Někteří psi si po pár pokusech dokáží zapamatovat jméno hračky, tvrdí vědci

I starého psa je možné naučit novým kouskům, naznačila studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports. Vědci zjistili, že oblíbení zvířecí mazlíčci jsou schopni si zapamatovat jméno nové hračky po pouhých několika pokusech. Při experimentu přitom obstál i psí senior.

Zatímco u malých dětí je známé, že si dokážou zapamatovat názvy nových předmětů velmi rychle, u zvířat vědci tuto schopnost považují za vzácnou. Současné studie ale ukazují, že ji mají i někteří psi.

Například maďarští vědci se nyní zaměřili na to, za jak dlouho si zástupci těchto zvířecích mazlíčků osvojí jména nových hraček.

Whisky a Vicky Nina

V rámci studie Claudia Fugazzová z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti se svými kolegy cvičila dva psy. Jednalo se o čtyřletou border kolii Whisky a devítiletého jorkšírského teriéra Vicky Ninu. Jejich páníčci tvrdili, že oběma fenkám se skvěle daří si zapamatovávat různé názvy.

Na začátku experimentu měly obě psí účastnice k dispozici sedm známých hraček a jednu novou. Nejprve od svých majitelů dostaly pokyn, aby podle jména přinesly známou hračku. Poté si hrály s tou novou, jejíž jméno mezitím páníček nahlas vyslovoval. Oba tyto úkoly pak účastníci zopakovali. Tentokrát však se dvěma novými hračkami. Jména neznámých předmětů přitom během obou cvičení zazněla jen čtyřikrát.

Vyloučení známých předmětů

V části experimentu s pouze jednou novou hračkou obě feny uspěly a ve většině případů ji dokázaly od těch známých rozlišit. Dva nové předměty se však za tak krátkou dobu od sebe rozpoznat nenaučily. Podle Fugazzové to znamená, že v počátečním cvičení psi zvolili správnou hračku vyloučením těch předmětů, jejichž jméno znali již dříve.

Když však jméno neznámého předmětu páníčci opakovali během hry, fenky ve většině případů zvolily mezi dvěma novými ten správný. Zatímco mladší Whisky úkol zvládla v 17 z 24 pokusech, starší Vicky Nina v 15 z 20. Jejich úspěch však postupem času klesal.

„Je to podobné, jako když se děti učí slova. Nevíme ale, zda je mechanismus v mozku stejný,“ poznamenala Fugazzová. Dodala, že toto „nadání“ mají pouze někteří psi. Dalších dvacet psů, které vědci zahrnuli do experimentu, podobné schopnosti nevykazovalo.

Sarah-Jayne Blakemoreová z University College London, která se studie neúčastnila, její závěry přivítala. „Zjištění zpochybňují předpoklad, že schopnost spojit slova s konkrétními předměty je pro člověka jedinečná,“ uvedla pro Guardian.

Poznamenala ale, že některé otázky zůstávají v tomto ohledu nezodpovězené. Mezi ně patří například to, proč někteří psi si dokážou jména věcí zapamatovat, zatímco jiní nikoliv. Nejasné také je, na jak dlouho si tito zvířecí mazlíčci nové názvy zapamatují, či jestli tuto schopnost ovládají pouze některé rasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026
Načítání...