Někteří psi si po pár pokusech dokáží zapamatovat jméno hračky, tvrdí vědci

I starého psa je možné naučit novým kouskům, naznačila studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports. Vědci zjistili, že oblíbení zvířecí mazlíčci jsou schopni si zapamatovat jméno nové hračky po pouhých několika pokusech. Při experimentu přitom obstál i psí senior.

Zatímco u malých dětí je známé, že si dokážou zapamatovat názvy nových předmětů velmi rychle, u zvířat vědci tuto schopnost považují za vzácnou. Současné studie ale ukazují, že ji mají i někteří psi.

Například maďarští vědci se nyní zaměřili na to, za jak dlouho si zástupci těchto zvířecích mazlíčků osvojí jména nových hraček.

Whisky a Vicky Nina

V rámci studie Claudia Fugazzová z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti se svými kolegy cvičila dva psy. Jednalo se o čtyřletou border kolii Whisky a devítiletého jorkšírského teriéra Vicky Ninu. Jejich páníčci tvrdili, že oběma fenkám se skvěle daří si zapamatovávat různé názvy.

Na začátku experimentu měly obě psí účastnice k dispozici sedm známých hraček a jednu novou. Nejprve od svých majitelů dostaly pokyn, aby podle jména přinesly známou hračku. Poté si hrály s tou novou, jejíž jméno mezitím páníček nahlas vyslovoval. Oba tyto úkoly pak účastníci zopakovali. Tentokrát však se dvěma novými hračkami. Jména neznámých předmětů přitom během obou cvičení zazněla jen čtyřikrát.

Vyloučení známých předmětů

V části experimentu s pouze jednou novou hračkou obě feny uspěly a ve většině případů ji dokázaly od těch známých rozlišit. Dva nové předměty se však za tak krátkou dobu od sebe rozpoznat nenaučily. Podle Fugazzové to znamená, že v počátečním cvičení psi zvolili správnou hračku vyloučením těch předmětů, jejichž jméno znali již dříve.

Když však jméno neznámého předmětu páníčci opakovali během hry, fenky ve většině případů zvolily mezi dvěma novými ten správný. Zatímco mladší Whisky úkol zvládla v 17 z 24 pokusech, starší Vicky Nina v 15 z 20. Jejich úspěch však postupem času klesal.

„Je to podobné, jako když se děti učí slova. Nevíme ale, zda je mechanismus v mozku stejný,“ poznamenala Fugazzová. Dodala, že toto „nadání“ mají pouze někteří psi. Dalších dvacet psů, které vědci zahrnuli do experimentu, podobné schopnosti nevykazovalo.

Sarah-Jayne Blakemoreová z University College London, která se studie neúčastnila, její závěry přivítala. „Zjištění zpochybňují předpoklad, že schopnost spojit slova s konkrétními předměty je pro člověka jedinečná,“ uvedla pro Guardian.

Poznamenala ale, že některé otázky zůstávají v tomto ohledu nezodpovězené. Mezi ně patří například to, proč někteří psi si dokážou jména věcí zapamatovat, zatímco jiní nikoliv. Nejasné také je, na jak dlouho si tito zvířecí mazlíčci nové názvy zapamatují, či jestli tuto schopnost ovládají pouze některé rasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 3 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 8 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 9 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 11 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 12 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...