidemická situace je nestabilní. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek míní, že s ohledem na vývoj v sousedním Rakousku nebo Německu není možné vyloučit obrat epidemie k dalšímu růstu. V posledních dvou týdnech bylo podle dat ministerstva zdravotnictví v pracovních dnech osm až jedenáct tisíc nových případů denně.
Pokles se zastavil a počty nových případů se pohybují kolem 500 na 100 tisíc obyvatel za týden. „V populaci se při dané stagnaci stále udržuje vysoká prevalence aktivních nákaz, stále je vysoká pravděpodobnost nákazy v komunitním šíření i při běžných každodenních aktivitách,“ uvedl Dušek.
Doplnil, že reprodukční číslo, tedy odhadovaný počet osob, které dál nakazí jeden pozitivně testovaný, je už více než týden rovno jedné. „Zatím se vývoj neobrací k významnému růstu, čímž začíná být česká populace až výjimkou, pokud srovnáme vývoj v okolních zemích,“ dodal.
Návrat k růstu tam podle něj jednoznačně souvisí se subvariantami koronavirové varianty omikron BA.2 a BA.3. Relativní pozitivita testů se v Česku drží nad 30 procent, některé evropské země hlásí až 60 procent, protože testují jen lidi s příznaky.
„Denně je průměrně diagnostikováno více než 250 až 300 potenciálně zranitelných osob, které nejsou nijak imunitně chráněny ani očkovány. Tyto nákazy stále představují téměř tři čtvrtiny nejtěžších onemocnění léčených na jednotkách intenzivní péče,“ uvedl Dušek.
Podobně vidí situaci i epidemiolog Roman Prymula. „Po řadě týdnů, kdy docházelo k poklesu, jsme se dostali na jakési plateau, v posledních dnech jsme viděli i jakýsi mírný nárůst,“ uvedl pro Českou televizi. Pozitivní je podle něj fakt, že se vyprazdňují nemocnice, k výraznému poklesu jejich obsazenosti došlo o posledním víkendu.
Čísla o počtu případů jsou podle něj sice zkreslená tím, že se méně testuje – ale to už není tak důležité, protože zásadním paramentrem je v této fázi pandemie právě obsazenost nemocnic.
„Nečelíme teď nějaké omikronové vlně, v tuto chvíli neočekávám, že by mohla přijít nějaká vlna, která by vedla například k vyšší obsazenosti nemocnic,“ říká Prymula. Neexistuje tedy podlě něj důvod měnit v této situaci pravidla směrem ke zpřísňování, například po vzoru Rakouska. I kdyby se situace začala zhoršovat, bylo by dost času na to zareagovat.
Většinu v nemocicích tvoří neočkovaní senioři
Celkově zátěž nemocniční péče od poloviny února klesá. Přesto denně směřuje do nemocnic 200 až 250 nových pacientů s covidem-19. Nejrizikovější nakažení nad 65 let jsou podle Duška ve velké míře očkovaní, což je většinou chrání před hospitalizací. „Za posledních čtrnáct dní byla ale nákaza prokázána u 2800 seniorů bez jakékoli imunitní ochrany a z této kohorty se následně generuje asi 70 procent nejtěžších průběhů nemoci v nemocnicích,“ doplnil.
Očkovány proti covidu-19 jsou necelé dvě třetiny populace. V nejstarších věkových skupinách nad 65 let je jich více než 90 procent, naopak třicátníků asi 63 procent, dětí ve věku 12 až 16 let téměř 49 procent a nejmenších od pěti let necelých sedm procent.
Odborníci varují, že po několika měsících od dokončení očkování ochrana vyvolaná dvěma vakcínami klesá, a doporučují proto třetí. Tu ale dosud dostalo jen 60 procent lidí, kteří byli očkovaní. Nárok vzniká šest měsíců po dokončení předchozího očkování. Výrobce vakcín Moderna v pondělí v tiskové zprávě informoval, že 2,5 milionu lidí, kteří už nárok mají, se zatím přeočkovat nenechalo.
„Před dvěma lety, když epidemie začala, každý netrpělivě čekal na vynález vakcíny a státy poté na jejich dodávku,“ připomněl v tiskové zprávě předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý.
V současné době zdravotníci podávají v pracovní dny kolem 4400 dávek vakcíny, nově se nechává očkovat zhruba 350 z nich. Lidé podle Dlouhého často podlehli dezinformacím.
„Plně očkovaný s posilovací dávkou má v závislosti na věku sedmkrát až desetkrát menší riziko nutnosti hospitalizace na jednotce intenzivní péče,“ dodal. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že proti koronaviru se bude pravděpodobně očkovat podobně jako proti chřipce, kde se vakcína podává na podzim před začátkem sezony respiračních onemocnění, kterým je i koronavirus.
