Někteří psi si po pár pokusech dokáží zapamatovat jméno hračky, tvrdí vědci

I starého psa je možné naučit novým kouskům, naznačila studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports. Vědci zjistili, že oblíbení zvířecí mazlíčci jsou schopni si zapamatovat jméno nové hračky po pouhých několika pokusech. Při experimentu přitom obstál i psí senior.

Zatímco u malých dětí je známé, že si dokážou zapamatovat názvy nových předmětů velmi rychle, u zvířat vědci tuto schopnost považují za vzácnou. Současné studie ale ukazují, že ji mají i někteří psi.

Například maďarští vědci se nyní zaměřili na to, za jak dlouho si zástupci těchto zvířecích mazlíčků osvojí jména nových hraček.

Whisky a Vicky Nina

V rámci studie Claudia Fugazzová z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti se svými kolegy cvičila dva psy. Jednalo se o čtyřletou border kolii Whisky a devítiletého jorkšírského teriéra Vicky Ninu. Jejich páníčci tvrdili, že oběma fenkám se skvěle daří si zapamatovávat různé názvy.

Na začátku experimentu měly obě psí účastnice k dispozici sedm známých hraček a jednu novou. Nejprve od svých majitelů dostaly pokyn, aby podle jména přinesly známou hračku. Poté si hrály s tou novou, jejíž jméno mezitím páníček nahlas vyslovoval. Oba tyto úkoly pak účastníci zopakovali. Tentokrát však se dvěma novými hračkami. Jména neznámých předmětů přitom během obou cvičení zazněla jen čtyřikrát.

Vyloučení známých předmětů

V části experimentu s pouze jednou novou hračkou obě feny uspěly a ve většině případů ji dokázaly od těch známých rozlišit. Dva nové předměty se však za tak krátkou dobu od sebe rozpoznat nenaučily. Podle Fugazzové to znamená, že v počátečním cvičení psi zvolili správnou hračku vyloučením těch předmětů, jejichž jméno znali již dříve.

Když však jméno neznámého předmětu páníčci opakovali během hry, fenky ve většině případů zvolily mezi dvěma novými ten správný. Zatímco mladší Whisky úkol zvládla v 17 z 24 pokusech, starší Vicky Nina v 15 z 20. Jejich úspěch však postupem času klesal.

„Je to podobné, jako když se děti učí slova. Nevíme ale, zda je mechanismus v mozku stejný,“ poznamenala Fugazzová. Dodala, že toto „nadání“ mají pouze někteří psi. Dalších dvacet psů, které vědci zahrnuli do experimentu, podobné schopnosti nevykazovalo.

Sarah-Jayne Blakemoreová z University College London, která se studie neúčastnila, její závěry přivítala. „Zjištění zpochybňují předpoklad, že schopnost spojit slova s konkrétními předměty je pro člověka jedinečná,“ uvedla pro Guardian.

Poznamenala ale, že některé otázky zůstávají v tomto ohledu nezodpovězené. Mezi ně patří například to, proč někteří psi si dokážou jména věcí zapamatovat, zatímco jiní nikoliv. Nejasné také je, na jak dlouho si tito zvířecí mazlíčci nové názvy zapamatují, či jestli tuto schopnost ovládají pouze některé rasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled