Někteří psi si po pár pokusech dokáží zapamatovat jméno hračky, tvrdí vědci

I starého psa je možné naučit novým kouskům, naznačila studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports. Vědci zjistili, že oblíbení zvířecí mazlíčci jsou schopni si zapamatovat jméno nové hračky po pouhých několika pokusech. Při experimentu přitom obstál i psí senior.

Zatímco u malých dětí je známé, že si dokážou zapamatovat názvy nových předmětů velmi rychle, u zvířat vědci tuto schopnost považují za vzácnou. Současné studie ale ukazují, že ji mají i někteří psi.

Například maďarští vědci se nyní zaměřili na to, za jak dlouho si zástupci těchto zvířecích mazlíčků osvojí jména nových hraček.

Whisky a Vicky Nina

V rámci studie Claudia Fugazzová z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti se svými kolegy cvičila dva psy. Jednalo se o čtyřletou border kolii Whisky a devítiletého jorkšírského teriéra Vicky Ninu. Jejich páníčci tvrdili, že oběma fenkám se skvěle daří si zapamatovávat různé názvy.

Na začátku experimentu měly obě psí účastnice k dispozici sedm známých hraček a jednu novou. Nejprve od svých majitelů dostaly pokyn, aby podle jména přinesly známou hračku. Poté si hrály s tou novou, jejíž jméno mezitím páníček nahlas vyslovoval. Oba tyto úkoly pak účastníci zopakovali. Tentokrát však se dvěma novými hračkami. Jména neznámých předmětů přitom během obou cvičení zazněla jen čtyřikrát.

Vyloučení známých předmětů

V části experimentu s pouze jednou novou hračkou obě feny uspěly a ve většině případů ji dokázaly od těch známých rozlišit. Dva nové předměty se však za tak krátkou dobu od sebe rozpoznat nenaučily. Podle Fugazzové to znamená, že v počátečním cvičení psi zvolili správnou hračku vyloučením těch předmětů, jejichž jméno znali již dříve.

Když však jméno neznámého předmětu páníčci opakovali během hry, fenky ve většině případů zvolily mezi dvěma novými ten správný. Zatímco mladší Whisky úkol zvládla v 17 z 24 pokusech, starší Vicky Nina v 15 z 20. Jejich úspěch však postupem času klesal.

„Je to podobné, jako když se děti učí slova. Nevíme ale, zda je mechanismus v mozku stejný,“ poznamenala Fugazzová. Dodala, že toto „nadání“ mají pouze někteří psi. Dalších dvacet psů, které vědci zahrnuli do experimentu, podobné schopnosti nevykazovalo.

Sarah-Jayne Blakemoreová z University College London, která se studie neúčastnila, její závěry přivítala. „Zjištění zpochybňují předpoklad, že schopnost spojit slova s konkrétními předměty je pro člověka jedinečná,“ uvedla pro Guardian.

Poznamenala ale, že některé otázky zůstávají v tomto ohledu nezodpovězené. Mezi ně patří například to, proč někteří psi si dokážou jména věcí zapamatovat, zatímco jiní nikoliv. Nejasné také je, na jak dlouho si tito zvířecí mazlíčci nové názvy zapamatují, či jestli tuto schopnost ovládají pouze některé rasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 2 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 3 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 6 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 8 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...