Největším zabijákem ve vyspělém světě je teď rakovina, popsal prestižní žurnál

Nejčastější příčinou úmrtí v bohatých zemích je nyní rakovina, nikoliv srdeční choroby, jak tomu bylo dříve. Pokud bude současný trend pokračovat, může se rakovina v řádu několika desítek let stát největším zabijákem na světě. S odvoláním na studie publikované v lékařském časopisu The Lancet o tom informovala agentura Reuters.

Závěry vědců byly publikovány ve dvou rozsáhlých studiích. Na základě zkoumaných dat uvádějí, že nastala nová a globální „epidemiologická přeměna“ mezi různými typy chronických onemocnění.

Přestože na kardiovaskulární onemocnění stále na světě umírá nejvíce lidí středního věku (tato onemocnění jsou v celosvětovém měřítku příčinou úmrtí asi ve 40 procentech případů), v bohatých zemích nyní rakovina v porovnání se srdečními chorobami zabíjí dvojnásobek lidí.

V roce 2017 byla rakovina v celosvětovém měřítku druhou nejčastější příčinou úmrtí (konkrétně ve 26 procentech případů), uvedl spoluautor studie Gilles Dagenais s tím, že s pokračujícím poklesem počtu smrtí navázaných na kardiovaskulární choroby by se rakovina během několika desítek let mohla stát největším zabijákem na světě.

Nové léky pomáhají proti srdečním chorobám

Z odhadovaných 55 milionů úmrtí na světě v roce 2017 zemřelo více než 17 milionů lidí následkem kardiovaskulárního onemocnění, tedy mimo jiné na selhání srdce, srdeční infarkty či mrtvice. Zhruba 70 procent případů přitom bylo spojeno s vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem, špatnou stravou či kouřením, tedy s faktory, které lze ovlivňovat správnou životosprávou.

K dramatickému snížení počtu úmrtí na kardiovaskulrání choroby v uplynulých desetiletích přispěly léky na snížení vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Horší situace v rozvojových zemích tak podle Dagenaise souvisí zejména s tamní nižší kvalitou zdravotnictví. V chudších zemích bylo podle studií méně lidí hospitalizováno a na srdeční choroby bylo předepsáno méně léků.

Vědci analyzovali údaje z Argentiny, Bangladéše, Brazílie, Kanady, Chile, Číny, Kolumbie, Indie, Íránu, Malajsie, Pákistánu, Filipín, Polska, Saúdské Arábie, Jihoafrické republiky, Švédska, Tanzanie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Zimbabwe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 17 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 20 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 23 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...